Iron Man

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Konečně můžu přestat přemýšlet nad tím, kdo je můj nejoblíbenější komiksový hrdina. Je to až k nevíře, ale stačilo vzít Roberta Downeyho Jr. a nechat ho dvě hodiny hláškovat v draze vypadající sondě do života hodně bohatého playboye, který zjistí, že vyráběním zbraní svět nespasí. Iron Man nestaví na opulentní akci (což neznamená, že to chvílemi není sakra nářez), ale na všudypřítomném humoru a jednoduchém a úderném příběhu, který si obratně hraje s žánrovými klišé, a kdyby z téhle cesty neuhnul při slabší závěřečné bitce (celé „a tady to bude trochu jako Transformers“ bohužel ukazuje limity všech zúčastněných), byla by to ultimátní pecka, zasluhující o hvězdičku vyšší hodnocení. I tak ale Jon Favreau nabízí takřka perfektní letní popkorn, v němž se sice nehraje o osud světa, ani v něm nevybuchuje úplně všechno, ale má zatraceně cool hrdinu, který na svých bedrech, doufám, odtáhne pár dalších pokračování. 8/10 P.S. Filmy, do jejichž prvního záběru začne hrát Back in Black od AC/DC, prostě nemůžou být špatné :) (29.04.2008)

"My letci máme ocelové ptáky..." Tenhle nr. 1 hit hitparád Československého rozhlasu z první poloviny padesátých let mi vytanul na mysli, když jsem zřel, jak zručný mistr kovářský je z miliardářského floutka jménem Stark (asi nějaký příbuzný rodu Starků z Hry o trůny). A nejen kovářský - elektrikář, programátor, svářeč, instalatér a údržbář, no a v konečné fázi i právě ten zmíněný letec s ocelovým... no, možná i ptákem, ale hlavně krunýřem. Robert Diwney se v této roli celkem našel, od dob Chaplina či Času smyslnosti zajímavě dozrál v akčního hrdinu (co na tom, že ty akční sekvence za něj nahrál počítač) a i kdy má tenhle film nějaké mouchy, svých fandů si evidentně našel docela dost. Jako odreagování to poslouží stejně dobře, jako lahvinka portského (plná, samozřejmě). ;-) (05.06.2015)

Ten věčný svár formy a obsahu bych věru nečekal u filmu, jako je právě Iron Man, komiksové adaptace mi z principu nevadí, ale tady to povážlivě skřípalo - formou hi-tech akční nářez (viděl jsem to z Blue-Ray média, takže formální stránka mohla vyznít), obsahem ale po x-té vykradená starožidovská pověst o Golemovi dovedená k naprosté stupiditě - jen namátkou se lze ptát, jak to, že ve stratosféře to geniální brnění namrzá, ale uprostřed napalmového výbuchu se nepřehřívá a jeho vodič se v něm neusmaží, stejně jako fakt, že stačilo v první afghánské verzi strefit do ničím nechráněné krytky oka a byla by game over...atd. atd. Navíc ty tuny amerického megapatosu, chvílemi to vypadalo, že režisérem je pokleslý rutinér Michael Bay, geopolitické usazení jak za dob studené války, oslava Pentagonu a product placementu (Audi je tak cool), amerických hodnot a té správné strany v ose rozložení sil dobra a zla... Jistě, film má i několik silných momentů - charisma Roberta Downeyho Jr. i hlavního záporáka Jeffa Bridgese, to opojení mechanickými součástkami a moderní robotikou a třeba v neposlední řadě úplný závěr filmu, kdy se finálové titulky rozbíhají klasickým rifem skladby Iron Man od Black Sabbath. Bez tohoto výčtu je však celý slavný filmový Iron Man jen bohapustá primitivní rutina bez špetky originality...esence stupidnosti blockbusteru... (09.03.2010)

V povzdálí sice lze sem tam zaslechnout dozvuk celorodinně vyhovující Zathury a infantilně imbecilního Vánočního skřítka, ten přerod v sebevědomého pana režiséra je přesto udivující. Iron Man má ve Favreauově (pochváleno budiž skloňování) režii všechny náležitosti letního blockbusteru a skvělé herce navíc. Downey Jr. srší šarmem i vtípky a přitom si za vydatné pomoci úžasně milé Gwyneth Paltrow předehřívá půdu pro roli Hugha Heffnera. Zákeřná lysina Jeffa Bridgese před jejich flirtováním trochu ztrácí na lesku, ale proč se zaobírat padouchem, jehož osud je stejně jasně daný. Ještě víc než u barevně spřízněného Hellboye je u Iron Mana sázeno na charisma hlavního hrdiny, který v pohodně nějaké to pokračování dvě utáhne. Nadstandardně vysokou úrovní oslňují speciální efekty. Stejně jako celý film, a na rozdíl od takového Speed Racera, nehledají nové horizonty, jenom dosahují dokonalosti v překračování těch starých. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, Adrian, kiddo, tron, genetique, Vitason, Mertax, MegatroN, Macik (08.11.2008)