Temný rytier

Každoročne do našich kín dochádza niekoľko filmov s vopred vybudovanou povesťou filmovej udalosti (s malým U, sorry Shy) roka. Ako to už býva, tento hype sa nevyhnutne podpíše na hodnotení recenzentov, filmových fanúšikov i bežných divákov. Avšak v prípade filmu, ktorý sa niekoľko dní po uvedení vyšplhá na prvé miesto v TOP 250 IMDB, v priebehu natáčania zomrie jeden z hlavných predstaviteľov a médiá mu už teraz pripisujú „istého“ Oscara za najlepší mužský herecký výkon, sa nevyhnutne mediálna mašinéria vyzúri omnoho silnejšie a posunie divácke očakávania do oblasti, kde už viacerí nie sú schopní sa na film pozrieť objektívne. Predovšetkým: Dark Knight je výborne zrežírovaný film. Čo od Nolana po Memente, Insomnii či dokonalom Dokonalom triku všetci čakáme a nijak nás to neprekvapí. Ak má Dark Knight s niečím problém, je to koncept „komiksu na novej úrovni“. Paradoxne, až pri DK mi došlo, prečo ma nezobral Batman Begins. Je totiž podobne ako jeho mladší (a už teraz zjavne i úspešnejší) braček príliš „reálny“. Obrazová komiksová zložka a doslova temná atmosféra Gothamu (tak skvelo predvedená v Burtonových Batmanoch) ustupuje čo najrealistickejšiemu vizuálu. Nolan núti divákov sledovať fikčný svet veľmi blízky tomu ich vlastnému, zachovávajúc pritom väčšinu blockbusterových pravidiel (že film nekončí tak celkom happyendom, neberiem za rebéliu, to je len kotva pre ďalšie pokračovanie). A čo je horšie - a v mojom hodnotení to stálo DK tú jednu hviezdičku – je to, že v takto „reálnom“ fikčnom svete Gothamu vedú medzi sebo postavy neskutočne tupé prvoplánové - a čuduj sa svete - komiksovo patetické dialógy a niektoré scény sa doslova pýtajú do telenovely. Takto potom celá snaha vystavať DK ako „brutálne vážnu drámu“ (© by Tommy987) nevychádza celkom podľa predstáv autorov vďaka nehomogénnosti komiksových a realistických prvkov. Herci odviedli svoje vskutku na jednotku, až na také maličkosti ako Baleov „zožral-som-klince“ zvonivý hlas. Napokon mi nedá nevyjadriť sa k „oscarovskému“ výkonu Heatha Ledgera ako Jokera. Nehovorím, že je zlý, ak však skutočne plešouna získa, bude to skôr „mali sme ťa radi“ ocenenie, než ocenenie za výborný výkon. Skrátka, prihrbenie, maska, priteplený hlas, olizovanie a občasné výbuchy zúrivosti sú fajn, avšak okrem nich o Jokerovi neviem nič. Podobný pocit som mal z Jacka Sparrowa, lenže Johnny mal uľahčenú prácu tým, že šlo o o komediálnu postavu a dobrodružný žáner. Dark Knight je výborný film, len je potrebné pripustiť, že nie je dokonalý a miesto najlepšieho filmu všetkých čias beriem ako veľmi zlý vtip. 8/10 (29.07.2008)

Učinit z komiksové adaptace osudové drama téměř antických rozměrů? To asi umí jenom Mistr Nolan. Za nejproblematičtější část příběhu bych viděl snad jenom začátek (za což nemůže ani tak film samotný, jako má nepřipravenost na to, co za jízdu člověka čeká), kdy je divák nucen skočit šipku a chvíli se „plácat“ v nahuštěném ději, který se valí jako tsunami vpřed, ale jakmile se naladíte na tu správnou nejvyšší vlnu, čeká vás slastný zážitek. Největším plusem Nolanova filmu je skutečnost, že je dění na plátně vždy o krok dopředu před vašimi očekáváními a představami, jinými slovy - že neustále a neustále překvapuje (Jokerovy kousky, vyústění dilematu na trajektech atd.). A Joker? Kdykoliv se objevil, sral jsem blahem malé netopýry (z jeho dialogu s batmanem na policejní stanici bych si udělal večerníček). Heathe……And Oscar goes to……. (28.08.2008)

Co Nolan načrtl v Batman Begins, tady dovádí k absolutní dokonalosti. Schéma boje dobra se zlem rozpuštěné, Batman definitivně pozbývá mytické podstaty a stává se skutečně temnou postavou prokletého vyděděnce. Určitě nejtemnější komiksák, který tu kdy byl, především díky Ledgerovi, jehož Joker je geniální materializací nepolapitelného a nezničitelného zla. Jedinou slabinou je poněkud přebujela zápletka, která mězi dvěma vrcholy trochu ztrácí tempo. Smekám před způsobem, jakým dokázal Nolan komiksák změnit na strhující a syrový thriller v nejlepší tradici M. Manna, Coppoly či De Palmy. Z mého pohledu patří Temný rytíř skutečně mezi nejlepší hollywoodské filmy. Edit 2012: po odeznění "povinného nadšení pro mě TDK trochu ztratil glanc - na jeho kvalitách se nic nemění, ale cosi z jeho chladu, brilantní vykalkulovanosti a neprůstřelného plánování mi znemožňuje se do filmu skutečně zaangažovat... Navíc postava Harvey Denta mi stále přijde dost prkenná a ohebná tak, jak dokonalý trik v závěru vyžaduje. Tadááá! Hvězda dolů. (08.08.2008)

Cameron má druhého Terminátora... Nolan má Temného rytíře... Řemeslný pokrok oproti prvnímu dílu je, stejně jako u Terminátora propastný. Film Jasně reflektuje dobu, v níž vznikl, je z ní žánrově nejčistší, podává zároveň odkaz i glosu. A oba ty filmy jsou tak působivé mimojiné proto, že jejich obraz má nevídanou hmotu. Člověk má pocit že si na ně může doslova sáhnout... Žijeme v době, kdy potřebujeme někoho, kdo nás spasí, inspiruje. A nikdo není tak skutečný, tak hmatatelný, jako právě Nolanův Batman... (31.07.2008)

Plnokrevné a zakrvácené antické drama, jen v pouti za hledáním lidské přirozenosti si protagonisté nasazují vysvětlující a matoucí masky, a snad proto mu říkáme comicsová adaptace. Nolan se ptá, kde leží ona hranice mezi předurčeností a zda existuje úzeMí svobodné volby, akcentuje dobu post-demokracie a jejích slabin, kterých využívÁ terorismus, vrací se v postavě Jokera, jakési Amélii naruby, k zvráceně hravému Nihilismu a portrétuje nejhlubší propastI v temnotě svých postav. Má dost odvahy, aby svého maskovaného arcihrdinu, TEmného rytíře, učinil vedlejší postavou a amorfní nádobou, která se tvaruje podle potřeb anarCHií zmítaného GothAmu. A v té temnotě, těsně před rOzbřeskem, ustupuje od HobbeSovy teze a věří ve světlo. Dokud se neozve šílený smích. A pak druhý. Ve světě, kde neexistují pravidla, nelZe věřit, ve světě, kde je porušena spoLečenská smlOuva, se začíná i mafiánská klika bát. Svět strachu je světem nejistoty, kdy může přijít rána od kohokoli. Spirála bezpečnosti se začíná roztáčet, čím více strachu máme, čím méně věříme, tím větší nebezpečí na sebe přivoláváme, říká Nolanův hrdina s tváří, rytíř na bílém koni. Obětovat principy sebezachování, svobodu bezpečnosti, spravedlnost statu quo? Možná za několik desetiletí budou vědci zkoumat kulturní reflexe postmoderní doby. Snad poprvé je ale obraz zranitelného a zraněného světa zašifrován do filmových políček s netopýřím emblémem. Hlubinná psychologie. Duch doby. Why So seriOuS? P.S. Temný rytíř je neopakovatelný, protože je to nehrdinský film, v jehož soukolí nás semelou dva záporáci. 90% (12.08.2008)