Temný rytier

Že já Blázen, jsem si tuhle Pecku nechal UJÍÍT!!...Celý film nabíral od začátku neskutečné Grandiózní Bomby! Celé to krásně šlapalo, jako Švýcarské Watches! JÁ osobně uděluji Oskara Heath Ledgerovi.. Perfektní Herecký Výkon.. Super Akce, Triky, Vychytávky, Dialogy, Chválím ÁČkové herecké obsazení, Nemám co vytknout.. 150%!!! (27.05.2012)

Plnokrevné a zakrvácené antické drama, jen v pouti za hledáním lidské přirozenosti si protagonisté nasazují vysvětlující a matoucí masky, a snad proto mu říkáme comicsová adaptace. Nolan se ptá, kde leží ona hranice mezi předurčeností a zda existuje úzeMí svobodné volby, akcentuje dobu post-demokracie a jejích slabin, kterých využívÁ terorismus, vrací se v postavě Jokera, jakési Amélii naruby, k zvráceně hravému Nihilismu a portrétuje nejhlubší propastI v temnotě svých postav. Má dost odvahy, aby svého maskovaného arcihrdinu, TEmného rytíře, učinil vedlejší postavou a amorfní nádobou, která se tvaruje podle potřeb anarCHií zmítaného GothAmu. A v té temnotě, těsně před rOzbřeskem, ustupuje od HobbeSovy teze a věří ve světlo. Dokud se neozve šílený smích. A pak druhý. Ve světě, kde neexistují pravidla, nelZe věřit, ve světě, kde je porušena spoLečenská smlOuva, se začíná i mafiánská klika bát. Svět strachu je světem nejistoty, kdy může přijít rána od kohokoli. Spirála bezpečnosti se začíná roztáčet, čím více strachu máme, čím méně věříme, tím větší nebezpečí na sebe přivoláváme, říká Nolanův hrdina s tváří, rytíř na bílém koni. Obětovat principy sebezachování, svobodu bezpečnosti, spravedlnost statu quo? Možná za několik desetiletí budou vědci zkoumat kulturní reflexe postmoderní doby. Snad poprvé je ale obraz zranitelného a zraněného světa zašifrován do filmových políček s netopýřím emblémem. Hlubinná psychologie. Duch doby. Why So seriOuS? P.S. Temný rytíř je neopakovatelný, protože je to nehrdinský film, v jehož soukolí nás semelou dva záporáci. 90% (12.08.2008)

Vyhypované až hrůza... Nehodlám tu opruzovat sáhodlouhým elaborátem a destilovat mnohokrát již řečené, jen stručně načrtnu, proč jsem u Dark Knighta nezažíval orgasmické stavy a neskočil oběma nohama do víru všudypřítomné nekritické davové hysterie... Těšil jsem se, moc jsem se těšil. Ale v kině jsem se musel rozpačitě ptát:: "Kde je ta genialita? Ta dokonalost?". U většiny filmu jsem zažíval pocity, které jsem měl po čase u třetího Bournea: Promakaná podívaná, uhánějící k cíli jako splašený vlak (u Batmana je základem pro rytmizaci těkavá energická melodie - kde jsem ji už slyšel?), avšak pronikavějších emocí prostá (nevyužitý milostný trojúhelník a postava Rachel), dobře zahraná, leč tíhnoucí k podivné sympatii k pomalovanému pošukovi (Wayne/Batman přichází na buben)... Akční pasáže vesměs pouze nadstandardní, ze sedadel nezvedající, bez momentu, jenž by si chtěl divák dopřávat stále dokola (neodpustím si srovnání s loňskými popcornovějšími Transformery, které obsahovaly těchto euforických chvilek hned několik)... A nakonec je tu ta místy zvláštní poslední půlhodina (trajekty, sonar), jež jakoby podvratně uřezávala větev pod nastaveným depresivním, potažmo realistickým stylem... Netvrdím tu nic objevného (stačí si přečíst diskuzi) – zkrátka jsem se v kině podivoval, jakýže humbuk tenhle sic kvalitní,ale filmovou historii nikterak nepřepisující akční thriller s jedním skvostným záporákem, způsobil. (07.08.2008)

The Dark Knight je skvělý film. Skvělý ale neznamená nejlepší v historii, nejlepší za posledních pár let a osobně velmi pochybuju, že bude nejlepším filmem letoška (pro mě má už nyní jednoho soupeře v Bruggách). Je jasné, že výkon Heatha Ledgera je nejvíc vyzdvihovaný, neboť na sebe svou rolí poutá největší pozornost, ale třeba takový Aaron Eckhart za ním nezaostává ani o píď, jeho postava je ve výsledku možná ještě mnohem silnější. Děj letí kupředu velmi (někdy až přehnaně) vysokou rychlostí, ani bych se moc nebránil delší stopáži. (08.08.2008)

Mocný loutkář Nolan rozehrává tragédii netušených rozměrů, od loupeže až po osudové rozhřešení nedává hrdinům vydechnout, boří dostupné hranice psychiky postav a přes to všechno komiksoví nadšenci po celém světě řičí nadšením, zírají na plátno s očima dokořán a nechávají se pomalu dusit černou příběhovou nití. Gotham totiž pohlcuje tma možná méně jedovatá, než když netopýří muž začínal, ale o to nepředvídatelnější, zrádnější a mrazivější. Šílený smích se neozývá jen z arkhamské léčebny, ale i z bank, mafiánských doupat a všech dalších míst, kde ho není radno slyšet. A přináší zmatek a strach. Proto znovu povstaň, temný rytíři, roztáhni křídla a leť na pomoc těm, kteří mohou podlehnout bezvěrcům a střetni tak svého věčného nepřítele. (17.08.2008)