...a bude hůř

Keby "pan reziser" a "umelec" Petr Nikolaev natocil 3hodinovu kravinu o miesani betonu, tak sa stavim, ze miestne ynteleguany tu budu zase verejne dristat o tom, ako genialne "maestro" zobrazil psychologicky rozbor vody v mixe miesajuceho sa piesku, cementu a strku! Popripade ti, co su ynteleguansky vyssie by zase cumeli kamerou do miesacky z roznych uhlov, aby to vyzeralo kul a mudro. A pritom by sa stale len miesal beton! No nic, Petr Nikolaev je pre mna reziserska lama a tymto filmom sa zaradil k dalsim lamam ako je Hrebejk, Uwe Boll popripade Ed Wood Jr. Nudna kravina o hovne, presne toto si myslim o filme .... a bude hur. 5 % (03.03.2015)

O filme platí zhruba to, čo vraví Egon Bondy k rovnomennej knihe Jana Pelca: "Jadro príbehu nie je o šukaní". Sfilmovaná je prostredná časť knihy nazvaná Děti ráje, začínajúca Olinovým návratom z psychiatrie medzi krčmových vlasatých partiakov. 16 mm kamera, čiernobiely obraz a surový zvuk prispeli k autenticky pôsobiacej atmosfére bezútešných rokov normalizácie, v ktorých vznikla, navzdory boľševickému režimu, osobitná kontrakultúra. Rebelujúce máničky, vymedzujúce sa voči väčšinovej uniformnej spoločnosti, sa prirodzene spájali s ľuďmi podsvetia a tulákmi. Absencia pražských reálií a žehnajúcej ruky intelektuálnych osobností tamojšieho undergroundu (dej sa odohráva na severe Čiech) dodáva celku punc ešte okrajovejšieho okraja. Pohľadom zvnútra komunity, mapuje film jednotlivé jej akcie, veselia, smútky, policajnú svojvôľu, stúpajúcu bezmocnosť a hnev, a seba uvedomenie si nemožnosti žiť slobodne v neslobode. Vyhmatnutie najcennejších častí Pelcovej predlohy, skvelé a typovo presné herecké obsadenie prevažne neznámych hercov, epizódna účasť predstaviteľov undergroundu tých rokov (Vratislav Brabenec, Pavel Zajíček) a v neposlednom rade vynikajúci hudobný sprievod skupiny DG 307, vytvorili dielo presne mapujúce normalizačný marazmus pohľadom rebelujúcej mladosti. Pre mňa osobne jeden z najlepších českých porevolučných filmov. Pozn. 1 Podmienkou premietania filmu sú podniky, kde sa čapuje pivo. Film sa premieta z šestnásťkovej premietačky, v polovičke je pauza na výmenu kotúčov (a vycikanie sa). Ide o ťah tvorcov, dotvárajúci filmový zážitok, odohrávajúci sa nemalou mierou práve v krčmách. Koncert skupiny ...a bude hůř, po koncerte, hrajúcou svoje „píčoviny“ je bonusom navyše. Pozn. 2 Knižná predloha sa stala predmetom veľmi polemických, rozporných názorov výrazných osobností českej kultúry a filozofie už v časoch jej vydania v exilovom nakladateľstve Index v Kolíne nad Rýnom v r. 1984, ako boli napr. Erazim Kohák, Ivan Sviták, Ivan Martin Jirous, Egon Bondy, Rio Preisner. Autor knihy, Jan Pelc, podstatu polemík výstižne zhrnul v rozhovore pre časopis Týden, cit: „Část exilu z r. 1948 i někteří pozdější emigranti nemohli strávit, že v tom krásném masarykovském Československu žijí lidé, kteří chlastají, souloží, fetují a přitom nemají rádi komunisty. S takovými lidmi nechtěli být na jedné lodi.“. (01.04.2007)

film mapující český máničkovský underground za dob komunismu a dokonale zachycující tehdejšího ducha pomocí partičky mladých budižkničemů - obzvlášť v první půlce jsem měl pocit, že kameru drží jeden z členů komunity a já sleduji dobový amatérský dokument a ne film z roku 2007. Druhá polovina sice rozvíjí nějaký děj, ale už nefunguje tak dobře jako ta první - ovšem stále se jedná o nadmíru povedený snímek vybočující ze současné české produkce, který mohu s nejčistším svědomím doporučit a u něhož jsem dlouho váhal mezi ****/*****. (09.07.2008)

Jedno z obrovských překvapení novodobého českého filmu... a to musím přiznat, že hnutí hippies mne neoslovuje a k hlavním postavám jsem měl během sledování filmu rovněž rozporuplný a proměnlivý vztah, obsahující postupně jak odpor, ironický nadhled, tak lítost či porozumění. Vůbec to tvůrcům filmu ani sobě v roli diváka nevyčítám, naopak je dle mého názoru pouze dobré, že film úplně neadoruje ani hippiesáky, ani bezpečnostný aparát u moci, pouze nabízí řadu pozoruhodných situací odehrávajících se za onoho času. Se zaujetím jsem se zaposlouchal i do undergroundové muziky. Především ale chválím nápad tvůrců zobrazit tohle téma rovněž undergroundovým pojetím. Ten film opravdu vypadá jakoby ho natáčel zručný amatér na černobílý materiál v autentické době 80. let a tenhle styl mu značně přidává na síle a výpovědní hodnotě. Forma a obsah tady do sebe funkčně zapadají, vzájemně se doplňují a vytvářejí fascinující zážitek z řad undergroundových snímků. Dokonce mi nevadilo ani nadměrné využívání vulgarismů. Nevyjádřuju se k hippies, neřeším, zda nebyl jejich život (navzdory tvrdému režimu na pozadí) oproti jiným obětem spíše jen svéráznou selankou, ani zda je možné označit jejich počinání přímo za protest. Pouze smekám před filmem! 90% (26.11.2019)

Za toho komunismu se vlastně žilo fajn. Samej chlast, fet a sex. A když po tobě šli esenbáci, začalo se křičet o svobodě. Nebo o emigraci. Mně tedy přišlo, že sleduju lidi bez cíle a snahy, kteří svou neschopnost hážou na komunistický režim, který jim nedovolí dělat, co by chtěli, jenže oni chtějí jen chlastat, fetovat a souložit. Taková oslava lenochů, co mají ručičky šejdrem a na všechno spoustu keců, proč to nejde. (05.03.2014)