5 centimetrů za sekundu

Z intimity a blízkosti všech tří kapitol se vzpamatovávám doteď. 5 centimetrů za sekundu přináší sto emocí za hodinu a ať už se hlavní hrdinové roztomile sbližují nebo oddaně stalkují nedosažitelného idola, dokonale přitom vystihují charakteristické vztahové počínání jednotlivých období. Je úsměvné i smutné sledovat bezelstnost prvních kontaktů, absolutnost teenagerovského zamilování i povědomý pocit samoty, když ve věku po dvacítce není všechno tak, jak cítíme, že být má. Kdyby některé momenty zůstaly o něco kratší nebo méně uplakané, šlo by o dílko takřka bezchybné, ale takhle zůstává Shinkaiova zpověď o to osobnější. A osobní romantiky jsou přece ty nejsilnější. (26.10.2012)

Bohužel obrovské zklamání. Naštěstí ale jen po příběhové stránce, kterou moje šedá kůra mozková absolutně nepobrala. Variant, jak si lze celý film vyložit, je zřejmě více - ještě, že to jistí další shlédnutí. Po vizuální stránce nemám absolutně co vytknout, japonské animáky prostě opakovaně předvádějí, proč byl vynalezen blu-ray... (28.08.2011)

Prvá a druhá kapitola ma vôbec nebavili. Druhá sa mi páčila najviac, pripomínala mi rôzne príbehy, ktoré som čítala v knihách. Chalan povie niečo milé a dievča v duchu kričí od nadšenia... no a ja spolu s ňou a to som prežívala aj pri druhej kapitole. Tretia vo mne nezanechala takmer nič. Bohužiaľ. Asi zrejme viem viacej "súcitiť" s teenegermi ako s 13 ročným príliš poetickým chlapcom alebo dospelým mužom, ktorý (podľa toho ako vyzeral) mohol mať už dávno ženu, ktorá by ho ľúbila alebo teda aspoň na každý prst jednu. Proste som čakala niečo dojímavejšie a dramatickejšie z toho čo tu ľudia písali. No ale tretia kapitola tak pri tej som sa určite tvárila ako kameň. Jednoducho druhá vyvolala vo mne emócie a ostatné nie. Bodka. (11.07.2014)

Vizuálně naprosto neuvěřitelné a všem jsem moc přál, ať to nějak dopadne. Jenže, jak je to krátinké, tak to ze mě i po chvilce vyprchalo a už druhý den jsem si pamatoval jen, že to hezky vypadalo. A ta vychválená závěrečná píseň je doprovázána perfektní střihem, ale samotná skladba to alespoň pro mě zabila. (01.11.2012)

A já se k Shinkaiovi přiblizuji ani ne 1 cm za rok, protože recenzi vskutku píši o pár kilometrů blíž k Japonsku než obyčejně. Legrácky stranou, jeho scénáristický styl plný fantazírování doposud nedokázal ve mně zažehnout jakýkoliv druh příjemnějšího pozdvižení a přitom úvodní příběh k tomu měl fajn náběh. Líbí se mi motivační vyprávění o překonávání hranic neznáma k dosažení vytouženého cíle a to ústřední dvojice s naivní ale zarputilou obětavostí činí. Člověka ze západní hemisféry může překvapit konečná netečnost, skromnost ve vyjadřování a projevování citů a emocí, ale přítomné milé souznění hřeje na srdci. I když chápu poselství dalších 2 příběhů, tak mám ve stínu předchozího dílu problém najít logiku chování nejen ústřední dvojice, ale celkově filosofického pojetí tématiky. I když se domnívám, že následující 2/3 anime je o poetickém smutnění nad mírnou osudovostí a citové vytrvalosti, nakonec v mé mysli se to nechtěně vyjímá jako kritika nemohoucnosti. Scénář tomu všemu nenápadně pomáhá přímým uhýbáním od vysvětlování podstatných faktů a nikdy neodpoví na úplně banální otázky typu: "Proč se opět nejelo vlakem? Proč se nevolalo a jen psalo?". I když si nemyslím, že jsem citově vyprahlý, asi jsem už přílíš zvyklý a uzemněný nekonečnou várkou japonského afektovaného a prožívaného nepřiznávání lásky, že další variace k tomuto nepochopitelnému činu a čekání na Godota mě nevytrhnou. Neměl jsem pocit, že je to láska století. Neměl jsem pocit, že jsem dostal pádné důvody k tomu, aby mi bylo líto nevykonané grandiozity anebo naopak uznale přikývl: "Jo, tak přesně takový je život!". Nejlepším prvkem, jako už ostatně vždy u Shinkaie, jsou krásné obrázky doprovázené buďto citlivě zvoleným hudebním doprovodem anebo decentním japonským popíkem. Pokud to úmorné vlečení v něčem ocením, tak je to právě vychutnávání si audiovizuálu, který je skvostný. Ale jen za něj 5* nikdy nedám. (18.01.2022)