Iron Man

Drobné spoilery. „Už ste ma pristihla aj pri horších veciach, Pepper.“ Som rád, že napriek priemernému scenáru plného klišé a predvídateľných momentov (proste klasický komiksový origin, akurát trochu chronologicky poprehadzovaný) má Iron Man chytľavé kúzlo, ktoré diváka núti obľúbiť si nielen Tonyho Starka (Robert Downey Jr. sa na rolu super-hrdinu natoľko NEHODÍ, až je v nej výborný), ale aj jeho univerzum (vrátane neschopného robota a bizarného komorníka, samozrejme nesmie chýbať láska). Tam, kde je dej priemerný (až slabý, koho prekvapí, že titulný zloduch sa vykľuje z tej postavy, z ktorej sa na konci vykľuje má u mňa kávu?) a kde sa učitelia fyziky chytajú za hlavu, tam situáciu zachraňuje dynamický kasting (hoc Terrence Howard bol v dvojke pre-obsadený Donom Cheadleom). Tempo občas stagnuje, humoru mohlo byť viac (a akcie tiež - a lepšej) a záľuba hercov v dialógoch má miestami za následok, že sa prekrikujú a divák stráca prehľad. Napriek tomu si červeno-žltého kure*níka zamilujete. Kuriózne na potitulkovej scéne nie je to, že sa v nej nečakane zjaví Nick Fury, ale to, že ho hrá Samuel L. Jackson. Fury, legendárny riaditeľ S.H.I.E.L.D.-u bol od svojho vzniku v 60. rokoch 20. storočia prezentovaný ako razantný beloch s páskou cez oko. Keď ale po r. 2000 došlo v Marvele k masívnemu reštartu známeho pod termínom Ultimates, stal sa z neho drsný Afroameričan otvorene inšpirovaný práve vizážou Samuela L. Jacksona. Tým, že filmovú rolu napokon získal práve tento herec, je potom parádnym, azda až geniálnym kastingovým ťahom a dojemným uzavretím kruhu. Kino Považan NMnV 2008 (01.06.2008)

Na předpremiéře jsem byla naposled tak na Návratu krále, na Iron mana jsem dostala pozvání. Tak sem aspoň zjistila, jak vypadá soutěž o dvd před filmem (kdo chytí hozený míček do publika, vyhrává dvd-ovšem nesmíte sedět v poslední řadě, páč tam to nedolítne), že film začně, až se dostaví úplně všichni a opravdu skoro každý chřoupe popcorn nebo nachos). A v celym sálu bylo asi jen 20 holek, takže to vypadalo na čistě pánskou zábavu. Film byl ovšem více než dobrý. Bylo to snad poprvý, kdy se mi ani trochu nelíbil protagonista a jedna z mála komiksových adaptací, u níž neznám předlohu. Když si to ale Iron Man fičel vzhůru, mé srdce zaplesalo a Superman nebo Spiderman byli rázem zapomenuti. Hudební podkres byl přímo ukut na míru. Jeff Bridges výtečně ďábelský + během filmu po částech porcovaný humor. Trošku mi vadil okatý cliffhanger po závěrečných titulcích a ani známým klišé se film nevyhnul ("Don´t waste your life" etc). Ale i tak: 85%! Iron Man? That's kinda catchy. (30.04.2008)

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)

Až príliš obyčajný, no kvalitne podaný komiksový origin a nič nekaziaci Favreau na režisérskom poste versus skvelý casting na čele s dokonalým Robertom Downeym Jr. Ale našliapnuté bolo na viac, dej je až príliš priamočiary a aj súboj "gigantov" v závere, ktorý mal byť čerešničkou na torte v kontexte s tým najlepším z komiksovej tvorby, pôsobí až príliš jednoducho. To akým spôsobom ale dokáže Downey tiahnuť celý film je až obdivuhodné, do budúcna by som si ale i tak želal viac a to aj po stránke soundtracku, po skončení si totiž len ťažko vybavíte čo i len jeden skutočne zaujímavý hudobný motív. (29.08.2008)