Amityville 2: Posedlost

Pokračování výborného původního strašení v Amityville má přesně ty neduhy, kterým se první díl dokázal vyhnout- mrazivá atmosféra musela ustoupit méně či více povedeným trikům a hlavně- přehrávající herce, hlavně posedlý synáček malinko tlačil na pilu. Přesto je i The Possession kvalitním členem rodiny filmů o posedlém baráku (btw ten v Amityville je vskutku vymazlený, především ty podkrovní okna, jež evokují hrozící oči), s pro mě překvapivým dějem- noční vyhlazovací rodinné inferno přišlo dřív než jsem čekal :-) a s především výbornou kamerou- když se herci dívají někam za kameru, vypadá to, jakoby vám koukali za záda a vy tak máte pocit mrazení zaručen :-) Slabší 4* (14.08.2013)

Jsem trochu rozpolcenej. Pokud film uvidíte samostatně a nebudete nuceni srovnávat s ostatními Amityvilláky, bude všechno v pořádku. Mě ale zklamalo, že Damiani vůbec nebere ohled na počáteční film týhle série a tak nám například vraždy v domě proběhnou jinak, než jsou popisovány v "jedničce", vrah vypadá jinak, než je popisován a ukázán v jedničce a církevní vrchnost by taky neudělala dvakrát po sobě stejnou chybu. Tohle chtělo líp promyslet. Ital sice rozjíždí větší akci s použitím více masek a triků než Rosenberg, ale zdaleka se mu nedaří vystavit tu tajemnou atmosféru Horroru v Amityville, i díky slabšímu hereckýmu ansámblu. I když jsem původně zamýšlel hodnotit hůř, nakonec budu dneska strašně hodnej a hvězdu za tu režisérovu necitlivost vůči vynikajicímu původnímu snímku nestrhnu, protože některý triky ve filmu mě opravdu potěšily a hlavně, vyspal jsem se z toho. (29.12.2013)

Že se režie ujal maestro Damiani,který mi už předvedl že napětí ve svých filmech umí (vynikající politické thrillery v 70. letech) dostalo tenhle horror úplně někam jinam ,než je zbytek série (snad až na první film,kde alespoň nápad musím ocenit). Teda zhruba do 70 minuty. Pak nastoupí (už zase!) excorsista a film i s ním jdou do hajzlu. Tady by to chtělo pro scénaristy a producenty už nějaký kázeňský trest. Třeba přespat v tomhle veselém domku. A vono by je potom přešlo kazit dobrý filmy! (04.09.2010)

Série Amityville, postavená na fikci, že se to opravdu stalo, patří asi mezi nejznámější a snad i nejlepší v žánru ,,strašidelný dům". Dvojka je plagiátem, poctou či kopírováním Vymítače ďábla? Myslím, že je to jedno, i když podobností je více než dost. Jen místo posedlé Lindy Blairové zde máme posedlého Jacka Magnera. Rodina, nadšená z nového bydlení v domě, jehož průčelí vypadá jako lebka, se přestane radovat velmi brzy. Nečekané úkazy a stupňující se hádky směřují k očekávané tragédii. Démon, jenž do chlapce vstoupí, znetvoří jeho tvář natolik, že chvílemi je od Blairové k nerozeznání. Vynikající hudba vytváří patřičnou atmosféru, kde tak stačí pozorovat jen postavy ploužící se vyděšeně temným domem, a o napětí je postaráno. Skvělé mechanické efekty a masky v závěru snímku připomínají, jak opravdověji působily oproti vyumělkovaným digitálním efektům. Damiani, kterého proslavily zejména filmy z prostředí italské mafie, vytvořil snímek, jenž funguje i po letech. (19.11.2012)

Jedna z najlepších ducharín 80. rokov. Základ pre mrazivú atmosféru je už v samotnom dome, ktorého interiér je ukážkovým príkladom posadnutého sídla. Páčilo sa mi postupne budované napätie, hlavne medzi oboma staršími súrodencami, čo sa odzrkadlilo na výbornej atmosfére strachu, ktorej vyvrcholenie potom prišlo počas onej osudnej noci. Na záver došlo aj na výbornú prácu maskérov podľa starej a poctivej hororovej školy. Mohlo ísť o niečo excelentné keby nebolo slabších hereckých výkonov, hlavne čo sa týka toho posadnutého chalana. Nad tým sa dá len ťažko prižmúriť oko keďže išlo o hlavnú postavu. To však nemení nič na tom, že ide o naozaj kvalitný duchársky kúsok. 80/100 (25.02.2015)