Nevinné beštie

Atmosferický hororík z francúzska. Dvojica režisérov vložila do filmu kus svojho umu. Nie nadarmo zafigurovali pod americkým remakom The Eye alebo pozastavenom Saw IV, tvorcovia nechávajú diváka v neistote čo resp. aký vrahovia si pohrávajú s obeťami a koľko ich vlastne je. Nie je to tuctová vyvražďovačka akých natočia amíci namraky čo sa mi páči. (12.01.2007)

Začátek filmu mi blízce připomínal horor Penny se bojí a Maria Roman zase Rachel Miner:) První část na mě působila lehce mysteriózně, s výskytem tradičních, avšak velmi účinných hororových prvků (tma, les, osamocený dům, děsivé zvuky), došlo ke stupňování děje, růstu napětí, a častých myšlenek na to, co jsou vlastně "oni" zač. Poté se jakoby tajemný nádech začne rozplývat a snímek se dostane do roviny "survival hororu." Začne probíhat skutečný a zběsilý boj o přežití. Ke konci se divákovi dostane vyjasnění o původu "těch", kteří byli po celou dobu zahaleni tajemstvím. Někteří možná budou zklamáni, jiné možná toto odhalení nechá celkem v klidu, jako mně. Což však neznamená, že bych byla zklamána. Možná právě ono jednoduché vysvětlení je o to mrazivější, že to "oni" zkrátka dokázali udělat, pro ně to byla nevinná hra. Závěr filmu je... depresivní? Šokující? Hrůzný? Vyberte si, co byste si mysleli Vy, když byste se ocitli tam, kde... (09.07.2011)

„Oni sa s nami nechceli hrať.“ Komentár obsahuje spoilery. Francúzsko-rumunský teror ILS (2006) som chcel vidieť už pred rokmi, tak som si ho požičal na DVD. Doma sa ukázalo, že to nebolo „to“ ILS (v preklade ONI), ale americký horor Oni prichádzajú (2002). Nakoniec som sa k ILS dostal až v júny 2010 a pripomínali mi toto (2008), čo je zrejme nepriznaný americký remake s v podstate identickou zápletkou/témou. Priveľa chaosu na priemerný, hoci zo začiatku drasticky nepríjemný triler. Len čo sa snímka rozbehla strašidelnou nocou k obrovskému domu na samote pri lese (v ktorom samozrejme nenájdete žiadnu zbraň ani mobil), pri niektorých scénach som odvracal zrak. Nie kvôli krvi (takmer žiadna tu nie je), ale kvôli napätiu. Je to dobre nakrútené, o tom (asi) bez debaty. Herci/dialógy úsporné, ale to je v tomto komornom prípade plus. Tvorcovia z mála peňazí vydojili plus (určitá „nezávislá špinavosť“ skôr pomáha, ako ubližuje), miestami sa im to ale vracia (je taká tma, že som mal problém rozoznať, čo sa komu práve deje). Ku koncu to začína byť „štandardné“ (špičkovo organizovaní, všadeprítomní a nesmrteľní vrahovia), ale vzhľadom na sympaticky krátku minutáž (77 minút s titulkami) to neprekáža. Je to behom dvoch týždňov druhý film s vraždiacimi deťmi, ktorý som videl a rovnako, ako plávanie v jazere, i ILS trpia HLÚPYM scenárom, plným logických kravincov (každý človek, ktorý bol niekedy v lese, vie, aké ťažké je v ňom niekoho nájsť aj za bieleho dňa a ak sa neukrýva, nieto ešte ak sa v ňom ukrýva a navyše v noci). Ale na rozdiel od JAZERA SMRTI nelogické zvraty prekvapivo nedokázali môj výsledný dojem zničiť. Pravdupovediac, nejaký čas som uvažoval nad hodnotením 8O% (aj kvôli fascinujúcemu „bezdôvodnému motívu“, poslednej scénke s autobusom, ukážkovo nevinnej a práve preto strašidelnej, ale i kvôli rapkáču, desivo sa rozliehajúcemu tmou). (17.08.2010)

Tento horor mě připomínal film The Strangers (2008), který je výrazně horší, než tato francouzsko-rumunská podívaná, ale zas nedosahuje kvalit filmu Eden Lake (2008). Atmosféru to má dost hutnou (hlavně úvod filmu), ale čím více se film blížil koncem jsem měl nepříjemný pocit, že tvůrci více a více přehánějí a dělají z pachatelů nesmrtelné všude přítomné zabijáky (Tento scénáristický problém mě u mnoho hororů vadí a tento film bohužel není vyjímkou). Velká škoda, že film působí dost nerealisticky když je inspirován skutečnou událostí. Napětí nebo strach blížícím se koncem byl fuč… a to tvůrci tlačili na pilu… Mé hodnocení 3 hvězdičky… (16.01.2011)

Zvukem řehtačky na sebe dříve upozorňovali malomocní, nyní rumunské děti rostoucí pro šibenici.. Čekal jsem od Ils intenzivní lekci strachu, dostalo se mi instantní ladění spánku. Autoři se sice správně drželi pouček, že strach z neznáma je děsivější a vrzání dveří se nebojí jen výrobci vazelíny, ale já se i přes pozdní identifikaci zla a hrátky se strašidelnými zvuky bál asi jako člen jednotky Delta Force na výstavě koťat a tak mezi filmovými příspěvky o rozpustilé mládeži u mě nadále dominuje mnohem naléhavější Eden Lake. Snad měli kucí na konci platné jízdenky, jinak by se asi museli před revizorem hanbou propadnout.. (12.03.2012)