Amityville 2: Posedlost

Předně nutno zmínit nešťastné rozhodnutí castingu dát do jedné z hlavních rolí Burta Younga, typa, který nikdy neuměl hrát a sotva stačil na malé herecké štěky a tady se opět celou dobu tváří, jako by měl osinu v zadku. Ale jinak to bylo lepší, než bych od louhovaného čajíčku čekal, a to především díky Damianiho režijnímu umu. Je to film o dvou půlkách a vrchol přijde zhruba v polovině, kde Damiani výborně šponuje napětí a hraje si fajnově s kamerou a zvukem. Nechybí také taková ta italská špinavost, takže sem tam probleskne nějaké to gore a navrch nečekaný incest dvou sourozenců. Pak se to ale pro zbytek filmu překlopí do poměrně nezáživné variace na Vymítače ďábla, což je škoda, protože tady Damiani narazil na svůj strop a nic víc filmu nepřinesl. Konec s praskajícím latexem je jak z nějaké béčkové Tromy. (13.09.2023)

Oproti prvému, resp. predchádzajúcemu dielu je to mnohonásobné zlepšenie. Kým vtedy sa vo filme prelievala zväčša nuda zľava doprava, tento film je mrazivá pecka s tak hustou a strašidelnou atmosférou, že by sa z nej dali nakrájať ďalšie 3 horory. Snímok, ktorý vo vás NAOZAJ VYVOLÁ STRACH. A takých je málo. (09.02.2011)

Ve srovnání s jedničkou drží druhý díl ještě krok, kdy je to stejné zpracováno trošku jinak. Rozdílem budiž exorcistické vyvrcholení, které na kvalitě neubírá ani nepřidává, řekl bych. Půl hvězdy ubírám za již zmíněnou neoriginalitu, jinak naprosto v pořádku. 85% Do dalších dílů se pouštět nehodlám, sedmkrát to vidět nepotřebuju. :) (14.06.2013)

Skvělé! O několik tříd lepší, než ona slavná 1. Hl.zásluhu na neskutečně husté atmosféře mají zvukové efekty+hudba od opět bezchybného autory znělky k Mission Impossible, která vstoupila minulý rok do síně slávy Grammy (té seriálové, ne těch šaškáren s Cruisem), Lalo Schifrina. Ost se tak pro sběratelé hororů, stává povinností. P.s.dost by mě zajímalo, kam se poděl otec Adamsky. V 1 není.:) Přitom se tam ještě na konci, očividně válí v rohu toho nejslavnějšího pokoje v celém domě. (12.07.2017)

Série Amityville, postavená na fikci, že se to opravdu stalo, patří asi mezi nejznámější a snad i nejlepší v žánru ,,strašidelný dům". Dvojka je plagiátem, poctou či kopírováním Vymítače ďábla? Myslím, že je to jedno, i když podobností je více než dost. Jen místo posedlé Lindy Blairové zde máme posedlého Jacka Magnera. Rodina, nadšená z nového bydlení v domě, jehož průčelí vypadá jako lebka, se přestane radovat velmi brzy. Nečekané úkazy a stupňující se hádky směřují k očekávané tragédii. Démon, jenž do chlapce vstoupí, znetvoří jeho tvář natolik, že chvílemi je od Blairové k nerozeznání. Vynikající hudba vytváří patřičnou atmosféru, kde tak stačí pozorovat jen postavy ploužící se vyděšeně temným domem, a o napětí je postaráno. Skvělé mechanické efekty a masky v závěru snímku připomínají, jak opravdověji působily oproti vyumělkovaným digitálním efektům. Damiani, kterého proslavily zejména filmy z prostředí italské mafie, vytvořil snímek, jenž funguje i po letech. (19.11.2012)