Číslo 23

Už od Věčného svitu neposkvrněné mysli vím, že Jim Carrey zvládne těžší role, než ty, kterými začínal (Blbý a blbější). Proto mě nepřekvapilo, že i tento film táhne dopředu hlavně jeho výkon. Ještě dvacet minut před koncem jsem uvažoval mezi 4 a 5 *, protože mě to jednoduše bavilo, ale pak přišel tak neuvěřitelný logický kiks, že jsem málem po televizi mrsknul ovladačem. Totiž POZOR, SPOILER! Beru, 23. kapitolu napsal na zeď v hotelu, ok. Ale když to psal, jak mohl vědět o své ženě, resp. že bude vůbec ženatý, když chvíli potom, co to dopsal, skočil z okna a AŽ potom ji potkal??!! KONEC SPOILERU! Takže po tomhle jsem měl o hodnocení jasno. Pevně věřím, že se na tento film někdy podívám, ale obávám se, aby to nebylo až za 23 let… (13.12.2009)

Moment, loknu si kofoly a jdem na to. Ok. Takže: Twenty fucking Three! Hned v úvodu na nás autoři pálí seznam událostí, z jejichž datumů vzejde přesmyčkami číslo 23. Možná je to působivé, ale jen chvíli, než si uvědomíte, že podobným způsobem lze v podstatě dostat jakoukoliv cifru. Kdybychom si toto odbyli na úvod, bylo by to možná v pořádku, jenže finty jako: "Krvi trvá 23 vteřin než oběhne tělem", do nás scénář hustí každých pět minut, takže číslici 2 a 3 budete po filmu dlouho nenávidět. Snímek u mě obstál, tzn. udržel si moji pozornost po celou dobu stopáže. Knihové sekvence mají svůj půvab, pěkné vizuální pojetí a atmosféru. Scény z normálního Walterova života nikoliv. Jim Carrey hraje detektiva Fingerlinga mnohem lépe než Waltera Sparrowa, to samé lze říci o Virginii Madsen. V polovině se film zvrtne do ukázkového guláše, aby se z něj v samém závěru vcelku slušně vyhrabal. Režisér Schumacher odvedl svoji práci dobře, scénárista Phillips obstál pouze z části. Tak mě teď napadlo, že Walter tu knihu neměl nikdy číst, jelikož jméno jejího autora mu to jednoznačně zakazovalo. Podívejte se: knihu The Number 23 napsal Topsy Kretts. Nic?? Jen si to jméno vyslovte, nezní takhle náhodou jako "Top Secret" = "Přísně tajné"?? Jenomže co je zakázané, tak lidi přitahuje ještě více, že?? A koukám, že tento komentář jsem napsal ve 12:57... 1+2+5+7 = ... 15! To ale není 23, namítnete. No a co??:) 30 miliónů dolarů(rozpočet)/75 miliónů dolarů(rozpočet) (06.11.2007)

Mezi 16.červencem 23:00 hod. a 23.červencem jsem se byl 23-krát vymočit. No řekněte, není to krajně podezřelé?? Přímo šokující!!!......Ne, teď vážně. Jim Carrey nečte scenáře, než podepíše smlouvu?? Joel Schumacher definitivné zblnul?? Ten je ale, i díky občas pěknému vizuálu, v tom myslím nevinně. Jenom ten scenář je strašná zhovadilost. Tady nejde ani tak o tu posedlost číslem (pár lidí ve svém okolí nemocných obsedantní poruchou znám, takže vím, co to je za peklo) a základní idea snímku není vůbec špatná. Ale způsob, jak je to odvyprávěno, vypointováno a zahráno (Carreymu ty kérky sice strašně seknou, ale jinak tady zahrál asi nejhůř co jsem viděl), to je prostě divácké utrpení. Nejhloupější film (nejen) tohoto roku. Tady se, dámy a pánové, navzdory silné konkurence LaButeho ´Rituálu´ budou na konci roku rozdávat Zlaté maliny!!! PS: Jim Carrey by se měl 23-krát pomodlit otčenáš, aby mu filmový bůh a jeho štěstěna prominuli.... (30.07.2007)

Schumacher je ďábel. Vysekává parádní vizuál s dynamickým střihem, ždíme atmosféru do nejzávratnějších výšin a úžasně stylizovanou noirovou linii si vychutnává v každé vteřině. Nic jiného mu totiž nezbývá. Samotný Walterův příběh je v úvodu pouze slabším odvarem libovolné paranoidní podívané, ale jakmile se hlavní hrdina dostane na konec dvaadvacáté kapitoly, scénář zařadí nejvyšší rychlost a z pohodlné dálnice to najednou strhne z toho nejstrmějšího srázu. Všechno se slije do nekoukatelného chaosu, kde na sebe scény téměř nenavazují, Carrey zmateně pobíhá za číselnými domněnkami a ne zrovna hloupá, ale zoufale předvídatelná pointa vše pohřbívá do kabátu silně podprůměrné jednorázovky. (11.11.2007)

To tu máme zase jednou krásně rozporuplná hodnocení... Já se zbaběle přidám do průměru z několika důvodů. Scénář není tak pitomý, jak tady spousta lidí píše - nejde tu vůbec o to, hledat logiku v událostech okolo třiadvacítky, ten film je o duševně nemocném člověku a postupném odkrývání vlastní minulosti. Je fakt, že místy hodně nudí, nepřináší nic nového ani zajímavého. Není tajemný, mysteriózní, překvapivý ani při jeho sledováí nemrazí. Ale má hodně povedenou vizuální stránku, zajímavou kameru a slušného Carreyho v hlavní roli. Největší slabinou JE onen nespočetněkrát zmíněný scénář, ale zas taková tragédie to opravdu není. Mimochodem - teď jsem si všimla, že tohle moje hodnocení má pořadové číslo 666, není to záhadné? :-) (09.11.2007)