Malé deti

K linii Sarah a Brada mě napadá úsloví dr. Plzáka: "zamilovanost je krásný stav, užijte si ho, ale proboha nečiňte v něm žádná zásadní rozhodnutí." Místy syrový a drsný, místy naopak docela odlehčený a vtipný, takový je film o životě zdánlivě spokojených párů na jednom předměstí, kde zpravidla manželé tráví dny v práci a jejich manželky pečují o ratolesti. Přitom se hlavními místy vyžití stávají dětské hřiště, bazén či jakýsi klub čtenářek. Mezi matkami na mateřské se však pohybuje jeden fantom - Brad, který dvakrát neudělal advokátské zkoušky a tak je on tím, kdo pečuje o syna. Pro matky se stává králem plesu a pro Sarah, která sexuálně nezajímá svého manžela, představuje jediného, s kým si na celém předměstí rozumí. Brad zase v Sarah vidí ženu, která si více všímá jeho skutečných přání. Film myslím velmi dobře zobrazuje psychické stavy a pohnutky postav, navíc oplývá velmi dobrými dialogy a herci. Škoda, že Jennifer Connelly nemá více prostoru, ale svým výkonem dokazuje, že není malých rolí (a v jedné scéně je vidět jen velmi spoře oděna v posteli, uh, rázem jsem se nějak nesoustředil na děj :)). Ale je vlastně zbytečné takhle se rozepisovat, zkrátka velmi dobrý film o vztazích a lidech. K maximu chybí snad jen to, že mi v podstatě z postav nebyl nikdo příliš sympatický, resp. že by se choval tak, jak by se chovat měl. Což je vlastně reálným obrazem, takže to objektivně negativum vlastně není. Jen prostě můj pohled je: chlap nikdy nemá zapomínat na rozum a zodpovědnost. (01.08.2007)

Líbil se mi hlas vypravěče mimo obraz - dodával tomu všemu dění černohumorný až satirický nadhled; líbila se mi koketérie s Paní Bovaryovou a příměstskou povrchní falší; zamlouvaly se mi snad všechny charaktery, které se příběhem třeba i jen mihly; neskutečně jsem si užívala srážení, proplétání a přebírání důležitosti a váhy všech dějových linií; zamilovala jsem si okamžiky, kdy si Kathy uvědomí, že žena sedící u stolu s jejím manželem, není jen sousedka na nezávazné návštěvě, a kdy Ronnie otevře dopis od matky; téměř jsem nevydýchala posledních 10 minut, kdy jsem očekávala drastičtější vyvrcholení o ono bylo nakonec daleko bolestnější... Vlastně je mi z toho líbění a zamlouvání až moc sladko ... tenhle film je nějakým zvláštním způsobem téměř dokonalý. Pojednává o situacích, které se dějí kolem nás neustále, všedně, dokola. Nechci, aby tomu tak bylo, jistě, ale to je jen utopická a naivní touha o nekomplikovanosti lidských vztahů, byť jsou občas tak průhledně ohrané a nepoučitelné. A nejspíš jsem se nezmínila o tom, že tohle dílko je natočeno jako krásný, úžasně barevný a precizní biják. Což je nejspíš pochybná vada na celkové kráse a dokonalosti, alespoň v mých pokřivených měřítcích - brala bych o foust špinavější filmařinu, ale to by potom nebyla taková zábava ... dešifrovat všechnu tu lidskou veteš z předměstí. 85% (07.01.2009)

Velmi příjemný film, kterému vládnou herci v čele s Kate Winslet. Trochu mě mrzelo, že na mou oblíbenou krásnou Jennifer Connelly, se moc nedostalo, ale i tak je její postava poměrně důležitá a aspoň inteligentní. Celý film ukazuje dvě manželství z trochu jiného pohledu než jsme obyčejně zvyklí. Hlavně konec je velmi překvapující a ukazuje na věci, které jsou v lidském životě důležité a doslova potvrzuje jeden reklamní citát: "Život je otázkou priorit". (17.08.2007)

Já to říkám pořád, nejlepší zážitky jsou vždycky ty neplánované! Už v dobách, kdy jsem ještě nežil spořádaný abstinenční rodinný život a oddával se mladickým neřestem a bezstarostným jízdám jsem si vždy dlouho dopředu plánovanou velkoopíjecí superpařbu užil mnohem méně než spontánně přepísklou, na několik dní prodlouženou zastávku na jedno malé pivo před odpoledním vyučováním! Na tuhle sebedestrukční dobu neustálých mejdanů, pařeb a flámů velmi rád vzpomínám (i když si většinu nepamatuji) a o co jsem toto životní období měl myslím intenzivnější než je běžné, o to dříve jsem se uklidnil a to že jsem ve čtyřiadvaceti fotřík od rodiny, každé ráno vstávám do práce, splácím hypotéku a v sobotu večer koukám doma na televizi si užívám plnými doušky! Stejně tak jsem si užíval naprosto nečekaný zážitek v podobě nenápadného snímku Jako malé děti. Ano, kdysi jsem o něm něco četl, ale pak se po něm slehla zem a já ho zcela vytěsnil z paměti. Náhodou jsem jsem na něj narazil v programu kabelovky a rád si ho nenechal ujít a vychutnal si příběh jednoho snobského a absolutně spořádaného amerického předměstí ála Zoufalé manželky a Americká krása. Kate Winslet je vdaná žena a matka, její manželství absolutně neklape, seznámí se s ženatým mužem a otcem Patrickem Wilsonem - manželství by fungovalo, kdyby byla snaha ho udržovat, zamilují se do sebe a bezvýchodná a zničující zápletka je na světě. V příběhu zaujímá velmi výraznou pozici s ústřední dvojicí zdánlivě nesouvisející linie sledující osudy místního rodáka, z vězení se navrátivšího sexuálního devianta Jackie Earle Haleyho, proti jehož znovuzačlenění do uzavřené komunity sousedství vznikne organizovaný výbor. Dvě dějové větve se o sebe občas otřou, někdy se vzájemně na okamžik zapletou, celkově se však ovlivňují jen minimálně. Celý film je komentován třetí osobou vypravěče, což lze považovat jako scénáristickou berličku, mě osobně to velmi vyhovuje téměř v každém filmu, dodává to větší hloubku postavám a jejich pocitům, aniž bychom museli koukat na dlouhé záběry zkřivených obličejů a snažit se v nich něco vyčíst. A že by to byl ústupek neschopným hercům se říct taky nedá, že Jackie Earle Haley, Kate Winslet a Jeniffer Conelly umějí hrát výborně a ještě lépe vypadají je prostě fakt. Bez dalších průtahů dávám jednoznačných pět hvězdiček!...po druhém shlédnutí zařazuji do top 30, vskutku úžasné dílo! (27.10.2008)

Todd Fielda jsem ještě před týdnem neznal a najednou bych od něj chtěl vidět úplně všechno co natočil, protože to jak civilně dokáže vést herce filmem je pro mě dar od boha. Takže v nejlepším filmu všech dob: by měl mít akci na starosti Cameron, vizuální stránku a kameru Kubrick, dialogy Tarantino, ale práci s postavami bych možná svěřil Toddu Fieldovi. Těším se na Tár. 85% (23.03.2023)