Amityville 2: Posedlost

Po celkem obyčejné jedničce dvojku uchopil do spárů Dino de Laurentis a naverboval klasika italského krimi thrilleru Damiana Damianiho (a Dardana Sacchettiho na vylepšení scénáře) a vyšla z toho úchvatná hororová pecka, ze které přímo prýští zlo. Na začátku přijíždí šestičlenná rodinka zbožné matky a burana se čtyřmi dětmi, která vůbec nemá tušení, co jí potká a divák zcela jistě taky netuší, na co si ostřílení Italové po mírumilovné jedničce troufnou a to je silná deviza filmu. Dobrá kamera, zvukový design a vizuální nápady vytváří specifickou psycho atmosféru a tísnivé očekávání dalšího vývoje. Milovníci speciálních efektů a masek jistě rádi objeví další osmdesátkovou perlu. (29.05.2024)

Jsem trochu rozpolcenej. Pokud film uvidíte samostatně a nebudete nuceni srovnávat s ostatními Amityvilláky, bude všechno v pořádku. Mě ale zklamalo, že Damiani vůbec nebere ohled na počáteční film týhle série a tak nám například vraždy v domě proběhnou jinak, než jsou popisovány v "jedničce", vrah vypadá jinak, než je popisován a ukázán v jedničce a církevní vrchnost by taky neudělala dvakrát po sobě stejnou chybu. Tohle chtělo líp promyslet. Ital sice rozjíždí větší akci s použitím více masek a triků než Rosenberg, ale zdaleka se mu nedaří vystavit tu tajemnou atmosféru Horroru v Amityville, i díky slabšímu hereckýmu ansámblu. I když jsem původně zamýšlel hodnotit hůř, nakonec budu dneska strašně hodnej a hvězdu za tu režisérovu necitlivost vůči vynikajicímu původnímu snímku nestrhnu, protože některý triky ve filmu mě opravdu potěšily a hlavně, vyspal jsem se z toho. (29.12.2013)

Předně nutno zmínit nešťastné rozhodnutí castingu dát do jedné z hlavních rolí Burta Younga, typa, který nikdy neuměl hrát a sotva stačil na malé herecké štěky a tady se opět celou dobu tváří, jako by měl osinu v zadku. Ale jinak to bylo lepší, než bych od louhovaného čajíčku čekal, a to především díky Damianiho režijnímu umu. Je to film o dvou půlkách a vrchol přijde zhruba v polovině, kde Damiani výborně šponuje napětí a hraje si fajnově s kamerou a zvukem. Nechybí také taková ta italská špinavost, takže sem tam probleskne nějaké to gore a navrch nečekaný incest dvou sourozenců. Pak se to ale pro zbytek filmu překlopí do poměrně nezáživné variace na Vymítače ďábla, což je škoda, protože tady Damiani narazil na svůj strop a nic víc filmu nepřinesl. Konec s praskajícím latexem je jak z nějaké béčkové Tromy. (13.09.2023)

Tak takhle ano, druhé pokračování Amityvillu je díky odvážnějšímu scénáři a skvělé Damianiho režii ještě lepší než výborná jednička. Rosenberg pracoval s náznaky a tajemnou atmosférou, Damiani atmosféru ještě zhutňuje a zlo definuje ďábelskou posedlostí nejstaršího syna nešťastné Montelliovy rodiny. Sice přitom jednoznačně vykrádá Exorcistu, ale nikterak mi to nevadilo, proč taky, nejmenuju se William Friedkin a neoriginálnost není něčím, co za každou cenu pranýřuju, nota bene když je ta kopírka takhle vydařená. Damiani prostě daleko víc tlačí na hororovou pilu a ten řez je opravdu hluboký a čistý. A jen tak pro zajímavost, zatím jsem viděl čtyři části téhle série a musím říct, že jsem se dosud nesetkal s natolik nekontinuální filmovou sérií. Ani dvojka není výjimkou, má býti prequelem k první části, ale události již předestřené právě tam, se zde odehrají poněkud odlišně. Avšak tenhle detail mi vůbec nezkazil nadšený dojem a pálím zaslouženou pětku. (29.12.2013)

Vôbec som netušil že dvojka je preqelom jednotky a tak kým jednotka len popisovala ovládnutie mysle otca rodiny až po jej útek, dvojka popisuje ovládnutie syna rodiny démonom až po osudnú noc ale tým to nekončí. Nasleduje snaha miestneho kňaza o vyhnanie diabla z tela chlapca ktorý si z osudnej noci nič nepamätá. I keď rodičia sú nesympatický – despotický otec a zdeptaná matka, posadnutý syn Sonny, jeho sestra a farár sú výborný a parádny je aj záver farár vs. démon a celkové spracovanie len prispelo k jednému z najzaujímavejších prípadov v histórii o čom svedčí aj kopa pokračovaní. Amityville II sa tak radí k pokračovaniam ktorí pôvodný príbeh úspešne rozvíjajú. (17.03.2008)