Lantana

Uměním vybrat několik postav z nejrůznějších prostředí i společenských vrstev a pak jejich osudy zakomponovat do příběhu, kde se v nějakém okamžiku jejich životní linky protnou, mi Lantana velmi připomněla Crash. Nicméně zatímco Haggisův film mě jednou či dvěma scénami téměř emočně roztřískal, Lantanu jsem po celou dobu sledovala s jakousi flegmatickou odevzdaností. Těžko říct, kdo přesně je v tomto případě na vině. Herci a námět rozhodně ne; ti tento film naopak tahají do vod, kde si parta filmových nadšenců předává na tipy na výborné, přesto nepříliš známé filmy. Snad za to může scénář a jeho nulový smysl pro fakt, že příběh i postavy je potřeba neustále vyvíjet a hnát kamsi dopředu. Snad za to může režie, která při finálním pohledu do "13. komnaty" některých zúčastněných působí asi tak stejně odtažitě, jako kdyby jste sledovali reklamu na musli tyčinky. Snad ale za nepochopení kvalit tohoto filmu s obrovským potenciálem můžu nakonec já. (26.01.2011)

Nádherná umírněná, komorní, pomalu plynoucí psychologická detektivka s tak úžasně promyšlenou drobnokresbou vztahů (i náhod, které rozhodují o jejich osudech) a jejich vyhoření, které snad k dlouhodobému vztahu patří z podstaty věci. Tenhle australský snímek se nádherně pomalu rozjíždí, aby složitým předivem příběhových linií pomalu, ale skutečně velmi pomalu zamířil v kolejiště téměř až osudového vyvrcholení, kdy kauzální řetězec příběhu pracuje naplno (nutno vyzdvihnout vynikající scénář). Za povšimnutí jistě stojí ta přesná studie drobných spouštěčů nakumulovaného stresu, zklamání, dlouhodobých frustrací, které tvůrci promyšleně umístili do příběhu, přičemž ten vrcholný, pláč policisty, má i pro diváka katarzní účinky. Jak ve svém komentáři zmínil zputnik, film svou příběhovou strukturou připomene Magnolii, ale mně ještě asocioval filmy Mexičana Alejandro Gonzáleze Ińárrita, zvláště jeho 21 gramů (možná právě v Lantaně objevil jeden z inspiračních zdrojů)... Tenhle poklidný, uměřený, skoro až televizní film má skutečně nosný dějový rámec a hluboké poselství o prázdnotě, která je skryta uvnitř vyhořelého vztahu (což ovšem ocení jen divák, který nějaký dlouhodobý vztah již zažil...). Lantana je skutečně opakem hollywoodských okázale velkovýpravných dramat, bez velkých hvězd (vyjma Geoffrey Rushe) - a přitom s velkými hereckými výkony, bez velkých gest a grandiózního finále, plný malých, drobných okamžiků, všednosti života, obyčejných lidí... (05.01.2008)

Tak tady okolo tak smutné, bolestné a znepokojující atmosféry našlapujte opravdu potichu a po špičkách, aby vás jen tak lehce minula a nedotkla se vás osobně, protože je silně nakažlivá.- Skvělej film se skvělými herci a já tleskám Austrálii s díky za Raye Lawrence. - "Bez komunikace není vztah, bez respektu není lásky, bez důvěry není důvod pokračovat." (15.01.2015)

Nekompromisní, ostrá sonda do hlubin partnerského soužití, kde jednu z nejpodstatnějších rolí musí hrát důvěra. Nejsou-li jí lidé schopní, může to mít karcinogenní důsledky, ale naopak v její přítomnosti jsou obvyklé problémy vytlačovány na okraj. Přes hloubku ponoru je všechno posazené do zajímavého propletence příběhů, z nichž ten kriminální, byť je tahounem napětí, není až ten nejpodstatnější. (16.10.2010)

Psychologické pomalu plynoucí drama s krimi zápletkou pro odrostlé. Nádherně vykreslená mozaika komplikovanosti vztahů, lásky, nelásky, vyhoření, touhy, víry a lhostejnosti......zpočátku jsem na to koukal s nedůvěrou, ale pomalu plynoucí děj a jeho vrstevnatost a propletenost osudů několika hlavních postav mě dokázali nakonec naplno zaujmout. Celá ta komorní, neokázalá, ale opravdová atmosféra je silně nakažlivá, všechna ta kumulovaná zklamání a frustrace mistrovsky podané a už dlouho se mě nedotkl chlapský pláč jako tady. A když k tomu na závěr filmu zazní tato nádherná latino music značí to jediné......výborný film. (01.02.2015)