Temný rytier

Cameron má druhého Terminátora... Nolan má Temného rytíře... Řemeslný pokrok oproti prvnímu dílu je, stejně jako u Terminátora propastný. Film Jasně reflektuje dobu, v níž vznikl, je z ní žánrově nejčistší, podává zároveň odkaz i glosu. A oba ty filmy jsou tak působivé mimojiné proto, že jejich obraz má nevídanou hmotu. Člověk má pocit že si na ně může doslova sáhnout... Žijeme v době, kdy potřebujeme někoho, kdo nás spasí, inspiruje. A nikdo není tak skutečný, tak hmatatelný, jako právě Nolanův Batman... (31.07.2008)

"Ty mě nezabiješ z nějakého pokřiveného smyslu pro spravedlnost a já tě nezabiju, protože na to je s tebou moc velká zábava." Nolan si svého Temného rytíře vymazlil do podoby, která uspokojí i přísně kritické oko. Já jsem netopýrovy eskapády nikdy moc neprožíval, ale tenhle příběh je příjemně promyšlený, skvěle zahraný a disponuje i dostatečným množstvím efektům, které musí uspokojit i diváka odmítajícího přemítat nad netriviálním dějem. Sice nevlastním řidičský průkaz na skupinu A, ale další projížďku na Batmanově nabušené motorce rozhodně nehodlám odmítnout. (24.07.2011)

Nekonečný chaos v rukou jediného muže, dobro a zlo, jimž chybí hranice, fantastické hi-tech hračky, parádní herci, suché bonmoty, jedno kouzelnické vystoupení a hlavně dvě a půl hodiny neředěného dobrodružství, kde Nolan skáče z jednoho vrcholu na ještě vyšší, aby přitom smysluplně rozvíjel chytlavý děj a zároveň nezapomínal na akci, u které ti slabší vlhnou. Od Bourneova ultimáta je tu konečně film, který rezolutně odmítá pojmy jako ‚time-out‘ a ‚hluché místo‘. A ta stísňující hudba, před tím, než Joker předvede další číslo… no, dalo by se pokračovat do nekonečna. Film roku? Pravděpodobně. (10.08.2008)

Ak sa Vam lubil Batman Begins, pri The Dark Knight budete takmer isto zazivat orgiasticke stavy. Nolan prinasa pokracovanie, ktore takmer kazdy aspekt prveho dielu posilnuje, zintenzivnuje a prekonava. Sice ma stale male medzery v akcnych sekvenciach (do buducnosti tu montaz poprosim este trosicka sprehladnit), avsak ich predohru komponuje majstrovsky. Vsetky emocie, motivacie, pohnutky (ne)konania postav vychadzajuce z (i)racionalneho popudu su presvedcive, hudobne patricne podkreslene a vyborne zahrate. Ano, najvacsim tromfovym esom, motorom a skutocnym Jokerom filmu je Heath Ledger, ktory tu podava (zial) zivotny vykon. Jeho charizma je pozehnanim pre divaka a nocnou morou pre Batmana - ako minimalne rovnocenneho a nebezpecneho protivnika, ktory viackrat samotneho netopiera zatienuje. I vdaka Jokerovi ako i uchu lahodiacim a do detailu vysperkovanym bonmotom, dialogom a preslovom je prva polovica filmu dokonala (speci vsuvka pre zvieratko ZA PLOTOM a Nathalie: vratane srdca chytlavych eye-candy zaberov na Hong Kong) a postupne vo mne vzbudlila vsetky palety emocii - od smiechu, cez nadsenie az po zimomriavky a napatie. V druhej polovici film predstavuje dalsieho "nepriatela" a zaroven spoznavame, ze hlavne o nom, o jeho vzostupe a pade cely film bol. Len skoda, ze si ho Nolan nenechal pre dalsi diel. Je sice vyborny, ovsem na tak malom priestore nemoze byt logicky naplno vyuzity (apropo nevyuzitost hercov - to vazne nemohol Michel Jai White predviest aspon jeden kop, ci uder? Jeho bojovy potencial je velky, vyuzitie v Dark Knight nulove). Ovsem i napriek tomuto malemu kazu a vseobecnej obozretnosti pri truseni "velkohubych" vyhlaseni si dovolujem tvrdit, ze Dark Knight v tohtorocnej comicsovej urode nema konkurenciu a je idealnym predstavitelom letneho hollywood blockbusteru, ktory ma telo i dusu a jeho datum upotrebenia rozhodne nekonci jednym pozretim. UPDATE: Po druhom pozreti je zazitok este intenzivnejsi, a film si podava ruky s terminom dokonalost. (22.07.2008)

Temný rytíř se zřejmě napoprvé nedá pobrat. Od začatku do konce neustále graduje a staví na již řečeném či udělaném. Ovšem děje se tam toho tak moc, že bez absolutního soustředění se to prostě nedá stíhat. Všechny Nolanovy filmy mají podle mě ohromnou dynamiku, ale zde je to dohnáno mnohem dál. A to v dobrém slova smyslu, protože jedno zhédnutí prostě nestačí. A podobně jako u Mementa začínají některé souvislosti vyplouvat na povrch až po X-tém zhlédnutí. Podruhé jsem si Temného rytíře podstatně víc užil, došlo mi, že téměř v každém záběru je ukryta nějaká informace, která později hraje alespoň maličkou roli v něčem větším. A stejně mi toho opět mnoho uniklo. Krásné na tom je, že Nolan předpokládá, že divák dává pozor, a trapně a zbytečně nevysvětluje to, co již bylo řečeno. Temný rytíř není o akci nebo dialozích. Je o atmosféře, která vzniká kombinací brilantních dialogů, hereckých výkonů, skvělé akce a parádně padnoucí hudby. To vše je režijně bezchybně ukočírováno. Pokud se vám po zhlédnutí bude zdát, že něco nesedí, že je něco zůstalo nedořešeno apod., prostě koukněte znovu. A většinou zjistíte, že to tam celou dobu bylo, jen jste si toho nevšimli. A tohle na Nolanových filmech miluju. Nutí vás dívat se na ně znovu a znovu a stále se dá něco nového odkrývat! Jasných a bezdebatních 100%, i když na poprvé těch 100% bylo trochu rozpačitých, protože mě to tak převálcovalo, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. (07.08.2008)