Michael Clayton

Zatracení, vykoupení, znovuzrození. Civilní, nečekaně mystické drama o vyrovnání se s pozicí rektálního výstupu právnického molochu, aneb tři koně na stráni někdy znamenají víc, než stovky pod kapotou.. Nevšední zážitek nejen pro hledače symboliky a milovníky scénářů se střevy orloje. Dlouhou dobu má divák pocit, že je uvězněn za jakousi bariérou, která jej nechce pustit blíže k jádru, načež si postupně uvědomí, že celou dobu stojí přímo u něj. Tony Gilroy po The Devil´s Advocate perfekcionisticky ukázal, že to pravé inferno na zemi nepotřebuje pekelné ohně a rozžhavené trojzubce - aby ne, v tomhle světě je totiž příčetnost horší než šílenství.. (09.09.2013)

I want more...movies like this one. Film, ktory sa nemusi hrat na chytry, pretoze chytrym skutocne je (nielen a predsa prave hlavne v nich - zanrovych ukotveniach). Film, ktory jedna s divakom ako rovnocennym partnerom hry - poskytuje informacie v presne davkovanej miere, aby si hru spolu s tvorcom vychutnal podla planu. O prvoplanovost nejde, o poctivo odvedenu filmarcinu urcite ano. (06.02.2008)

Velmi pečlivě budované drama se třemi osobnostmi v saku, jejichž duše jsou prožrané špínou a mastnotou dnešního světa. Mr. Proper už nepomůže. George Clooney, Tom Wilkinson a Tilda Swinton už dávno propadli peklu a vás bude mrazit, až je budete pozorovat. Tony Gilroy své scenáristické kořeny nezapře. V pomale rozjetém příběhu si hraje s časovými rovinami i jemnými nuancemi, aby vás v závěru umlátil argumenty. Nečekejte právnické drama s postavami, co si to rozdávají v soudní síni. Tohle je odvrácená strana moderního světa, do které by se Perry Mason neodvážil ani s pancéřovou pěstí. Chytne vás pod krkem a pomalu vás dusí. Ne každý to vydrží, ne každému to bude po chuti, ale je to zážitek, který ve vás bude ještě pár dnů zrát. A vážně to není jen kvůli hereckým velikánům, kteří se ždímou ve jménu scénáře, který se vám nebojí naznačit, že je chytřejší a lepší než vy. Na první pohled jednoduché a nenápadné, na ten druhý zatraceně promyšlené, žadonící o druhé zhlédnutí. (70%) (04.01.2008)

Podkutý kúsok na adresu manipulatívnych snobov, ktorých intrigánstvo konečne nepôsobí rúžovo či zľahčene, ale presne naopak - tak ako má - chladne. Tony Gilroy neskrýva svoj talent, okrem scenáristickej mazanosti sa odhodlane činí aj v režisérskom kresle a tak trochu, resp. aspoň nachvíľu zatieňuje extra triedu Soderbergha s obdobným prístupom k médiu. Herci ho držia a dopomáhajú tak k nevšednému thrilleru s dvoma prepychovými zábermi (3 kone + finále grande), ktoré patria do plexisklovej vitríny. "Michaela Claytona" by som inak prirovnal ku kvalitným dreveným husliam vybrúseným do tých najmenej prefláknutých a predsa ladných tvarov. A počuli ste ich hrať? Tajomná, trpezlivá, ťaživá...balada. (12.06.2009)

Michael Clayton je sekáč. Když se dostanete do nějakého průseru, zaručeně vás z něj vyseká. Coby sekera mu poslouží vlídné slovo podložené nějakým tím úplatečkem. Jeho práce by mu asi nezajistila doživotní členství v klubu neposkvrněných duší, ví, jakým svinstvem si špiní ruce, ale zároveň ví, že musí uživit svého syna a vykoupit bratra z dluhů, do nichž se namočil. Michael Clayton usiluje o realistický pohled do zákulisí „vysokých her“, dalece přesahujících horizont, kam dohlédne běžný smrtelník. S věrohodností jsem až na „morálně líbivější“ závěr problém neměl, s tempem vyprávění ano. Hned na začátku dojde k určitým nemilým událostem, pročež se děj přesune o čtyři dny vzad, aby bylo jasnější, proč k oněm nemilým událostem došlo. Jenže ono to jasnější není, z filmu jakoby někdo vystřihnul dvacet minut zevrubněji vykreslujících psychologický „rozklad“ některých postav. Chovají se takhle, „blik!“, jsme zpátky na začátku, chovají se jinak. U thrilleru, jenž si nárokuje přídomek „psychologický“ něco podobného překvapí, každopádně mě to vede k podezírání režiséra z toho, že si tímhle „trikem“ chtěl zajistit pozornost všech diváků až do konce. V mém případě mu to vyšlo, takže jsem ochotně sledoval těžkopádnou první polovinu plnou postav a slov, abych byl následně odměněn druhou těžkopádnou polovinou plnou postav a slov. Clooney má úžasné charisma a stejně jako Tilda Swintonová předvádí kus vyzrálého herectví, jejich postavy by svou nejasností, svými neostře řezanými rysy, abych použil honosnější obrat, lépe pasovaly do nějakého „meta“ podobenství. Ale na rozdíl od Ďáblova advokáta nejsou přítomny žádné indicie, jež by tomu nasvědčovaly. Jestli má přesto jít o snímek podobného myšlenkového rozpětí, poníženě smekám svůj imaginární klobouk – neprozíravě jsem podlehnul dojmu, že sleduji „pouze“chytrou komerci, čnící nad jiné chytré komerce pravdou, která nepůjde každému k duhu. 75% Zajímavé komentáře: imf, Jhershaw, anais, Torrance (16.03.2008)