Temný rytier

V gothamské verzi slabikáře stojí, že Bruce Wayne má tajemství, Batman má pomalu víc imitátorů než nepřátel, Rachel má rozdělené srdce, Harvey Dent má Rachel a Gotham má nového bílého rytíře bez netopýří tváře. Ale tak jako jsou bílí rytíři ohroženi potemněním na každém kroku a nejen proto, že v heraldice rytířům tak blízké bílá rovná se stříbrná a černání stříbra je přirozený proces, tak je lidská duše v každém okamžiku své existence ohrožována pokušením, nad kterým se ne vždy dá po wildeovsku zvítězit podlehnutím, protože nejsvůdněji vonícím pokušením je často nejprovařenější, leč stále bezchybně fungující klišé - nebohá paní pomsta, a každá hra i po odkrytí všech karet ohrožována nevyzpytatelností těch, kteří drží karty v ruce; a jak to vypadá, přebývající žolík, karta proklatě divoká, drží v ruce logiku hry a postupně každého protihráče a přinejmenším z poloviny je věrný svému prohlášení, že není zrůda, je jen v předstihu... protože v předstihu je značném. A Batmanovi, unavenému partiemi zločineckými i soukromými, které už nejdou končit s klidem rutinním a karty z toho nevinit, že mezi ním a ní se propast stále hloubí, nezbývá než spojit síly se strůjcem svého štěstí a doufat, že Harveyho trumfové eso s tváří ukončí hru o lidskou duši Gothamu, a oběma nezbývá než zapomenout na pokusy být rytířem důstojným srdcové dámy - jenže zapomenout na dámu je nejen negalantní, ale někdy též osudově chybné. Stejně jako svět řádu, pravidel, příčin a následků nemá na vybranou a musí klopýtat ve stopách pevně řízené anarchie a nelidsky vychytralého šílenství, nemá na vybranou divák, vlečený jako soumar sourozeneckým duem Nolanových a nucený snášet další nálože hry bez pravidel, otázek bez odpovědí a tempa bez oddechu, další nástrahy vtipálka s jaksepatří prořízlou pusou a další pokusy obstát ve světě různě vybarvených rytířů, dam jejich srdce a komorníků střežících s klidem Angličana bílé i temnější lži, který tak skvěle funguje i po přesazení do našeho světa mafiánů, kmotrů, amerických gangsterů a nelítostných soubojů o psích odpoledních ve špinavých ulicích. A divák to snáší ochotně a rád, protože přinejmenším v mém případě věří tomu, že ve světě, kde jsou touha po spravedlnosti a šílenství často jen dvěma stranami stejné falešné mince, vzdor všem, kteří za místo, kde se nalézá současná kinematografie, označují tu část těla, která se nejdůvěrněji stýká se sedadlem, stále vznikají filmy, které inkriminovanou část těla zarážejí do sedačky ještě hlouběji. I když v mém případě se též lehce distancuje od mánie kolem nesporně oslnivého výkonu Heatha Ledgera a dvoj(troj?)jedinou hvězdou snímku je pro ně výkon Aarona Eckharta a osud státního návladního, který se přesvědčí o tom, že nastavení druhé tváře je pojem značně... dvojznačný a skutečnou hvězdu Heatha Ledgera vidí někde úplně jinde. I still believe in Harvey Dent, but it was nice to know you, Ennis Del Mar... (26.09.2008)

To, že je Temný rytíř dobrý film, ještě neznamená, že je prostý vad. Nolanova snaha vytáhnout Batmana ze světa komixových zákonů do světa našeho, se mi vcelku líbí. Jenže tahle změna prostředí vyžaduje víc, než změnu toho, jak vypadá Gotham City, víc než změnu zevnějšku postav - postavy je třeba pro uvěření, že tohle se odehrává teď a tady, oprostit od komixového vnitřku. A to se povedlo jenom napůl a charaktery uvízly v jakémsi mrtvém prostoru "mezi", ve kterém nemohou (plně) bavit svou komixovou stylizací, ani (plně) nedokážou diváka pohltit svou autentičnosti. Občas se snižují k patetickým proslovům, jedna prodělá neuvěřitelnou proměnu, nemají žádné pozadí (s výjimkou postav, které byly v Batman Begins), krom napětí nedokážou zprostředkovat diváku skoro žádnou emoci. Vychvalovaný Joker je zábavný a výborně zahraný, ale vnitřně rozporný. Tvrdí, že neplánuje a přitom právě jeho plány jsou ty nejkomplikovanější. Označuje se za chaos, přitom jen tvoří jiný řád. Jeho kouzlo není v tom, co dělá, což jsou obyčejné padoušské záležitosti, ani proč to dělá, což pořádně nevíme, ale jak se u toho tváří a co při tom říká. To je ovšem na propracovanou postavu málo - a právě takovým by hlavní záporák měl být. Když ke všem výtkám připočtu hluchý prostředek filmu a vlastně skoro všechny neakční scény, ve kterých se neobjeví Joker, slabší **** jsou na světě. (29.09.2008)

Mocný loutkář Nolan rozehrává tragédii netušených rozměrů, od loupeže až po osudové rozhřešení nedává hrdinům vydechnout, boří dostupné hranice psychiky postav a přes to všechno komiksoví nadšenci po celém světě řičí nadšením, zírají na plátno s očima dokořán a nechávají se pomalu dusit černou příběhovou nití. Gotham totiž pohlcuje tma možná méně jedovatá, než když netopýří muž začínal, ale o to nepředvídatelnější, zrádnější a mrazivější. Šílený smích se neozývá jen z arkhamské léčebny, ale i z bank, mafiánských doupat a všech dalších míst, kde ho není radno slyšet. A přináší zmatek a strach. Proto znovu povstaň, temný rytíři, roztáhni křídla a leť na pomoc těm, kteří mohou podlehnout bezvěrcům a střetni tak svého věčného nepřítele. (17.08.2008)

Tak to ano... Nemám tyhle blockbusterové trháky právě v oblibě, neboť umný hype zpravidla udělá i ze silně podprůměrných věcí kasovní trháky, ale Temný rytíř je skutečně něco jiného. Je výjimečný. Jak Nolan dokázal udělat z mrtvého batmanovského tématu živé (a nadčasové!) drama, to je ohromující. Stejně jako formální stránka celého snímku. Skutečně dokonale natočená a zahraná akce. (Nutno však uznat, že tenhle film ocení především mužský divák, neboť je natočen víceméně jen pro onoho kluka v něm...) Byl jsem kvalitou zpracování až zaskočen. Takže jediné, co mi vadilo, byla neúměrná délka a s tím související strukturální disbalance (dva dějové vrcholy, přičemž po prvním přichází mírný útlum) a mírná rozvleklost. Být ten film o půl hodiny kratší, byla by to nejlepší komiksová adaptace, kterou jsem kdy měl tu čest vidět... (01.04.2009)

Scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan .. Precizně chladná podívaná. Jenže plné doušky hodnocení dávám za plně uspokojivé počiny. A jelikož jsem šel především na nového Nolana, nemohu být spokojen maximálně. Kampak se vytratila brilantní psychologie hlavní postavy? Resp. do jakého pozadí se nám dostává hlavní postava vůbec? Tím chci říct, že mi vadí odbočení od vytyčeného směru předešlým dílem, kdy v jednotlivostech Dark Knight letní blockbusterové sezóně téměř kraluje, ale jako celek se nakonec svému Začátku maximálně pouze rovná, žádný nový orgasmus se nekonal (třebas oproti Wanted, kde jsem vřel blahem s každou minutou). ___ Technickou stránku netřeba obsáhle komentovat, akce je na Nolana ucházející, triky a efekty náležitě povedené, zato hudba a střih je místy pokulhávající za svými možnostmi. Jelikož je upozaděn Batman/Bruce, tak Christian Bale nemá možnost se plně předvést a ani jeho hlas zde není tak mrazivým. Tak se předvádí ostatní - Aaron Eckhart a, ano - Heath Ledger je skvělý a především originální Joker (nemá cenu opakovat stokrát omletou pravdu) a zvláště jeho fenomenální odchod z nemocnice považuji za jednu z těch dílčích - geniálních - scén filmu. Škoda, že nám není více odkryto jeho nitro. ___ Celý příběh je rozsáhlý, zahuštěný dějem, který pochoduje kupředu, jenže místy zbytečně zkrácený, přeplněný postavami (druhý záporák je spíše nadbytečný), rychlými zvraty a nefunkčními emocemi. Zamrzí také „divné“ sonarové finále proložené sociálním pokusem, oboje bych si dovedl představit na podlaze střižny. Naštěstí hodně zachrání mnohé vtipné dialogy v silnějším poměru těm fádním. ___ Bratři Nolanové teď každopádně budou v Hollywoodu hodně vlivná dvojice, doufám, že ku prospěchu diváka (trojku vyloženě nežádám, i když by bylo zajímavé vidět, co po takovém úspěchu lze udělat – když pominu vysedávání na hoře dolarových bankovek, jak nám je předvedeno ve filmu a čeho si oba nyní mohou do sytosti užít v reálu - tomu se říká skutečná schopnost přetavit comicsové sny do reality :-)). ___ Každopádně, lahodných drobků obsahuje Dark Knight mnoho a rozhodně si je v nejbližších dnech rád vychutnám znovu a třeba obrousím i ty ostré hrany, které je spojují (__ dodatek měsíc a půl po první projekci: tak ani třetí kino projekce nedokázala obrousit jisté hrany a tak zůstávám na silných, v(d)ěčných čtyřech *)… 85%. _ BlackBox projekce (04.08.2008)