Nevinné beštie

Uuuf, tak jak začít. Nejprve asi výtkami. Film je krátký a tvůrci jej mohli trochu rozvinout. De facto se odehrává naráz, během krátké chvíle. Preferuji širší rozvinutí s oddychovými momenty. To je první a zároveň poslední výtka. Jinak je Ils luxusní film, u kterého jsem se opravdu BÁL. Famózní a skvostná je práce se zvukem a s kamerou, klasické žánrové postupy jsou oproštěny od laciných lekaček, o to je pro mě atmosféra děsivější a tvůrci napínají naše nervy k prasknutí. Během několika minut na začátku si navíc oba protagonisty zamilujete. Klobouk dolů před castingem, herci jsou vybráni skvěle (narozdíl např. od hororu Temné lesy). Ale nedával bych plné hodnocení, pokud by film sázel jen na osvědčené žánrové postupy. Ty jsou vylepšeny mnoha atmosférickými jevy a nápady, které činí ze snímku hotovou noční můru a rozuzlení - kdo jsou ONI - je nejlepší možné, jaké jsem mohl čekat. Miluju temné, mysteriózní horory/thrillery, které jsou zcela UVĚŘITELNÉ a postrádají příšerky, mutanty, zombie...ne, toto není spoiler, protože ONI jsou skutečně jedineční a budí strach svou bezelstnou brutalitou. Úvodní masoš je tak trochu vtažení do děje a lákadlo, sice nejsem fanda tohoto prvku, ale tady mi přišel vyloženě geniální, protože mladá herečka zahrála strach skvěle a hlas v křoví mě totálně sejmul. Bravo, nevím u čeho jsem se bál víc, jestli u Blair Witch, nebo u Ils. A já po skončení filmu raději říkám: "Pojďte, pane, budeme si hrát." (07.09.2008)

Jednou v noci začnou mladou dvojici, Clementine a Lucase, tyranizovat neznámí útočníci. Hrůznou noc odstartuje krádež jejich auta, a ačkoliv se dvojice obrátí na policii, ta se nijak neobtěžuje zasáhnout a drzost útočníků roste z minuty na minutu. Nejsilnější zbraní filmu je, že divák zpočátku útočníky nevidí, tím jeho představivost pracuje na plné obrátky. Je vidět vlastně jen rozsvícené baterky, mihající se stíny postav a útočníci mezi sebou komunikují jen vydáváním skřeků. To byl od tvůrců moc šikovný tah, stejně tak je důležité zmínit, že film si zakládá na autenticitě a minimum hudby a dialogů mu jen prospělo. I když mezi dvojicí napadených a útočníky téměř nedojde k žádnému fyzickému kontaktu, tak by se napětí a hutná atmosféra bezmoci dala krájet. A až se ukáže, že nemilosrdní útočníci jsou nezletilé děti, tak to celou tu hrůzu jen podtrhne. Film byl natočen podle skutečných událostí. Pokud hledáte nějaký napínavý thriller, tak zkuste tenhle. (25.11.2010)

Když člověk vidí, že je film podle skutečné události, vždy to dodá punc netradičnosti. Pokud se jedná o horor, je to ještě zajímavější. Já ale myslím, že zpracováním to možná rejža trochu přepísk a to usuzuju z toho, že přímé svědectví aktérů asi nedostal... Takže pokud víte, že vám někdo pobíhá po domě, nejspíš se nepůjdete podívat s holýma rukama, kdo to vlastně přišel na návštěvu, ale zůstanete v místnosti s tyčí v ruce. Další věc, která mě pobavila, byl labyrint z igelitů na půdě, taky hodně pravděpobný. No a ve finále, když před někým zdrháte lesem, nebudete řvát jak na turnaji K1, aby vás hned našli. (31.12.2011)

„Ils ne voulaient pas jour avec nous...“  Není nad to, pořídit si velkej dům. To se pak člověk může pořádně vyblbnout s nezvanými návštěvníky při „Máš babu!“. Taky je fajn mít ten barák na samotě u lesa, aby mu přes plot na to honění zbytečně nečuměli sousedi. No jo, Frantíci, bohémové až za hrob. Doslova. Už ten úvod... Na baráku práce jak na kostele, ale borec vesele mastí videohru na noťasu (asi nějakou vyvražďovačku :-), místo aby šel pokosit kopřivy, natřít okenice nebo aspoň naolejovat panty u té stovky dveří uvnitř domu (už by to fakt potřebovaly). A neodloží ten noťas ani při honění partnerky s nemravnými záměry! Diagnóza je jasná – závislost na internetu. Kombinováno s nepraktičností a neschopností improvizace při zápase o holý život. Šlohnou jim auto, téměř face to face, vyhodí pojitky, odříznou telefon, a co udělá borec? Jako ovce na porážku vydusá do patra a v ložnici se vystrašeně tulí k nočnímu stolečku :-D Napadne ho vzít to přes kuchyň, aspoň pro nějaký ten nůž? Ne. Nenapadne. Pak se ale zastydí a pro změnu si začne hrát na Ramba a s pohrabáčem šmejdit po baráku. To fakt nevím, co si od toho sliboval. Když ani netušil, jestli už není uvniř s baterkama rovnou celý skautský oddíl. Takže už od půlky filmu jsem holt držel palce těm sympaticky hravým mládežníkům. I když ten Pepík za igelitem taky nebyl žádnej Einstein. Stál tam jak svatý za dedinů, dokud ho nežďuchla z lešení dolů. Blbec. A to závěrečné honění v lesejčku, kuk za dubem, baf za bukem..., to už byla těžká nuda. A z logiky plot. Mimochodem, ten plot, ten plot... Začnu odspodu a za chviličku mám rozpleté pletivo a díru jako kráva, dost velkou i pro vola, jako byl Lucas... Ale závěr ve sklepení to přece jen vytáhl nad průměr. (02.07.2013)

Přímočaré žánrové cvičení, nic víc. Ale se srdečním rytmem zacvičit dokáže, to zase ano. Příběh neexistuje, prokreslenější charaktery postav neexistují (ani záporných, což je největší škoda) a o nějakou brutalitu tady taky nejde - což je ale na druhou stranu pozitivní, hraje se na strach a na (trochu otravné) lekačky. A na řehtačky. A na to že děti jsou svině, což ale stejně každý ví už dávno. V podstatě primitivní záležitost točená viditelně za pár korun, ale autoři i přes neschopnost napsat scénář vcelku dobře vědí jak pracovat s napětím, takže zapřísáhlé fanoušky žánru může potěšit. 6/10 (15.09.2012)