Iron Man

Marvel(ous)! Keď som sadal do kina, mnohí neznalci ani len netušili, o čo pôjde. Za všetko hovorí výkrik pár radov za mnou: "Chalani, čo je to iron?" Ale teraz netuším, či je to pri vnímaní tuzemského publika klad alebo zápor. Každopádne, tí čo čakali superhrdinu typu 'Superman' museli byť sklamaní, mne však Favreauove spracovanie sadlo presne do noty. Ukázal, že vie zabaviť nielen prťavé publikum, ale aj náročnejšie masy. Downey Jr. nemá svaly a vykockované brucho, ale odovzdal tomuto plecháčovi toľko charizmy a cynického šarmu, že aj samotný kostým by mohol byť nominovaný na ceny. Dej sa rozbieha pomalšie len v tom štýle, že prvý poriadny fight sa odohrá takmer po hodine, ale užívať si hlášky a neiritujúci nástup nového hrdinu stojí za to. Pár naivnejších scén a dialógov sa ale dalo vyškrtnúť. Po prvej rane železného diabla sa však začnú diať veci. Zámerne neakčná prvá polovica je ako ticho pred búrkou, Favreau vie čo robí, a na akciu sa potom pozerá s otvorenou hubou. Vo finálnom súboji som nezhliadol toľko predvídavosti (alebo som nechcel), takže aj s tým bola spokojnosť. Chcem viac hrdinov tohto typu. Chcem dvojku, čo viac dodať. Len škoda, že Bridges sa v nej ako záporák už nemihne, pretože to bol ten pravý parchantský výber. 100%. (04.05.2008)

Až príliš obyčajný, no kvalitne podaný komiksový origin a nič nekaziaci Favreau na režisérskom poste versus skvelý casting na čele s dokonalým Robertom Downeym Jr. Ale našliapnuté bolo na viac, dej je až príliš priamočiary a aj súboj "gigantov" v závere, ktorý mal byť čerešničkou na torte v kontexte s tým najlepším z komiksovej tvorby, pôsobí až príliš jednoducho. To akým spôsobom ale dokáže Downey tiahnuť celý film je až obdivuhodné, do budúcna by som si ale i tak želal viac a to aj po stránke soundtracku, po skončení si totiž len ťažko vybavíte čo i len jeden skutočne zaujímavý hudobný motív. (29.08.2008)

Kecací část ušla, leč mohlo být mnohem lépe - každopádně klišé-neklišé s Paltrow mi nebylo proti srsti a to už je co říct. Akce pomálu, chtělo by to minimálně další hodinku čistě jen Iron Manových zásahů v poušti proti ošklivým chlapcům z východu - světélkující hyperpohlazení nemá chybu. A Robert? Takhle má vypadat hlavní postava čehokoli - charismatická prdelka, ať už v obleku či bez. Chci ještě. (03.05.2008)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)