Temný rytier

Plnokrevné a zakrvácené antické drama, jen v pouti za hledáním lidské přirozenosti si protagonisté nasazují vysvětlující a matoucí masky, a snad proto mu říkáme comicsová adaptace. Nolan se ptá, kde leží ona hranice mezi předurčeností a zda existuje úzeMí svobodné volby, akcentuje dobu post-demokracie a jejích slabin, kterých využívÁ terorismus, vrací se v postavě Jokera, jakési Amélii naruby, k zvráceně hravému Nihilismu a portrétuje nejhlubší propastI v temnotě svých postav. Má dost odvahy, aby svého maskovaného arcihrdinu, TEmného rytíře, učinil vedlejší postavou a amorfní nádobou, která se tvaruje podle potřeb anarCHií zmítaného GothAmu. A v té temnotě, těsně před rOzbřeskem, ustupuje od HobbeSovy teze a věří ve světlo. Dokud se neozve šílený smích. A pak druhý. Ve světě, kde neexistují pravidla, nelZe věřit, ve světě, kde je porušena spoLečenská smlOuva, se začíná i mafiánská klika bát. Svět strachu je světem nejistoty, kdy může přijít rána od kohokoli. Spirála bezpečnosti se začíná roztáčet, čím více strachu máme, čím méně věříme, tím větší nebezpečí na sebe přivoláváme, říká Nolanův hrdina s tváří, rytíř na bílém koni. Obětovat principy sebezachování, svobodu bezpečnosti, spravedlnost statu quo? Možná za několik desetiletí budou vědci zkoumat kulturní reflexe postmoderní doby. Snad poprvé je ale obraz zranitelného a zraněného světa zašifrován do filmových políček s netopýřím emblémem. Hlubinná psychologie. Duch doby. Why So seriOuS? P.S. Temný rytíř je neopakovatelný, protože je to nehrdinský film, v jehož soukolí nás semelou dva záporáci. 90% (12.08.2008)

Temný rytíř se zřejmě napoprvé nedá pobrat. Od začatku do konce neustále graduje a staví na již řečeném či udělaném. Ovšem děje se tam toho tak moc, že bez absolutního soustředění se to prostě nedá stíhat. Všechny Nolanovy filmy mají podle mě ohromnou dynamiku, ale zde je to dohnáno mnohem dál. A to v dobrém slova smyslu, protože jedno zhédnutí prostě nestačí. A podobně jako u Mementa začínají některé souvislosti vyplouvat na povrch až po X-tém zhlédnutí. Podruhé jsem si Temného rytíře podstatně víc užil, došlo mi, že téměř v každém záběru je ukryta nějaká informace, která později hraje alespoň maličkou roli v něčem větším. A stejně mi toho opět mnoho uniklo. Krásné na tom je, že Nolan předpokládá, že divák dává pozor, a trapně a zbytečně nevysvětluje to, co již bylo řečeno. Temný rytíř není o akci nebo dialozích. Je o atmosféře, která vzniká kombinací brilantních dialogů, hereckých výkonů, skvělé akce a parádně padnoucí hudby. To vše je režijně bezchybně ukočírováno. Pokud se vám po zhlédnutí bude zdát, že něco nesedí, že je něco zůstalo nedořešeno apod., prostě koukněte znovu. A většinou zjistíte, že to tam celou dobu bylo, jen jste si toho nevšimli. A tohle na Nolanových filmech miluju. Nutí vás dívat se na ně znovu a znovu a stále se dá něco nového odkrývat! Jasných a bezdebatních 100%, i když na poprvé těch 100% bylo trochu rozpačitých, protože mě to tak převálcovalo, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. (07.08.2008)

Když Vám v kině uteče téměř tří hodinový film tak rychle, že nestačíte říct ani STOP, asi je něco špatně, samozřejmě v tom nejlepším slově smyslu. Christopher Nolan dokázal ve světě filmů zázraky. Fakt je, že mu pomohlo mnoho aspektů, které i tak dobré nebyly, ale jméno filmu udělaly viz. smrt Heathe Ledgera. Kdo by od něj čekal, že Jokera udělá právě tak reálného, poplatného dnešní době, kdo by to kdy čekal, že právě on udělá zrůdu filmového plátna tak zevrubně a dokonale. Škoda, že ještě před premiérou tohoto filmu umřel, tím pádem z této postavy udělal asi největšího nepřítele superhrdinů, kteří kdy měli čest se utkat na filmovém plátně. Temný rytíř je film plný opravdu duchaplných dialogů, které dokázaly nečekaně vyrašit a detonovat divákovu mysl, hlavně tu moji. Ale že je to také film, který se před akcí nezastaví, ve kterém se stále něco děje i když se nic neděje, to už je hlavně umění právě Christophera Nolana. Každá scéna je dokonalá, každá do sebe zvláštně zapadá. Každý herec ve své roli předvádí to nejlepší. I ten obyčejný komparz ví, že je to čest být v takovém filmu a snaží se pro to udělat to nejlepší. Temný rytíř po premiéře na imdb skončil na prvním místě, v době kdy píšu tento komentář je na místě třetím. Fakt, že je to VELKÝ film je zřejmý a netřeba o tom dál rozepisovat. Temnému rytířovi se povedlo všecko a na jedničku, podpořen tím, že velké jméno z eskapády herců zemřelo, a tak ačkoliv nechtěně dostalo ještě větší reklamu než si vůbec kdo kdy mohl dovolit. Fakt že je to velký film to ještě umocnilo o nějakou tu úroveň víš, i když to vůbec nechtěl. Už teď je pro mě právě Temný rytíř legendou, tím nejlepším filmem o superhrdinovy, který jsem kdy viděl, a který se asi nikdy nezmění, ať se bude snažit kdokoliv. Dříve jsem v jeho filmech Batmana příliš v lásce neměl, ale sledovat reálnějšího, smysluplnějšího a života prostého Batmana je přece jen o něco lepší než koukat na neonovou bezduchou zábavu, která s realitou má opravdu pramálo společného. S upřímností můžu říct, že Temný rytíř je to nejlepší, co jsem kdy viděl. Nádherná hudba, fantastická atmosféra, skvělé výkony, fungující příběh, napínavá akce, co víc si můžu přát. Kdejaké názory, že akce je občas nepřehledná, že tomu někdo dá čtyři hvězdičky, to mi hlava prostě nebere. Tenhle film si to nezaslouží, těch pět je taky málo. A netvrdím to jenom proto, že Heath zemřel. To rozhodně ne. Ten film se prostě povedl. Kdo neuvidí, neuvěří. Jen jsem opravdu zvědavý jak to udělají s třetím závěrečným dílem... (14.08.2008)

Soundtrack Hans Zimmer a James Newton Howard: 1. Why So Serious? ,2. I'm Not A Hero ,3. Harvey Two-Face ,4. Aggressive Expansion ,5. Always A Catch ,6. Blood On My Hands ,7. A Little Push ,8. Like A Dog Chasing Cars ,9. I Am The Batman ,10. And I Thought My Jokes Were Bad ,11. Agent Of Chaos ,12. Introduce A Little Anarchy ,13. Watch The World Burn ,14. A Dark Knight, (13.05.2011)

Až příliš okatý remake Nelítostného souboje zasazený do komiksově temného hávu s několika magory v převlečcích jak z laciného sex shopu. Ne že bych chtěl krotit mánii kolem Ledgerova výkonu, ale Bale, Oldman, natož Eckhart, rozhodně nijak nestojí v jeho stínu. Naopak jsou mu reflektory, díky kterým vůbec nějaký stín může vrhat. Jako důkaz bohatě slouží všechny scény, kdy jsou na plátně pospolu. Přesto by z Heathova maniakálního Jokera ten Nicholsonův jen svěsil hlavu a s brekem si šel domů odlíčit svou masku s vědomím, že není nic víc než směšný šášula. Změny oproti minulému filmu jsou k dobru. Maggie je skvostná, akce se zpřehlednila, stylizace (města či tajného kláštera v horách) vymizela a i to skladatelské duo již nepůsobí, jako že každý chvilku tahá pilku. Jenže zatímco v jednotlivostech byla jednička překonána, tak jako celek ne. Na nejlepší Nolanův film to prostě ani zdaleka nestačí, jelikož odklon od psychologické roviny a plného soustředění na postavy směrem k "eye-candy" akci (samozřejmě myšleno v rámci Nolanovy tvorby) celkem zamrzí. Proč ve filmu o Temném rytíři odsouvat hlavní charakter na vedlejší kolej? Znovuzrozený Batman stál (a stále stojí) na intimních scénách, jako je ta z vyšetřovací místnosti. Ne na tom, jak líbivě likviduje desítky gangsterů za pomoci sonaru. Skoro jako by autoři popírali to, čím se v jedničce vyprofilovali oproti ostatním žánrově spřízněným počinům. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (31.07.2008)