Nevinné beštie

„Ils ne voulaient pas jour avec nous...“  Není nad to, pořídit si velkej dům. To se pak člověk může pořádně vyblbnout s nezvanými návštěvníky při „Máš babu!“. Taky je fajn mít ten barák na samotě u lesa, aby mu přes plot na to honění zbytečně nečuměli sousedi. No jo, Frantíci, bohémové až za hrob. Doslova. Už ten úvod... Na baráku práce jak na kostele, ale borec vesele mastí videohru na noťasu (asi nějakou vyvražďovačku :-), místo aby šel pokosit kopřivy, natřít okenice nebo aspoň naolejovat panty u té stovky dveří uvnitř domu (už by to fakt potřebovaly). A neodloží ten noťas ani při honění partnerky s nemravnými záměry! Diagnóza je jasná – závislost na internetu. Kombinováno s nepraktičností a neschopností improvizace při zápase o holý život. Šlohnou jim auto, téměř face to face, vyhodí pojitky, odříznou telefon, a co udělá borec? Jako ovce na porážku vydusá do patra a v ložnici se vystrašeně tulí k nočnímu stolečku :-D Napadne ho vzít to přes kuchyň, aspoň pro nějaký ten nůž? Ne. Nenapadne. Pak se ale zastydí a pro změnu si začne hrát na Ramba a s pohrabáčem šmejdit po baráku. To fakt nevím, co si od toho sliboval. Když ani netušil, jestli už není uvniř s baterkama rovnou celý skautský oddíl. Takže už od půlky filmu jsem holt držel palce těm sympaticky hravým mládežníkům. I když ten Pepík za igelitem taky nebyl žádnej Einstein. Stál tam jak svatý za dedinů, dokud ho nežďuchla z lešení dolů. Blbec. A to závěrečné honění v lesejčku, kuk za dubem, baf za bukem..., to už byla těžká nuda. A z logiky plot. Mimochodem, ten plot, ten plot... Začnu odspodu a za chviličku mám rozpleté pletivo a díru jako kráva, dost velkou i pro vola, jako byl Lucas... Ale závěr ve sklepení to přece jen vytáhl nad průměr. (02.07.2013)

Intimní atmosféra jednoho domu se mění ve velkolepé atmosférické divadlo, které stojí na jednoduché zápletce a díky dvojce sympatických herců a přímému tahu na bránu se celá ta napínavá jednohubka sfoukne za ani ne 80 minut. Bez pointy pro debily a objímavých happyendů jasná pecka pro všechny, kteří se rádi bojí a nejenom pro ně. (25.04.2008)

Tento horor mě připomínal film The Strangers (2008), který je výrazně horší, než tato francouzsko-rumunská podívaná, ale zas nedosahuje kvalit filmu Eden Lake (2008). Atmosféru to má dost hutnou (hlavně úvod filmu), ale čím více se film blížil koncem jsem měl nepříjemný pocit, že tvůrci více a více přehánějí a dělají z pachatelů nesmrtelné všude přítomné zabijáky (Tento scénáristický problém mě u mnoho hororů vadí a tento film bohužel není vyjímkou). Velká škoda, že film působí dost nerealisticky když je inspirován skutečnou událostí. Napětí nebo strach blížícím se koncem byl fuč… a to tvůrci tlačili na pilu… Mé hodnocení 3 hvězdičky… (16.01.2011)

Tak tohle mělo hodně dobrou atmosféru a kromě asi desetiminutové hodně nudné pasáže, která se celá odehrává ve dne, jsou ty napínavé, mrazivé a strašidelné v noci. Takže doporučuji pustit si to potmě a pak si to užívat. Ovšem asi nejmrazivější je ten konec, který je zároveň pointou celého filmu a ten je vlastně už také ve dne. (10.07.2008)

Nadmerná spokojnosť, slovné spojenie ktoré presne vystihuje môj dojem z tejto prostej, francúzsko-rumunskej nádielky ktorá dokazuje, že aj krátky a médiami bezhlavo neforsírovaný horor môže slušne postrašiť a nepotrebuje k tomu žiadne veľké vymoženosti. Stačí dobrý (osvedčený) nápad aplikovaný v tiesnivých/temných priestoroch, zámena explicitného gore či "exploatovania" za stupňujúcu sa hrozbu z neznámeho zla alias duševný teror, na záver nečakané rozuzlenie a o debaty po projekcíí je postarané. Inak platím pivo kameramanovi a zvukárovi...aj dve. (02.07.2009)