Nevinné beštie

Ils je naprosto první čistě rumunský (i když z části) film, který jsem kdy viděl, a docela jsem na něj byl zvědavý, jak se s tím popere. Atmosféra v něm totiž byla výborná, ale nemůžu si pomoct, ty díry v ní byly neskutečně zjevné. Já teda nevím jak ostatní, ale v takové velké haciendě bych v životě uprostřed lesa sám nežil, a při představě, že tu haciendu mám velkou jak kráva a najednou slyšim jak na druhé straně baráku něco šustne, asi by mě za nože braly jak bych měl strach jenom se pohnout, no a hrdinové se Hrdinně po tom baráku normálně prochází, jako kdyby byl den a i když strach mají zjevný, vůbec ho vlastně nedávají znát. Každopádně určitě rád jsem to viděl, nejzajímavější na tom všem je ale ten konec, to zamrazí, ale já tomu prostě stejně nevěřim, sice to odsralo Rumunsko, ale opravdu si nepamatuju, že by se takový případ stal i u nás, jak se tvrdí v zajímavostech. Každopádně to za to určitě stálo, Moc horor to není, ale atmosféru to má opravdu "vyschlovhubě" kulervoucí, i když klasicky s plno blbostma, bez kterých se ale takovýhle film určitě neobejde, jestli chce být alespoň z části hororový. Co na plat, koukat se na to ale dalo. (19.05.2009)

Kvalitní horor, který mě bohužel nezasáhl plnou parou, jelikož když jsem se na něj díval, měl jsem za sebou už The Strangers i Eden Lake, které řadím mezi absplutní špičku. Nic to ale nemění na tom, že tohle je více než nadprůměrná podívaná, kterou hodnotím 4*, ale do plného počtu jí opravdu moc nechybí. Do popředí bych vyzdvihl hustou atmosféru, napětí, dlouho skrytého záporáka a příjemnou hlavní hrdinkou, podobnou Demi Moore. :] 90% (12.10.2012)

Další pádný důkaz toho, že Francouzi ( jasně nesmím zapomenout na Španěly ) jsou momentálně number one, co se tohoto žánru týče. Ils sice s ničím zásadním, objevným nepřichází, nicméně bere si z doposud v žánru točeného rozhodně to lepší a servíruje to v exkluzivním DeLuxe balení. Kam se hrabe americký snímek The strangers. V konfrontaci s tímto působí jeho „ americký bratříček „ téměř směšně. U takovýchto typů snímků ( co si budeme namlouvat ) je to v prvé řadě o ATMOSFÉŘE a ta se zde podařila tvůrcům vystavět vskutku parádně. Počkejte si na večer, zatáhněte závěsy, sluchátka do uší ( ano ZVUK zde hraje důležitou roli ) a patřičně se zabořte do křesla. O ostatní se již tvůrci postarají sami. Dvojice Xavier Palud, David Moreau si je jednoznačně vědoma toho, že konečný výsledek je v DETAILECH. Každou akci si je potřeba náležitě předpřipravit a hlavní devíza vždy tkví v “ neukázaném “. Násilí v dnešní době již málokoho vyděsí či vyleká. Jak píše uživ. Renton, Ils je vskutku velmi zdařilé žánrové cvičeníčko :o) Nic víc, nic míń. Když už by se člověk malinko začínal nudit ( 10-ti min. pasáž mezi cca 40-50min ) a všechny ty přednosti, které jsem doposud jmenoval ho začínají pomalu ale jistě unavovat, opouští tvůrci obratně barák a oba protagonisty vypouští ven a příběh tak nabírá opět potřebný spád. ANO, určitě se z daného tématu dalo vytřískat VÍCE ( tvůrci v určitých pasážích mohli ( měli ) přitlačit vice na pilu ), přesto si dovolím tvrdit, že v tomto případě výraz: “ za málo peněz hodně muziky “ rozhodně sedí. Body navíc ( v mém případě ) sbírá snímek za samotný konec. S dětmi si musíte hrát. To ví přeci každý správný rodič :o) Výsledné hodnocení: Objektivně za 3*, ale v rámci žánru a s přihlédnutím k sympatické O. Bonamy, pro kterou mám již od snímku MR73 velkou slabost ( ten jsem viděl paradoxně mnohem dříve ), si ty 4* hravě obhájím. (07.12.2010)

Po slibném úvodu, kdy režisér ihned odhaluje svůj záměr proniknout divákovi prostřednictvím mrazivé a plíživé atmosféry až do morku kostí, přichází trochu hlušší část vyplněná vším již stokrát viděným. Takové to bububu, někdo(nebo něco) je před domem, okenice práskají, pojistky vypadnou atd. Po chvíli to ale začně být sakra zajímavé, příběh nabere velké tempo a je jasné, že tady půjde o víc než jen o vychytralé strašidlo. Kamera si očividně libuje ve stísněných a tmavých zákoutích a z každého záběru je cítit pocit toho, že jste někým sledován, že vám možná už stojí za zády a že vám rozhodně bude chtít ublížit. Režisér se tohoto příběhu zhostil opravdu zodpovědně a vytvořil výbornou filmařinu, která vám krásně zabrnká na nervy, a přitom nemusí být ani trochu krvavá nebo nechutná. (18.02.2012)

„Ils ne voulaient pas jour avec nous...“  Není nad to, pořídit si velkej dům. To se pak člověk může pořádně vyblbnout s nezvanými návštěvníky při „Máš babu!“. Taky je fajn mít ten barák na samotě u lesa, aby mu přes plot na to honění zbytečně nečuměli sousedi. No jo, Frantíci, bohémové až za hrob. Doslova. Už ten úvod... Na baráku práce jak na kostele, ale borec vesele mastí videohru na noťasu (asi nějakou vyvražďovačku :-), místo aby šel pokosit kopřivy, natřít okenice nebo aspoň naolejovat panty u té stovky dveří uvnitř domu (už by to fakt potřebovaly). A neodloží ten noťas ani při honění partnerky s nemravnými záměry! Diagnóza je jasná – závislost na internetu. Kombinováno s nepraktičností a neschopností improvizace při zápase o holý život. Šlohnou jim auto, téměř face to face, vyhodí pojitky, odříznou telefon, a co udělá borec? Jako ovce na porážku vydusá do patra a v ložnici se vystrašeně tulí k nočnímu stolečku :-D Napadne ho vzít to přes kuchyň, aspoň pro nějaký ten nůž? Ne. Nenapadne. Pak se ale zastydí a pro změnu si začne hrát na Ramba a s pohrabáčem šmejdit po baráku. To fakt nevím, co si od toho sliboval. Když ani netušil, jestli už není uvniř s baterkama rovnou celý skautský oddíl. Takže už od půlky filmu jsem holt držel palce těm sympaticky hravým mládežníkům. I když ten Pepík za igelitem taky nebyl žádnej Einstein. Stál tam jak svatý za dedinů, dokud ho nežďuchla z lešení dolů. Blbec. A to závěrečné honění v lesejčku, kuk za dubem, baf za bukem..., to už byla těžká nuda. A z logiky plot. Mimochodem, ten plot, ten plot... Začnu odspodu a za chviličku mám rozpleté pletivo a díru jako kráva, dost velkou i pro vola, jako byl Lucas... Ale závěr ve sklepení to přece jen vytáhl nad průměr. (02.07.2013)