Amityville 2: Posedlost

Vôbec som netušil že dvojka je preqelom jednotky a tak kým jednotka len popisovala ovládnutie mysle otca rodiny až po jej útek, dvojka popisuje ovládnutie syna rodiny démonom až po osudnú noc ale tým to nekončí. Nasleduje snaha miestneho kňaza o vyhnanie diabla z tela chlapca ktorý si z osudnej noci nič nepamätá. I keď rodičia sú nesympatický – despotický otec a zdeptaná matka, posadnutý syn Sonny, jeho sestra a farár sú výborný a parádny je aj záver farár vs. démon a celkové spracovanie len prispelo k jednému z najzaujímavejších prípadov v histórii o čom svedčí aj kopa pokračovaní. Amityville II sa tak radí k pokračovaniam ktorí pôvodný príbeh úspešne rozvíjajú. (17.03.2008)

Že se režie ujal maestro Damiani,který mi už předvedl že napětí ve svých filmech umí (vynikající politické thrillery v 70. letech) dostalo tenhle horror úplně někam jinam ,než je zbytek série (snad až na první film,kde alespoň nápad musím ocenit). Teda zhruba do 70 minuty. Pak nastoupí (už zase!) excorsista a film i s ním jdou do hajzlu. Tady by to chtělo pro scénaristy a producenty už nějaký kázeňský trest. Třeba přespat v tomhle veselém domku. A vono by je potom přešlo kazit dobrý filmy! (04.09.2010)

Vynikající horror o posedlosti a strašidelném domě, který dějově předchází slavné Hrůze v Amityville. Damiano Damiany je zručný řemeslník, který ví, jak diváka vystrašit a nebojí se jít až na samotnou hranici (incestní nádech). Bohužel, vymátačský dojezd mi přišel jako trochu zbytečná koule na noze, která táhne předchozí hodinu děje trochu ke dnu. Celkově nedosahuje dvojka decentní vytříběnosti jedničky, ale s přehledem strká do kapsy všechny další díly. (23.09.2004)

Výborný horor. Návrat k temným počátkům prokletého domu je možná i tím nejlepším, co v této sérii vzniklo. Nejen, že prohlubuje myšlenku posednutí mladého chlapce amityvillským ďáblem, ale dotýká se i jiných témat (incestní poměr nejstarších sourozenců, knězova sexuální orientace?). Vraždy jdou většinou mimo kameru, ale síla filmu je úplně jinde. Napětí z něj totiž cáká na všechny strany, což neumocňuje pouze zlovolná hudba, ale i skvělá kamera. Některé její zběsilé nájezdy a všeobecná práce s prostorem jsou prostě mňamózní. Zkrátka atmosférická masáž, která navíc příjemně graduje v působivém, závěrečném infernu. (15.11.2012)

Série Amityville, postavená na fikci, že se to opravdu stalo, patří asi mezi nejznámější a snad i nejlepší v žánru ,,strašidelný dům". Dvojka je plagiátem, poctou či kopírováním Vymítače ďábla? Myslím, že je to jedno, i když podobností je více než dost. Jen místo posedlé Lindy Blairové zde máme posedlého Jacka Magnera. Rodina, nadšená z nového bydlení v domě, jehož průčelí vypadá jako lebka, se přestane radovat velmi brzy. Nečekané úkazy a stupňující se hádky směřují k očekávané tragédii. Démon, jenž do chlapce vstoupí, znetvoří jeho tvář natolik, že chvílemi je od Blairové k nerozeznání. Vynikající hudba vytváří patřičnou atmosféru, kde tak stačí pozorovat jen postavy ploužící se vyděšeně temným domem, a o napětí je postaráno. Skvělé mechanické efekty a masky v závěru snímku připomínají, jak opravdověji působily oproti vyumělkovaným digitálním efektům. Damiani, kterého proslavily zejména filmy z prostředí italské mafie, vytvořil snímek, jenž funguje i po letech. (19.11.2012)