Šťastný smoliar

Tohle je taková ne úplně typická pohádka, která se za sebe vůbec nemusí stydět. Nevím, jak ji posoudí děti, ale za sebe jsem byla ráda za každou scénu, za každou větu, potěšilo mě to moc. Herecká plejáda, příběh, scenérie, pro mě bez chyby. Pro šťouraly, kterým se něco nezdá, bych měla radu- natočte něco pohádkového a zajímavého. (30.12.2012)

Pohádkové novinky roku 2012 na ČT ukazují, jaký filmový vkus má který zdejší uživatel. Těm, kterým se líbila bezduchá Janákova pohádka "12 mĕs.", ti odsuzují "Smolaře" a naopak. Můj vkus je zřejmý z hodnocení, ale neodsuzuju nikoho. Janák už jiný nebude - budiž, ale já musím říct díky bohu za Stracha :) (26.12.2012)

Příjemná inspirace Baronem Prášilem a snaha o zuřivnou nasázku jsou hlavními devizami tohohle nevydařenýho pokusu. Jenže...Hranice mezi Prášilem a ultranudným blábolem je evidentně tak zamlžená, že se v tý mlze Strachovic Jiřík dočista ztratil. Když navíc režisérsky nedokážete rozpoznat dobrej vtip od špatnýho a špatnej vtip od křeče (z nich všechny tři kategorie jsou v pohádce zastoupeny hojně), musí se bezpodmínečně schylovat k průseru. A když se pak ve vánoční pohádce začnou dělat "prudce aktuální" fóry na tituly z Plzně, nezbývá než zakroutit očima a stisknutím čudlíku poslat Jirku s Markem do věčných lovišť. Z herců ani Trojan ani Dvořák nepřekvapili (tj, kvalitní standard), Dáša tentokrát solidně šmíruje. Jsem ale optimista a stále věřím, že se Strachovi jednou povede dobrá pohádka. V současným trendu mám ale (S)trach (haha! humorná křeč!), jak dlouho na ní budeme ještě čekat. (27.12.2012)

Třem životům jsem dal čtyři, tudíž tomuhle musím dát pět. Co se mi na téhle pohádce tak líbilo? Asi tak zhruba všechno :D. Filip Cíl je sympaťák, jehož stoické přijímaní vlastního údělu mi trochu připomíná Pierra Richarda ve filmu Kopyto (ovšem bez té Richardovské popletenosti) a jehož hlas mi až neuvěřitelně připomíná hlas Tomáše Kluse (když mluví). Martina Zábranská je krásná dívka a toho, že jí dabuje skvělá Ivana Korolová jsem si všiml až skoro na konci (resp. podezření jsem měl celou dobu, ale až na konci to bylo jasně poznat podle zvuku). Jinak je vážně krásná a je škoda, že jí zřejmě už nikde neuvidíme (alespoň tak to bývá u hereček z českých pohádek posledních let - výjimku tvoří jen výše jmenovaná Ivana Korolová). Ivan Trojan si téměř celý film krade pro sebe a jeho výkon (který byl typicky Trojanovský) tomuto dílu neskutečně sedl. Lhát s takovou lehkostí, to nedokázal ani Baron Prášil. Hudba je v tomto filmu velice povedená a ústřední ukolébavku bych si rád poslechl v nějaké výraznější verzi. Kamera je (jak už je u filmů Jiřího Stracha zvykem) na české a hlavně televizní poměry moc pěkná a obsazení vedlejších rolí je zkrátka snové. Tohle se mi na Strachových filmech hodně líbí. Obsazení i těch nejmenších rolí vynikajícími (a slavnými) herci, takový přístup byl běžný spíš před rokem 1989. Jsem rád, že Jiří Strach tuhle netradiční a vtipnou pohádku natočil a doufám, že se s ní budeme setkávat na obrazovkách pravidelně. Budou-li se točit takovéhle pohádky, nebudu mít o budoucnost našich pohádek takový strach. (27.12.2012)

Tohle bohužel byla podle mého názoru jedna z těch slabších pohádek, ale přesto to byla pohádka, která se dala bez nějakých větších problémů v klidu dokoukat až do konce, aniž by začala nějak výrazněji nudit. Spíše než nudná byla totiž tato pohádka jakási mdlá, bez jiskry, bez rychleji odsýpajícího děje, zkrátka nic moc se v ní nedělo a když už se tam něco dělo, tak to bylo zcela neoriginální a předvídatelné. Kdo bude oním synem Jiřiny Bohdalové mi došlo už zhruba v polovině příběhu, a vyvrcholení celého příběhu nebylo vůbec nikterak překvapivé, zkrátka tahle pohádka mě nedokázala ani nadchnout, ani nějak výrazněji zaujmout, natož abych fandil hlavním hrdinům v jejich konání. Za největší klady se tak dají považovat některé herecké výkony, především byl skvělý a bezchybný, ostatně jako vždy, Ivan Trojan, stejně tak svou roli bezchybně zvládl i Jiří Dvořák a příjemně překvapila Dagmar Havlová, která ve své roli působila tak nějak vznešeně a étericky. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako ucházející, nikoliv však záživnou, a jako takové jí nemohu udělit lepší než průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček. (26.12.2012)