Obsahy(1)
Byung-doo (In-seong Jo ) je gangster, pre ktorého je najdôležitejšie, aby jeho chorá matka a mladší súrodenci boli riadne zaopatrení. Vo svojich 29 rokoch, hoci už má svojich podriadených, stále je na najnižšom stupni v rebríčku hierarchii soulskej mafie. Jeho rodina sa práve ocitá v ťažkej finančnej kríze a životnej tiesni. Byung-doo sa preto rozhodne podstúpiť neľahkú úlohu, odstrániť zo scény prokurátora Parka, ktorý spôsobuje prezidentovi Organizácie Hwangovi (Ho-jin Chun ) veľké problémy. Jeho priateľ zo študentských čias, Min-ho (Min Nam-koong), je začínajúci režisér, ktorý píše scénar o mafii. Pre jeho nereálnosť je neustále u producentov zamietnutý, a tak vyhľadá dávneho spolužiaka. Byung-doo ho zoznamuje s reálnym gangsterským životom a Min-ho nakrúti film, ktorý sa stane návštevníckym hitom. Avšak film je natoľko realistický, že použitá scéna o zavraždení prokurátora Parka vzbudí oprávnené podozrenia. Je zjavné, že niekto sa dopustil fatálnej chyby... (sochoking)
(viac)Videá (1)
Recenzie (88)
Sleeping Dogs without Martial Arts / Undercover cops - je zde téměř vše, co k pravému, nefalšovanému filmu o gangsterech patří; Boje o území s nepřátelským gangem, hromadné bitky, nekompromisní závěr a řeči o rodině. Vztahy se vyvijej po celou dobu, postupné vystužení pozice nejvyššího gangstera má spád, obnáší tvrdé pády na hubu (či ránu pálkou do hlavy, řeznou od nože), ale taky tok financí s luxusníma oblekama, rostoucím egem a pořádná zodpovědnost. První hodinka je pomalejší, jakmile se však stane ten moment s prokurátorem, tempo začne narůstat, veškeré prvky se vykreslují naplno, při některých momentech mi běhal mráz po zádech a do toho bonbonek v podobě několika brutálních soubojů proti přesile. Jen v jediné scéně se objeví střelná zbraň - dnes jsou však v módě kusy dřeva s hřebíkama, nože a pálky, choreografie je slušná, občas se objeví slušnej kop, či nějakej dobrej chvat, bitky jsou dynamické, přehledné a prostě se na to nekouká příjemně. Audiovizuální žranice, herecky i scénáristicky zmáknuto na stoprocent. Film mi nepřišel vůbec zdlouhavej a při některých momentech, mi napětí kolovalo v žilách. Přesto mi zde přeci jen chybí určitý ikonický moment, ze kterýho by se mi postavil. Aj tak si ale myslim, že A Dirty Carnival patří mezi špičky svého žánru. New World už na mě čeká! ()
Ako bolo v časti príbehu povedané, inšpirácia inými filmami svojho druhu je jasná, ale táto gangsterka si ide predsa len svojou vlastnou cestou a stavia si svoje vlastné pravidlá. Pohľad do novodobého sveta kórejskej mafie mi prišiel natoľko reálny, že by som sa nečudoval, keby Ha Yu ako režisér a scenárista zakomponoval do filmu paralelnú líniu postavy režiséra, ktorý chodil za priateľom-gangstrom len aby jeho film a príbeh vyznel čo najautentickejšie, práve podľa vlastnej slúsenosti. Herci na jednotku, gradácia príbehu veľmi pomalá, ale o to intenzívnejšia a v závere sa to prejavilo stopercentne. Slabou stránkou bola kamera, ktorá striedala rôzne typy prestrihov a bola dosť statická, a jednoznačne hudobná zložka, ktorá nepodporila film tak, ako je to v tomto type filmov zvykom. 80%. ()
Dirty Carnival ma dokázal dojať k plaču, rozprúdiť tok krvy na plné obrátky, zapojiť do imaginárneho útoku (pri akčných scénach) všetko svalstvo a v neposlednom rade zaujmúť skutočne interesantným príbehom mladého gangstera Byunga, ktorý však sám seba za gangstera nikdy príliš nepovažoval. A tie bitky, kluci a holky, to bylo fakt něco! K dokonalosti snímku ešte chýba zopár korekcií nelogického vývoja deja, ale čo už.. doesn't matter. ()
Autoři snímku, v tomto případě režisér Ha Yoo přetavil své divácké zkušenosti z kultovních snímků Scorseseho, De Palmy a dalších do jedné z nejčistších gangsterek, co jsem z korejské produkce viděl. Nejedná se o žánrový mix, ani zde nehraje hnací motor pomsta (jako například v neo-noirově laděné A Bittersweet). Film funguje i jako mnohovrstevnatý epos o gangsterovi, který zažije svůj postup mezi elity a následující pád, tak jako nepřímá kritika kapitalismu a jeho důsledků v chudších částech Koreje (kritika ale zdaleka není tak výrazná jako v pozdních filmech jiného korejského režiséra Kim ki-duka). Příběh stojí a padá na napsaných postavách. Zatímco ústřední dvojice kamarádů ze školy, jejichž cesty se ale radikálně rozdělily, skvěle splnuje žánrové požadavky a očekávání, milostná linie hlavního hrdiny mi přišla velmi slabá. Trochu prostříhat první polovinu a ubrat na zbytečné romanci a s plným hodnocením bych neváhal ani vteřinu! ()
Je to jako když stojíte v zoo před klecí plné roztomilých opiček. Něco hezkého si o nich předem přečtete, na základě toho si jednu z nich oblíbíte a se zájmem ji začínáte pozorovat. Potom však nějaký debil bouchne před klecí petardu a opičky se během okamžiku s vřeštěním mezi sebou promísí, začnou se chovat jako idioti a vy v tom maglajzu marně přemýšlíte, která to vlastně měla byla ta vaše oblíbená. "Drsné" války jihokorejských gangů o moč, kdy nejbrutálnější z brutálních hledí jen na to, aby náhodou, proboha!, někoho nezabili a pauzy mezi bitkami si vyplňují ryze "chlapskými" jízdami v podobě karaoke párty ve slipech, to je opravdu skoro to nejsyrovější, co jsem v životě viděl. Tedy hned po dokumentu o pářících rituálech kočkodanů na National Geographic. A srovnávat tuto ťamanskou sračku se Scorsesem zní jako prohlášení nezletilého gaye, že Hery Potrat je úplně skoro jako Barbar Conan. ()
Reklama