Iron Man

No, musim teda říct, že mě docela překvapilo, jak je to celkově odfláklý, sice akční sekvence jsou fakt hodně vytuněný a čumí se na to parádně, krom toho to má skvělý hi-end triky, který to ještě umocňujou a Robert Downey Jr. je super, jenže je tu problém, že film je bohužel za prvé hodně dlouhej, možná až trošku zbytečně protahovanej Ironmenovským vznikem a za druhý akce je velice pomálu, většinou se všechno řeší dialogy a ty nejsou zrovna promakaný, aby dokázaly na nějakej větší časovej objem upoutat natolik, že by se člověk prostě bavil i bez tý akce, kterou od toho očekává a která by měl ruku v ruce s kvalitní příběhem táhnout celej film, mimoto mi přišlo, že ve filmu je hned několik hodně, ale fakt hodně lacinejch scén a Jeff Bridges fakt moc nepřesvědčil. Sice mě to nezklamalo, ale ani mě to nedokázalo oslnit (12.05.2008)

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)

Kecací část ušla, leč mohlo být mnohem lépe - každopádně klišé-neklišé s Paltrow mi nebylo proti srsti a to už je co říct. Akce pomálu, chtělo by to minimálně další hodinku čistě jen Iron Manových zásahů v poušti proti ošklivým chlapcům z východu - světélkující hyperpohlazení nemá chybu. A Robert? Takhle má vypadat hlavní postava čehokoli - charismatická prdelka, ať už v obleku či bez. Chci ještě. (03.05.2008)

I přesto, že se jedná o komiksovou postavu, myslím, že Tony Strak bez obleku nemá žádné nadlidské schopnosti. Tak jak mě někdo vysvětlí, že pád tak ze sto metrů (hned na začátku v tom prvním šrotu z jeskyně) přežil téměř bez škrábnutí? Myslím, že i v komiksových filmech by se mohla dodržovat určitá dávka reality. (15.05.2011)

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)