Borat: Nakúkanie do ameryckej kultúry na objednávku slavnoj kazašskoj národa

Originální, vtipné, nápadité, působivé, excentrické, místy neuvěřitelné, ale přesto milé a poučné dílo, aneb jak zapůsobit ve společnosti tak, že vás bude společnost milovat... Dávám čtyři hvězdičky, celkově to však vidím na 90%... Deset procent ubírám za nechutnou oplzlou scénu s nahými protagonisty... (30.04.2007)

Viem síce, že toto s filmovým umením nemá spoločné ani mastný chlp, no musím sa priznať, že dokonalejší brušný tréning si neviem ani len predstaviť. Počas celého filmu vás Sacha nenechá ani na minútku vydýchnuť a ja som len lapal po dychu. Jeho hlášky boli totálne dokonalé, či už morbídne, perverzno-nechutné, skoro každá sa dočkala výbuchu smiechu v kine a rehot triasol celým kinom. Príbeh totálne tupý a ja som len ľutoval dve postaršie pani, čo počas celého filmu len krútili hlavou. Malé doporučenie: v žiadnom prípade nepozerať s dabingom!!! 100%. (21.11.2006)

Neskutočne nahypovaná záležitosť. Veľmi sa mi páči ako tunajšie osadenstvo naodpaduje Indahouse, ktoré je podľa môjho názoru omnoho vtipnejšie, a tu sa rozplýva nad genialitou Borata. Borat nie je geniálny, podozrievam autorov, že tá "autenticita" nie je skutočná (strihy, zadné projekcie pri autoškole) . Každopádne taká zmes fanatických hovád ako uvidíte na rodeu a hlavne na nedeľnej omši v Texase sa nevidí každý deň. Človek má skutočne strach keď si predstaví že by sa mala takáto "kultúra" šíriť z USA do sveta. Ale smial som sa poriadne, o tom žiadna dilema. Indahouse je pre mňa ale omnoho zábavnejšia záležitosť. 7/10 (25.11.2006)

Je pravda, že místa, kde úsměv doslova mrzne na tváři, se ve filmu střídají s těmi, ve kterých mrzne z úplně opačných důvodů. Jenže tenhle, za normálních okolností pro mě zapovězený humor, je díky interakci s (alespoň pokud budeme věřit prvnímu dojmu a Františku Fukovi v Cinemě) vesměs nic netušícím okolím, postaven na úplně jinou úroveň (na rozdíl třeba od "Indahaus"). Sice si Cohen ve filmu trochu recykluje své předchozí Boratovské nápady, ale v kombinaci s "reálným" příběhem o cestě za vytouženou láskou vzniká celkem unikátní směs, ve které jsem se sice smál na stejných místech jako parta výrostků s popcornem za mnou, ale často pravděpodobně z úplně jiného důvodu. Škoda, že už asi patříme do těch civilizovanějších končin, vidět něco takového o nás... (14.12.2006)

Pohodlně se usaďte a já Vás v několika momentech provedu rychlokurzem ksichtění, který budete u filmu Borat potřebovat. Takže za prvé. Lehce pootevřete ústa na šířku Vašeho prstu a k tomu lehce zvedněte obočí. Řekla jsem lehce. Ksicht druhý. Tentokrát otevřete ústa jak nejvíce to jde, jako by Vám upadla čelist (pokud ale máte problémy s panty, neotevírejte ji moc, zaseklá čelist bolí), obočí opět zvedněte a pořádně vykulte oči. Ano, jde Vám to skvěle. Ksicht třetí. Zvedněte pravý koutek, popřípadě oba, úsměv Vám sluší. Následující obličej jistě všichni znáte, ukažte mi pořádně mandle (smích je u tohoto ksichtu povinností). V neposlední řadě si musíme procvičit mračení. Ať se nám to nad očkama pořádně krabatí. A nejdůležitější výraz tváře musí být znechuťující, takže k mračení si přidáme zvednutí horního rtu k nosu. Pokud si s tímto nevíte rady, kontaktujte Silvestra Stallona, on má zvedání horního rtu v merku. Právě jste úspěšně absolvovali kurz ksichtů a mě nezbývá nic jiného, než Vám popřát, ať si ho u Borata náramně užijete. Nashledanou (02.11.2010)