Temný rytier

Scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan .. Precizně chladná podívaná. Jenže plné doušky hodnocení dávám za plně uspokojivé počiny. A jelikož jsem šel především na nového Nolana, nemohu být spokojen maximálně. Kampak se vytratila brilantní psychologie hlavní postavy? Resp. do jakého pozadí se nám dostává hlavní postava vůbec? Tím chci říct, že mi vadí odbočení od vytyčeného směru předešlým dílem, kdy v jednotlivostech Dark Knight letní blockbusterové sezóně téměř kraluje, ale jako celek se nakonec svému Začátku maximálně pouze rovná, žádný nový orgasmus se nekonal (třebas oproti Wanted, kde jsem vřel blahem s každou minutou). ___ Technickou stránku netřeba obsáhle komentovat, akce je na Nolana ucházející, triky a efekty náležitě povedené, zato hudba a střih je místy pokulhávající za svými možnostmi. Jelikož je upozaděn Batman/Bruce, tak Christian Bale nemá možnost se plně předvést a ani jeho hlas zde není tak mrazivým. Tak se předvádí ostatní - Aaron Eckhart a, ano - Heath Ledger je skvělý a především originální Joker (nemá cenu opakovat stokrát omletou pravdu) a zvláště jeho fenomenální odchod z nemocnice považuji za jednu z těch dílčích - geniálních - scén filmu. Škoda, že nám není více odkryto jeho nitro. ___ Celý příběh je rozsáhlý, zahuštěný dějem, který pochoduje kupředu, jenže místy zbytečně zkrácený, přeplněný postavami (druhý záporák je spíše nadbytečný), rychlými zvraty a nefunkčními emocemi. Zamrzí také „divné“ sonarové finále proložené sociálním pokusem, oboje bych si dovedl představit na podlaze střižny. Naštěstí hodně zachrání mnohé vtipné dialogy v silnějším poměru těm fádním. ___ Bratři Nolanové teď každopádně budou v Hollywoodu hodně vlivná dvojice, doufám, že ku prospěchu diváka (trojku vyloženě nežádám, i když by bylo zajímavé vidět, co po takovém úspěchu lze udělat – když pominu vysedávání na hoře dolarových bankovek, jak nám je předvedeno ve filmu a čeho si oba nyní mohou do sytosti užít v reálu - tomu se říká skutečná schopnost přetavit comicsové sny do reality :-)). ___ Každopádně, lahodných drobků obsahuje Dark Knight mnoho a rozhodně si je v nejbližších dnech rád vychutnám znovu a třeba obrousím i ty ostré hrany, které je spojují (__ dodatek měsíc a půl po první projekci: tak ani třetí kino projekce nedokázala obrousit jisté hrany a tak zůstávám na silných, v(d)ěčných čtyřech *)… 85%. _ BlackBox projekce (04.08.2008)

To zase dostanu hnusných zpráv...... Bohužel, "ať se na mne nikdo nezlobí", ale já jsem prostě z tohoto filmu na prdel nespadl. Těch 152 minut se děsně táhlo a nebýt těch pár filmových triků, tak se unudím k smrti. A že Jokera hrál Heath Ledger? No a co, vždyť ho s tou zmalovanou hubou nešlo ani poznat. Mohl by ho hrát kdokoliv. Ke všemu mi požitek z filmu znepříjemňovala nesympatická herečka Maggie Gyllenhaal, která má ksicht jako prdel. A Michael Caine mne neustále s těmi svými rádoby vtipnými poznámkami vytáčel. Co kec, to mimo mísu. Suma sumárům jsem se neustále díval na hodinky a modlil se, aby tento film pro děcka skončil. Tentýž den jsem viděl skvělý, napínavý akční thriller OKO DRAVCE a musím říct, že film Oko dravce byl 100 x lepší, než do nebe hlásající Temný rytíř. Dávám 3* pouze za filmové efekty. TY ale má dneska každý lepší hollywoodský film. (28.12.2008)

Nekonečný chaos v rukou jediného muže, dobro a zlo, jimž chybí hranice, fantastické hi-tech hračky, parádní herci, suché bonmoty, jedno kouzelnické vystoupení a hlavně dvě a půl hodiny neředěného dobrodružství, kde Nolan skáče z jednoho vrcholu na ještě vyšší, aby přitom smysluplně rozvíjel chytlavý děj a zároveň nezapomínal na akci, u které ti slabší vlhnou. Od Bourneova ultimáta je tu konečně film, který rezolutně odmítá pojmy jako ‚time-out‘ a ‚hluché místo‘. A ta stísňující hudba, před tím, než Joker předvede další číslo… no, dalo by se pokračovat do nekonečna. Film roku? Pravděpodobně. (10.08.2008)

V gothamské verzi slabikáře stojí, že Bruce Wayne má tajemství, Batman má pomalu víc imitátorů než nepřátel, Rachel má rozdělené srdce, Harvey Dent má Rachel a Gotham má nového bílého rytíře bez netopýří tváře. Ale tak jako jsou bílí rytíři ohroženi potemněním na každém kroku a nejen proto, že v heraldice rytířům tak blízké bílá rovná se stříbrná a černání stříbra je přirozený proces, tak je lidská duše v každém okamžiku své existence ohrožována pokušením, nad kterým se ne vždy dá po wildeovsku zvítězit podlehnutím, protože nejsvůdněji vonícím pokušením je často nejprovařenější, leč stále bezchybně fungující klišé - nebohá paní pomsta, a každá hra i po odkrytí všech karet ohrožována nevyzpytatelností těch, kteří drží karty v ruce; a jak to vypadá, přebývající žolík, karta proklatě divoká, drží v ruce logiku hry a postupně každého protihráče a přinejmenším z poloviny je věrný svému prohlášení, že není zrůda, je jen v předstihu... protože v předstihu je značném. A Batmanovi, unavenému partiemi zločineckými i soukromými, které už nejdou končit s klidem rutinním a karty z toho nevinit, že mezi ním a ní se propast stále hloubí, nezbývá než spojit síly se strůjcem svého štěstí a doufat, že Harveyho trumfové eso s tváří ukončí hru o lidskou duši Gothamu, a oběma nezbývá než zapomenout na pokusy být rytířem důstojným srdcové dámy - jenže zapomenout na dámu je nejen negalantní, ale někdy též osudově chybné. Stejně jako svět řádu, pravidel, příčin a následků nemá na vybranou a musí klopýtat ve stopách pevně řízené anarchie a nelidsky vychytralého šílenství, nemá na vybranou divák, vlečený jako soumar sourozeneckým duem Nolanových a nucený snášet další nálože hry bez pravidel, otázek bez odpovědí a tempa bez oddechu, další nástrahy vtipálka s jaksepatří prořízlou pusou a další pokusy obstát ve světě různě vybarvených rytířů, dam jejich srdce a komorníků střežících s klidem Angličana bílé i temnější lži, který tak skvěle funguje i po přesazení do našeho světa mafiánů, kmotrů, amerických gangsterů a nelítostných soubojů o psích odpoledních ve špinavých ulicích. A divák to snáší ochotně a rád, protože přinejmenším v mém případě věří tomu, že ve světě, kde jsou touha po spravedlnosti a šílenství často jen dvěma stranami stejné falešné mince, vzdor všem, kteří za místo, kde se nalézá současná kinematografie, označují tu část těla, která se nejdůvěrněji stýká se sedadlem, stále vznikají filmy, které inkriminovanou část těla zarážejí do sedačky ještě hlouběji. I když v mém případě se též lehce distancuje od mánie kolem nesporně oslnivého výkonu Heatha Ledgera a dvoj(troj?)jedinou hvězdou snímku je pro ně výkon Aarona Eckharta a osud státního návladního, který se přesvědčí o tom, že nastavení druhé tváře je pojem značně... dvojznačný a skutečnou hvězdu Heatha Ledgera vidí někde úplně jinde. I still believe in Harvey Dent, but it was nice to know you, Ennis Del Mar... (26.09.2008)