Iron Man

Marvel(ous)! Keď som sadal do kina, mnohí neznalci ani len netušili, o čo pôjde. Za všetko hovorí výkrik pár radov za mnou: "Chalani, čo je to iron?" Ale teraz netuším, či je to pri vnímaní tuzemského publika klad alebo zápor. Každopádne, tí čo čakali superhrdinu typu 'Superman' museli byť sklamaní, mne však Favreauove spracovanie sadlo presne do noty. Ukázal, že vie zabaviť nielen prťavé publikum, ale aj náročnejšie masy. Downey Jr. nemá svaly a vykockované brucho, ale odovzdal tomuto plecháčovi toľko charizmy a cynického šarmu, že aj samotný kostým by mohol byť nominovaný na ceny. Dej sa rozbieha pomalšie len v tom štýle, že prvý poriadny fight sa odohrá takmer po hodine, ale užívať si hlášky a neiritujúci nástup nového hrdinu stojí za to. Pár naivnejších scén a dialógov sa ale dalo vyškrtnúť. Po prvej rane železného diabla sa však začnú diať veci. Zámerne neakčná prvá polovica je ako ticho pred búrkou, Favreau vie čo robí, a na akciu sa potom pozerá s otvorenou hubou. Vo finálnom súboji som nezhliadol toľko predvídavosti (alebo som nechcel), takže aj s tým bola spokojnosť. Chcem viac hrdinov tohto typu. Chcem dvojku, čo viac dodať. Len škoda, že Bridges sa v nej ako záporák už nemihne, pretože to bol ten pravý parchantský výber. 100%. (04.05.2008)

Přesně tohle komiksové podívané potřebovaly - samolibý (anti)hrdina, playboy a kovaný cynik Tony Stark ve špičkovém podání Downeyho juniora pořádně rozvířil stojaté vody přehnaně korektních spektáklů a vesele pošlapal zažité představy o americkém hrdinovi bez bázně a hany. Iron Man prostě kráčí vlastní cestou, nebojí se ukázat současné problémy, má styl a místo strhující akce triumfuje humorem i nadhledem. Několika klišé se samozřejmě nevyvaroval (což mu nelze zazlívat) a v samotném závěru lehce ztratil tempo, já jsem však ze sálu odcházel navýsost spokojen... 80% (07.05.2008)

Jeden z nejvtipnějších superhrdinských filmů vůbec. Možná i nejvtipnější. Tím ovšem nechci říci že Iron Man je nějaká bezduchá parodie. Zrod Železňáka je perfektně zpracován, jediné mínus je absence nějakého opravdového komiksového padoucha, ten, který se tam vyskytoval, mi příliš dábelský a šílený nepřišel.. nemluvě o tom, že Bridges podle mně příliš dobrý výkon nepodal a tak záporák postrádá i jakékoliv charisma a zábavnost. Od toho se pak odvíjí i závěr, který je narozdíl od akce uprostřed filmu, či hned z počátku unylý, ničím zajimavý a je tam jakoby jen z povinnosti. Ale všechny ostatní složky jsou super. A doufám, že nezklame ani druhý díl (18.10.2008)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)