Iron Man

Legendární komiks se dočkal svého filmového zpracování z něhož mám velmi rozpoluplné pocity. Za zápory považuji poměrně málo akce a docela slabý scénář. Na druhou vizuální efekty jsou úžasné, ale za hlavní devízu považuji obsazení Roberta Downey jr., který v mých očích neskutečně zvednul výsledné hodnocení. Také nechápu proč režie byla svěřena do rukou Jona Favreaua, který opravdu nepatří do první ligy na podobné projekty (kéž by to dostal do rukou Bay :)). Nakonec jsem se přiklonil ke čtyřem hvězdičkám, ale za to může hlavně R. Downey jr., protože štastnější ruku tvůrci mít nemohli. Ale dalo se z toho vytřískat mnohem víc........ (02.06.2008)

Ano, Tony Stark je arogantní, rozmazlený a poživačný ochlasta a děvkař... a proč to všichni říkají, jako by na tom bylo něco špatného? Podstatné je, že má srdce na pravém místě, tedy s menší dopomocí, a s pomocnou rukou na konci vlastního ramene je už maličkost změnit se z neřízené střely ve střelu s dalekým dosahem. Kterážto střela vítězí na body dokonce i s Miss Unylost Paltrow, která z toho šoku dokonce začne předvádět cosi jako city. Jen kdyby akční scény měly šťávu těch pracovně-tokavých, ale dám na maminčinu radu, že člověk nemůže chtít všechno. Ale třeba už změnila názor - koneckonců, svoje původní doporučení, že nemám potlačovat své emoce, taky po čtvrtém rozflákaném talíři a druhém spolužákovi odvezeném na chirurgii odvolala. (10.02.2012)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Na těchhle akčních filmech, které si na nic nehrají a které jsou svým způsobem dokonalé, prostě něco je. Postava Tonyho Starka na mě z trailerů sice působila dost protivně, ale ve filmu samotném jsem se ho oblíbil (všechno je lepší než Tobey Maguire jako protivný nekňuba Peter Parker). Příběh je možná jednoduchý, ale Stan Winston udělal i tentokrát něco natolik cool, že to přezáří veškeré slabé stránky a kostým Iron Mana bych doma ve skříni rozhodně chtěl. Pokud nebudete zuřit nad každým popřením fyzikálních zákonů a budete si film jednoduše užívat, není vůbec špatný. (01.10.2008)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)