Rozhovory s Bohom

Uff .. No ... To jsem dlouho nezažila, aby se mnou film tak emocionálně zamával tímto směrem. A potřebovala jsem to ... takže ano, film si Vás najde, když je to třeba, věřte tomu. Vyvolával ve mně pocity a emoce pokrytectví a dojetí - střídavě neustále dokola. Je to jako by mi někdo příšerně nafackoval a pak mě utěšoval a hladil po vlasech. Jsem velmi vděčná za to, že jsem to mohla vidět a zase si pár věcí uvědomit......... Děkuji Ti, Ty víš :) (20.10.2015)

...vždycky se musíme rozhodnout... u každého filmu... i u tohoto... jak přiblížit vnitřní hledání člověka... ...a jeho nalezené odvědi, které přinášejí další otázky... možná nám to vždycky bude připadat trochu patetické... ale... to je škoda... protože každá odpověď, které vnímavě přichází, si zaslouží právo na život... (18.03.2014)

Užívateľ lesumir to vystihol na jedničku. "Film, ktorý sa nehodnotí mysľou, ale dušou". Nič viac by pravdepodobne nebolo potrebné napísať. __ Téma hovorov s Bohom nesmiete brať doslovne - tak isto ako aj vo filme. Je to len obrazné pomenovanie toho, že Boh je vo vás. Boh je s vami a vy ste v ňom. Vy ste ním. A verte mi, nevravím o Bohu na obláčiku s dlhou, striebristou briadkou. Jednoducho máte moc riadiť si svoj život. Všetko je založené na princípe "zákona príťažlivosti". __ Odhliadnuc od prvých deviatich minút, ktoré mi bohužiaľ pripomínali scénu z filmu Donnie Darko (ten pedofil, áno), nemám absolútne žiadnu výtku k réžii, hereckým predstaviteľom, k príbehu - skrátka k ničomu. __ Reálne, miestami smutné, emočne napäté. Čo však najviac obdivujem na pánovi Stephenovi Simonovi? Na nič sa nehrá. Jednoducho vo väčšine dramat cítite taký ten "nátlak" režiséra. Nátlak, ktorý vás akoby nútil nasilu precítiť dejové udalosti. Conversations with God o ničom nefilozofuje, nič nepredstiera. Film od váš vyžaduje len jedno - počúvájte a zvoľte si svoju cestu. Prijmete toho "bradatého mužíčka" vo vás alebo ho zahodíte ako blúdny výmysel spisovateľa, zarábajúcom na ľudských citoch? __ Jedna vec je istá - nieste nútení absolútne k ničomu - čo sa týka "Boha" vo vašom vnútri - narozdiel od kresťanskej cirkvi. (27.07.2010)

I'll Be There. Tohle není vytržený text od Lennyho Kravitze z písně I'll Be Waiting, ale polední věta z tohohle filmu. Z filmu, který by si vás měl sám najít, - což se ukázalo jako nepřesné, když si člověk přečte předešlé dva komentáře -. Z filmu, který by jste měli vidět před četbou, nebo i po četbě hovorů s bohem od Neale Donald Walsch. Já to udělal před četbou a jsem za to rád, jakoby na mě film promlouval. První jsem se sice trošičku smál tomu, že si prostě maník mluví s bohem, ale tenhle film mě přesědčil, že tomu tak doopravdy je a může s ním hovořit každý, protože je uvnitř nás a s vírou nemá naštěstí nic společného. Z filmu, který byl dojemný a pohladil na duši příběhem podle skutečné událostil, doprovázený éterickou hudbou a výborným výkonem Henryho Czernyho. Z filmu, který se nehodnotí myslí, ale duší. (28.06.2008)

Za příběh a zpracování hvězdičku. A ten zbytek? Film bych shrnul asi takto - je v něm shrnuto mnoho pravd ale i mnoho scestných myšlenek. Hned od začátku mi přišlo, že je to jako řeč přátelů Joba - ano, všichni měli jistou pravdu. Ale co na to pak řekl Bůh sám? Když jsem tak trochu zabrousil na oficiální stránky tohoto projektu, zjistil jsem, že je to vyloženě antikřesťanské - člověk se sám povyšuje na Boha. Ve výsledku tento film NEDOPORUČUJI! (13.11.2012)