Zmeškaný hovor

Není to sice bůhví co, ale koukat se na to dá a já se poměrně dobře bavil. Jako horor to však rozhodně nefunguje, pouštěl jsem si to kolem půlnoci a účinek nula. Přesto ty přízraky s divnýma xichtama byli docela zábavný:-) Ps.: Když zkončila ta první scéna s kočkou a první objetí tak jsem si myslel že jsem si pustil špatný film-spíš nějakou parodii na horory, nakonec to tak zlé ale nebylo:-) (23.01.2009)

Původní Zmeškaný hovor považuji po Nenávisti za druhý nejlepší japonský horor, co jsem zatím viděl. Od amerického remaku jsem nečekal takřka nic, šel jsem do něj více méně jen kvůli Shannyn Sossamon, ale předčilo to mé očekávání. Je to ještě horší, než jsem si myslel. Žádné napětí, žádná atmosféra, jednotlivé smrti nic moc, ani to pořádně neukážou, celé mi to přišlo strašně sterilní, což je u podobných amerických snímků snad jakousi dogmatickou normou. Jeden z nejzbytečnějších remaků co jsem viděl. Nenapadá mě jedinej pádnej důvod, proč byl natočen. Od odpadu to zachraňuje jen hodina a půl strávená se Shannyn. (23.12.2009)

Tak si tak říkam, co budou Amíci dělat, až přestanou Japonci točit horory. Zmeškaný hovor se zařadil mezi mnohé remaky japonských originálů a nutno dodat, že z mého pohledu to není remake nepovedený. několikrát mi naběhla husí kůže, bubáci působili opravdu strašidelně a třeba scéna v opuštěné nemocnic zdecimované požárem stojí fakt za to. Vyššímu hodnocení tak brání ústřední dvojice - tradičně prkenný Burns a pro mě překvapivě nijaká Shannyn Sossamon. 60% (27.01.2011)

Už chápu, proč se na horory skoro vůbec nekoukám. Člověk se po dlouhé době na jeden mrkne a ten ho irituje po celou dobu svého trvání. One Missed Call = absurdnost, chyba. Pozor můžete z toho mít ještě větší trauma, než měly hlavní hrdinka, hlavní podhrdinka a blonďatá minihrdinka. Myslím, že si s tímto filmem k srdci nepřirosteme... (02.10.2009)

Pár lidí nepotěší podivný telefonát, v němž uslyší sami sebe zemřít. Smrt se nedá zastavit, ani když vás napadne telefon třeba zlikvidovat. Jednotlivá úmrtí zavání nudou a bohužel nepřináší nic nového pod sluncem. Vlastního telefonu se ještě bát nemusím, po tomto filmu určitě ne. Maximálně se leknu, když mi náhodou zazvoní v ruce. To se ale nestává, protože mám vždycky telefon někde poblíž sebe. (01.09.2009)