Iron Man

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)

Ikonický ironický muž nám ukázal, že můžete natočit single hero comics i bez patosu, omílání jedné trapné věty a gay kostýmu. Škoda jenom, že ta gerojská stránka filmu (čili směřování k likvidaci Mocného Nepřitele) fungovala podstatně hůř než lahůdkové konverzační a budovatelské scény. Pak by tomu už nebylo co vytknout - takhle toho je docela dost. I tak je to ale velmi dobrá marvelovská zábava, a hlavně pomník pro "bytí sexy" dámy jménem Gwyneth Paltrow;) Pepřenka je trochu jiný typ děvčete než křehká Viola, ale rozhodně stačí na to, abyste jí odpustili, že dokáže děti pojmenovat Jabko a Mojžíš (a její vysvětlení mě ani v jednom případě neuspokojuje...) :) Tonymu Starkovi bych sice výchovně nakopal jistá místa, a řečičky o tom že je v té své póze chtě nechtě sympatický na mě nefungují - ale znáte mě, co bych nevytrpěl, aby se herec jako Downey udržel dál od chlastu a koksu;) Celkem vzato to stačí na slušných 70%... ale jednou to bohatě stačilo, i když ten čas kupodivu docela utekl. (22.08.2013)

Konečně můžu přestat přemýšlet nad tím, kdo je můj nejoblíbenější komiksový hrdina. Je to až k nevíře, ale stačilo vzít Roberta Downeyho Jr. a nechat ho dvě hodiny hláškovat v draze vypadající sondě do života hodně bohatého playboye, který zjistí, že vyráběním zbraní svět nespasí. Iron Man nestaví na opulentní akci (což neznamená, že to chvílemi není sakra nářez), ale na všudypřítomném humoru a jednoduchém a úderném příběhu, který si obratně hraje s žánrovými klišé, a kdyby z téhle cesty neuhnul při slabší závěřečné bitce (celé „a tady to bude trochu jako Transformers“ bohužel ukazuje limity všech zúčastněných), byla by to ultimátní pecka, zasluhující o hvězdičku vyšší hodnocení. I tak ale Jon Favreau nabízí takřka perfektní letní popkorn, v němž se sice nehraje o osud světa, ani v něm nevybuchuje úplně všechno, ale má zatraceně cool hrdinu, který na svých bedrech, doufám, odtáhne pár dalších pokračování. 8/10 P.S. Filmy, do jejichž prvního záběru začne hrát Back in Black od AC/DC, prostě nemůžou být špatné :) (29.04.2008)

Na předpremiéře jsem byla naposled tak na Návratu krále, na Iron mana jsem dostala pozvání. Tak sem aspoň zjistila, jak vypadá soutěž o dvd před filmem (kdo chytí hozený míček do publika, vyhrává dvd-ovšem nesmíte sedět v poslední řadě, páč tam to nedolítne), že film začně, až se dostaví úplně všichni a opravdu skoro každý chřoupe popcorn nebo nachos). A v celym sálu bylo asi jen 20 holek, takže to vypadalo na čistě pánskou zábavu. Film byl ovšem více než dobrý. Bylo to snad poprvý, kdy se mi ani trochu nelíbil protagonista a jedna z mála komiksových adaptací, u níž neznám předlohu. Když si to ale Iron Man fičel vzhůru, mé srdce zaplesalo a Superman nebo Spiderman byli rázem zapomenuti. Hudební podkres byl přímo ukut na míru. Jeff Bridges výtečně ďábelský + během filmu po částech porcovaný humor. Trošku mi vadil okatý cliffhanger po závěrečných titulcích a ani známým klišé se film nevyhnul ("Don´t waste your life" etc). Ale i tak: 85%! Iron Man? That's kinda catchy. (30.04.2008)

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)