Štyri slnká

Byla to náhoda, že jsem se na Čtyři slunce podívala. I když Slámu jako osobnost uznávám, nemůžu si pomoct, jeho filmy mi prostě nesedí. U Čtyř sluncí to nebylo jiné. Tak podivný, překombinovaný film se sice dobrými herci, ale nedotaženým scénářem, s ambicemi, avšak na druhou stranu s malým potenciálem zaujmout širší publikum, ne, ten prostě nemůže uspokojit ani mě. (12.01.2014)

Rádoby art na efekt, ale já tam cítím především stylizaci a hru na temný "velký umění". Dovednost a obratnost z mého úhlu pohledu až tak úplně nevidím. Koná se akorát depka bez katarze. Například DIVOKÉ VČELY se mi od tohoto režiséra líbily mnohem víc, ten absurdní humor a lehkost v natáčení... A bylo to o něčem. Za těžkopádnější Čtyři slunce ovšem dávám jen kolem 30%, nakonec se přikláním neochotně ke 3 bodům, které možná časem ještě snížím. - Současné české filmy mi většinou nejsou příjemné. Ani se mi nezdají upřímné. Mnohdy spíše vykalkulované a umělé. A pořád ti stejní herci už mi také nevyhovují (zejména naprosto všude obsazovaná Geislerová, což už je poněkud otravné. Jen na Rodena si nedám sáhnout, ten je můj oblíbený:). (10.08.2017)

Musím říct, že jsem z tohoto filmu velice zklamán. Čekal jsem zase nějakou Slámovinu, jeho předchozí filmy se mně líbily. Ale tady jsem buď vůbec nepochopil o čem film je, vlastně o ničem. Když už mě film začínal bavit, zase se na scéně objevil zaklínač se šutrem v ruce, který mě prostě neseděl. Mádl byl možná tak jediný herec, který svoji roli zvládl dobře, jako punker se mě i líbil. Ostatní hlavní herci mě do svých rolí neseděli.Nijak nezazářili, neoslnili svými výkony. Možná je to ale chyba scénáristy, a ne herců. Film mě rozhodně jako komedie nepříjde, kvůli těm pár vtipům co ve filmu zazní by tam neměl být zařazen. Je to spíše čistokrevné drama. (15.03.2012)

Bohdan Sláma rozhodně nepatří k těm tvůrcům, které bych nějak zásadně vyhledával. Jeho postavy jsou si velmi často celkem podobné, ale dobře, prostě se zaměřuje na určitou skupinu lidí a táhne ho to na venkov nebo malé město. "Venkovský učitel" se mi ale třeba líbil, kdežto "Čtyři slunce" jsou hodně vyprázdněnou výpovědí o tom, že někteří mají ten život celkem na hovno, ale stejně v něm budou pokračovat, protože to ani jinak neumí. (14.01.2015)

Postavy hledající štěstí, to už u Slámy nepřekvapí, stejně jako nádech snesitelné sociální romantiky (chudoba pro něj rozhodně není sociální stigma, ani pozitivní, ani negativní -- spíš produktivní stav bytí, který vybízí k hledání). V českých poměrech překvapí spiritualita - krom chlastu a jalové revolty tu postavy hledají východisko v "něčem, co nás přesahuje" - a Slámovi se podařilo výborně vystihnout podstatu českého "něcismu" i soudobou fixaci na new age fetiše jako je návrat k matce zemi. Duchovní pouť za Mistrem je zlomem, místem, kde se dosavadní absence smyslu stává smyslem samotným (vždyť kdo se ubrání naivní myšlence, zda vulgární zahrádkář není přeci jen mystickým Mistrem...). Čtyři slunce zazáří momentem nenaplněné víry následované milosrdnou lží. Je to silný okamžik, úlevný, zároveň skličující. Až na drobné inscenační nedostatky tu ale vyniknou všechna zkoumaná témata. Sláma má dar pozorovatele, i klišé o huličích se v jeho podání mění v autentický zážitek (dialog u záchodů je komponovaný mistrně, s velkým vnitřním pnutím). Vyzdvihnout si zalouží i způsob, jakým režisér "ohnul" známé tváře, takže v rolích podivínů a ztracenců působí zcela přirozeně. Výtky? Chápu terapeutický účinek závěru, ale katarze je spíše na straně režiséra. Navíc po výtečně a intuitivně přesných scénách vyznívá "nebeská hostina" hodně křečovitě. A ještě jedna poznámka: opravdu mě potěší, až český filmař dokáže to, co třeba ti turečtí - vystavit postavu živlům, aniž by si člověk představoval kropítko, které mají nad hlavou. Jinak výtečné. (15.03.2012)