Hodiny

Všechny tři vzájemně propletené episody by stačily i na samostatné filmy, a to velmi dobré. nemůžu říct, ketrý mě bavil nejvíc, ale asi nejvíc mě pobavil tragéd GiK, který má raději Rebely:-))) Tak se nedívej na to, co nechápeš, dítě a zůstaň radši u Pata a Mata, aspoň tě nebude tolik bolet hlava:-)))) (27.03.2007)

Skoro všechno podstatné už napsali jiní, skvělé herecké výkony, kamera, střih, režie, emocionální hloubka všech tří příběhů... Prostě paráda. Netroufám si říct, který byl asi nejlepší, snad jenom část Julianne Moorové byla o tolik depresivnější a s "divnější" atmosférou, že mě vždy pohltila nejvíc. Celý film ale diváka přiková do křesla na celé dvě hodiny. Jinak si ale neodpustím jednu poznámku - scéna nedlouho před koncem s Edem Harrisem (úžasný výkon!) a Meryl Streepovou (ti, kteří viděli, jistě vědí, kterou myslím, ti, co ne, nechť se podívají sami) je jedna z emocionálně nejsilnějších a přitom nejnenucenějších chvil, jaké jsem KDY ve filmu viděl. Zkrátka absolutní nádhera, která vyrazí dech. Celkově 95%. (16.10.2007)

Jako několikanásobný obhájce titulu "Nekulturní hovado roku" se přiznávám, že veškerá tvorba Virginie Woolfové má pro mne hodnotu odpovídající hmotnosti papíru, na kterém je vytištěna a tento film je na tom podobně. Mne zkrátka nebaví sledovat nekonečná psychická traumata unavených žen, ale účast Eda Harrise mi naznačila, že bych si v tom mohl něco najít. To nejlepší jsem taky našel hned na začátku, kdy mne navnadilo rychlé přeskakování mezi roky, ale pak už se z obrazovky linula pouze vznešená nuda, při které jsem dostal chuť vzít provaz a jít se zastřelit do rybníka. (24.05.2014)

Naočkována knihou jsem nemohla tento film ignorovat a jen jsem trnula, jak si režisér poradí s takovou spletí povah, pocitů a časových rovin. Poradil si tak, že knize neublížil, spíš naopak. U Meryl Streep jsem na bezchybný výkon zvyklá, takže spokojenost. K Nicole mám trochu averzi, ale možná je to proto, že jde z filmu do filmu a její obsazení tady bylo i vzhledem k náročnému líčení (proč angažovat herečku, která je dobrá a Virginii podobná, když to jde i takhle) tendenční, ale budiž - byla dobrá. Kdo mě ale naprosto odrovnal byla Julianne Moore. Žádná americká hospodyňka nikdy neměla takové grády jako její Laura, ať už to bylo v "soucitné" scéně se sousedkou, v "sebevražedné" scéně v hotelu, u večeře s "milovaným" manželem a synem nebo v závěrečné "bombě" s vygradovanou pointou - prostě krása, krása, krása a můj soukromý Oscar pro Julianne. (31.07.2004)

Achjo. Já věděla, proč se "Hodinám" tak dlouho vyhýbám! Nebyl to můj šálek kávy a to již po přečtení námětu. Kamarádka mi nemohla popsat příběh a po shlédnutí je jasné proč - on tam žádný není. Deprese napříč dobou? Hm možná. Ale proboha, tak nudně převyprávěná! Hodina z filmu uplynula a divák stále nevěděl, co se tam vlastně děje - jedna ženská (Kidman k nepoznání) píše knihu a štve služebné. Druhá ( výborná Moore) peče dort manželovi a s malým synem na sebe vrhají zvláštní pohledy. Třetí (přehrávající Streep) připravuje večírek a říká, že je všechno v pohodě, když je vidět, že není. No za to připálené maso to tedy opravdu nestálo. Jsem milovnice příběhů a tady většinou jen hrála klasická hudba a děj byl neskutečně nezáživný. Za mě by to bylo nejlepší, kdyby se to věnovalo jen Julianne Moore, u které jste od první vteřiny věděli, že je něco špatně. Jako sonda do neštastného života hospodynky v padesátých letech to mohlo být zajímavé. Ale takhle divák vůbec nic o hrdinkách nevěděl a nebyl prostor to více objasnit; to se pak nelze divit komentářům "je to o ženských co nevědí, co chtěj". Od téhle chvíle se vysoce hodnoceným filmům na čsfd asi budu vážně vyhýbat... (11.03.2014)