Iron Man

Slušný akčňák o železnom mužovi, kde nemusíte dávať pozor na dej, pretože ho vám naservírujú postupne a pomali - môžete si teda behom filmu dať sviečkovú a flašu portského vína, a stejne vám nič neutečie. Možno by ste čakali viac od poslednej ,,veľkej bitky, (ktorý sa mimochodom na centimetre podobá Incredible Hulkovi - jeden veľký a jeden menší grázl) ale takto bol film aspoň vyvážený aj metrážne. Nevyužitý potenciál dúfam posilní železného muža 2... Update 27.5.2012: Teraz, keď je už na svete o pól tucet Marveloviek viac, je prvý Iron Man ešte záživnejší. Postupne si dám všetky na druhé zhliadnutie, zatial však vedie neporaziteľne Thor. Len o štipku za ním Avengers. (14.11.2008)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Mám pocit, že dnes se z motivů, jež byly dříve vedlejší, stávají motivy hlavní. Zatímco klasický Hollywood se hlásil k rodině a Nový Hollywood vydělil striktní prostor mezi rodinou a prací, tak v současnosti (Až na krev, Michael Clayton, Bourne) se už jen pracuje. Tony Stark rodinu nepotřebuje, povídá si se svými přístroji, a na sex má děvky. „Hravost" se stává hlavním poznávacím znakem filmu. ____ Kde je problém? Iron Man v poslední půlhodině touží rozvíjet a zakončit herojské drama, ale nejde mu to, protože na to nemá zkonstruované základy. Celá ta cynická a nekomiksová předchozí část sešitá z kulturních a politických odkazů nemá parametry „velkého příběhu" a svého hrdinu opouští v tom nejhorším momentě. V momentě, kdy se divák dožaduje katarze. ____ Ale na rovinu. Který úspěšný blockbuster má natolik zajímavou postavu, že si může dovolit tak „katastrofálně" starosvětský akční scény a relativně plochou story, aniž to kohokoliv popouzí? Tony Stark is a mad genius, and I want to get drunk with him! (10.09.2008)

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)

Iron Man je komiksová podívaná, která sebevědomě kráčí k vysoké oblíbenosti a vlastně už i dokráčela k vysokým výdělkům, díky čemuž se chystají další dvě pokračování (jen houšť). Teď už jen ponechat režiséra, vykrášlit obsazení (přeci jen Jeff Bridges nebyl tím záporákem s velkým Zet), vylepšit akční scény a probůh, hlavně ponechat scény ze Starkovy factory garáže, dle mě se nejlepší okamžiky odehrávaly právě tady. Robert Downey si konečně našel tu svou životní roli (kterou paradoxně o pár chvil později zastínil v Tropické bouři) a já mu to jen přeji, přeci jen patří k nejlepším hercům své generace, což dokazuje i fakt, že spousta dialogů a bonmotů právě hlavního hrdiny byla čistá improvizace. Celkově je Iron Man asi druhá nejlepší komiksárna roku (samozřejmě po TDK) a vděčí tomu hlavně díky svému nadhledu, ironii a cynickému hlavnímu hrdinovi. Narážky na současné politické dění jsem jen přehlížel, neboť zábavnější byly narážky na ostatní dnešní komiksárny a klišé v nich. Byl jsem spokojen, ale ne úplně. Příště už snad Iron Man bude celistvější dílo. (19.02.2009)