Nevinné beštie

Ruční kamera v hororu podle skutečný události? Naprosto ideální, sice po výborným začátku, kterej mě dokázal několikrát slušně vyděsit, sem se nějak nemoh dostat do filmu nebo lépě řečeno sem necítil žádný napětí, i když k tomu atmosféra, vytvořená pro horor ideálním prostředím odlehlýho domu v lesích, úplně vybízela, ale z nějakýho důvodu to na mě moc nepůsobilo, což se ale zhruba od poloviny radikálně změnilo a v podstatě až do konce to je mrazivej a těžce napínavej horor, kterej ještě následně zhutní závěrečnej epilog ve spojení, že to je podle skutečných událostí. (06.08.2008)

Kvalitní horor, který mě bohužel nezasáhl plnou parou, jelikož když jsem se na něj díval, měl jsem za sebou už The Strangers i Eden Lake, které řadím mezi absplutní špičku. Nic to ale nemění na tom, že tohle je více než nadprůměrná podívaná, kterou hodnotím 4*, ale do plného počtu jí opravdu moc nechybí. Do popředí bych vyzdvihl hustou atmosféru, napětí, dlouho skrytého záporáka a příjemnou hlavní hrdinkou, podobnou Demi Moore. :] 90% (12.10.2012)

Další pádný důkaz toho, že Francouzi ( jasně nesmím zapomenout na Španěly ) jsou momentálně number one, co se tohoto žánru týče. Ils sice s ničím zásadním, objevným nepřichází, nicméně bere si z doposud v žánru točeného rozhodně to lepší a servíruje to v exkluzivním DeLuxe balení. Kam se hrabe americký snímek The strangers. V konfrontaci s tímto působí jeho „ americký bratříček „ téměř směšně. U takovýchto typů snímků ( co si budeme namlouvat ) je to v prvé řadě o ATMOSFÉŘE a ta se zde podařila tvůrcům vystavět vskutku parádně. Počkejte si na večer, zatáhněte závěsy, sluchátka do uší ( ano ZVUK zde hraje důležitou roli ) a patřičně se zabořte do křesla. O ostatní se již tvůrci postarají sami. Dvojice Xavier Palud, David Moreau si je jednoznačně vědoma toho, že konečný výsledek je v DETAILECH. Každou akci si je potřeba náležitě předpřipravit a hlavní devíza vždy tkví v “ neukázaném “. Násilí v dnešní době již málokoho vyděsí či vyleká. Jak píše uživ. Renton, Ils je vskutku velmi zdařilé žánrové cvičeníčko :o) Nic víc, nic míń. Když už by se člověk malinko začínal nudit ( 10-ti min. pasáž mezi cca 40-50min ) a všechny ty přednosti, které jsem doposud jmenoval ho začínají pomalu ale jistě unavovat, opouští tvůrci obratně barák a oba protagonisty vypouští ven a příběh tak nabírá opět potřebný spád. ANO, určitě se z daného tématu dalo vytřískat VÍCE ( tvůrci v určitých pasážích mohli ( měli ) přitlačit vice na pilu ), přesto si dovolím tvrdit, že v tomto případě výraz: “ za málo peněz hodně muziky “ rozhodně sedí. Body navíc ( v mém případě ) sbírá snímek za samotný konec. S dětmi si musíte hrát. To ví přeci každý správný rodič :o) Výsledné hodnocení: Objektivně za 3*, ale v rámci žánru a s přihlédnutím k sympatické O. Bonamy, pro kterou mám již od snímku MR73 velkou slabost ( ten jsem viděl paradoxně mnohem dříve ), si ty 4* hravě obhájím. (07.12.2010)

Co děti, mají si kde hrát...? Slušelo by se říct, že mě po tomhle hororu z kategorie "odnaučím vás chodit v noci na záchod" do Rumunska už nikdy nikdo nedostane, jenže já si bez své party a našich dobrodružství v lesích a horách Karpat už neumím představit léto a to si přece nenechám zkazit něčím, co je nade vší pochybnost jen pomlouvačná urban legend. Navíc mi kolegové z IMDB tvrdí, že se to "based on true event" netýká Rumunska, ale ČR. Tak díky, to mě fakt uklidnilo... (24.10.2008)

Komentár obsahujúci možné spoliery. Deti v horroroch sú novým fenoménom, pretože čo je viac zvrátené, ako dieťa, ktoré nemilosrdne a brutálne dokáže niekoho zavraždiť? Aj deti v Rumunsku, s rapkáčmi v ruke, si vymysleli novú hru. Problém však bol, že okrem autorov tejto hry, nikto iný nedokázal akceptovať jej pravidlá a nikto iný sa teda s nimi hrať nechcel. A kto nechcel, toho zabili. Však prečo nie :). Je to dosť znepokojivé a mrazivé. Po skvelej úvodnej scéne trošku trvá, kým sa napätie dostane do toho správneho štádia, v ktorom som mal nervy napnuté ako na škripci až do konca. Podmienky na nastolenie skvelej atmosféry sú dokonalé, škoda, že tvorcom trošku trvalo, kým si to uvedomili. Okrem perfektnej práce ručnej kamery, spomeniem aj nasvietenie, ale väčšinový podiel na všetkých hrozivých a strašidelných momentoch mala hudba a temné a desivé zvuky. Každý krok, každé vrzgnutie a škrípanie malo dokonalý efekt, neraz som stuhol od strachu. 80%. (27.05.2009)