2:37

Zozačiatku to vyzerá ako úplne bežný film o stredoškolákoch, ale nie je to tak. Viem, je to moja slabosť, ale ten koniec mi privodil toľko myšlienok, že ma to na nejaký čas vyradilo z prevádzky. Tento svet patrí takým obyčajným, falošným, alebo povrchným ľuďom a podvraťákom, ktorí sú v podstate všetci takí istí, a tí skutoční, o ktorých treba stáť, sa v tej mase stratia, nezostane im nič. Mimochodom, je to natočené podľa skutočného príbehu. (08.01.2017)

Tak toto bylo hodně drsné. Snímek se viditelně inspiroval Slonem Guse Van Santa, a v jeho stylu nám poskládal mozaiky příběhů jednotlivých studentů, které se postupně prolínají a najevo vycházejí různé skutečnosti. Stylem zpracování se tedy podobá Slonovi. V otevřených zpovědích studentů a především v jejich charakterech jde však mnohem více na dřeň. Slon zaznamenal jeden den v životě několika studentů, který skončí tragédií, hlouběji se však jejich charaktery nezaobíral. Rysy jsou společné, ale v obsáhlosti osudů se silně liší. Skvělé výkony všech protagonistů, z nichž každý zastává jeden určitý "zaškatulkovaný" školní typ. Každý má však svá tajemství, trápení a vztahy, které nám jsou postupně odhalovány. Teresa Palmer je zde nehorázně podobná Kristen Stewart a i díky postavě, kterou ztvárnila, se mi její příběh často prolínal s rolí Kristen ve filmu Mluv. I tím nenápadně přirozeným herectvím mi přišly podobné. Především závěr je u Two Thirty 7 až děsivě realistický a drsný. Nedokázala jsem odtrhnout oči a přitom jsem chápala a cítila, co ta "postava" musí prožívat za příšerná muka. Slovy by se tato scéna dala shrnout takto "Pain, suffering, fall, destruction, blood, tears, help, fear." A úplně nakonec svoboda a klid. A zase si musím říkat: "Něco takového bychom my nikdy natočit nedokázali..." (18.11.2012)

Unikátní snímek, který dostane diváka přesně tam, kam potřebuje. Na počátku víte, že někdo zemře či bude minimálně bojovat o svůj život, aby jste posléze viděli celý den, jeho průběh, až do okamžiku kdy k dané události dojde. A věřte mi, že všechny postavy jsou tak geniálně napsané, že ke všem naleznete nějaké to pouto i odpor. U někoho samozřejmě více, u někoho zase méně. Každopádně od první minuty až doté poslední, je na co se koukat a při závěrečných titulkách vám dojde, jak kamera, režie i scénář musela být promakaná, aby příběh vyzněl tak, jak měl. 80% (09.07.2012)

Sure, we think we have family and friends. But when stuff happens, when really serious stuff happens, you just feel so alone. Jeden z nejlepších filmů, které jsem zatím viděla. Střídání běžných vzájemně se prolínajících obrazů ze školních chodeb s dokumentárními ústřižky vyjadřující pocity hlavních hrdinů doplněné mezizáběry na listy pohybujícími se klidně ve větru, jež kontrastují s celkovou napjatostí situace, přivádí diváka do varu. Vše vrcholí naturalistickým koncem, který musí překvapit snad každého. Podtrženo, sečteno: naprosto skvělé australské drama pojímající velkou škálu psychologických problémů adolescentů. Jen mě mrzí, že příběhy ostatních nebyli nijak ukončeny či jen krátce popsány v závěru. (19.12.2011)

Nevím no..mám rád mozaikové příběhy, ale.. Což o to, charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny velmi citlivě a realisticky, ale co na mě působilo, až příliš přehnaně, že tolik "zvláštních" problematických charakterů se zrodilo na jednom místě a navíc jejich osudy byly místy zbytečně, až nuceně propletené- 1) sourozenci trpící pod despotickým otcem (ona- citlivka, on- intelektuál), navíc i mezi nimy je jistá bariéra, 2) místní "loser", snílek a kluk trpící nepříjemným zdravotním handicapem, 3) gay a fetka v jednom, 4) místní školní hvězda, frajírek a??, 5) nesmí chybět "hloupá" barbie. Tak osudy těchto šesti středoškoláků sledujete, snažíte se jim dostat pod kůži, pochopit jejich pocity a myšlení a najednou BUM.. přijde závěrečná drsná pointa, ke které, (díky začátku filmu) a zamčeným dveřím toalety celý film směřuje a vy zjistíte, že vlastně o charakteru, který vás nejvíce zajímá, nevíte zhola nic:( Škoda, ne vše, co se snaží být šokující, nakonec šokující je a ona zamotanost celého příběhu, nakonec přijde vniveč. Nedotažený potenciál u zajisté silného příběhu. 60%. (20.03.2010)