Králi ro(c)ku

Hlavně díky skvělé muzice patří filmu vysoké hodnocení. U mě, jakožto rockového fandy bylo asi předem jasné, že film chytí. O českém dabingu jsem neslyšel nijak lichotivé věci, proto jsem velmi rád, že jsem mohl toto dílo shlédnout v originále. Perfetkní úvod a finále + scéna s Yettim. Škola Ro(c)ku byl fajn rodiný film, ale tohle je neuvěřtelná jízda. Soundtrack je klenotem. (06.12.2007)

Wots d' madafaka? Nebezpečně vtipná komedie s nezapomenutelnou ro(c)kovou hudbou (taky vám ten překlad názvu přijde příšerný?), bezpečně nejlepší role Bena Stillera, šokující účast Tima Robbinse. Zabalit, servírovat za ozvučena. Je fakt, že střed je trochu zbytečně natahovaný bez špetky vtipu (snad krom letu na Sněžném muži), ale první půlhodina a souboj se Satanem na konci to vynahradí bezvadně. (29.05.2009)

Takový lepší průměr. Kluci z Tenacious D vypráví svůj příběh o tom, jak se potkali a rozhodli se být slavní samozřejmě dost zveličeně tak, aby to bylo zábavné a musím říct, že občas se jim to vyvedlo (Ďábel, skluz v muzeu..). Jenomže k tomu přidali i dost trapného a fekálního humoru, který tomu dost škodí (mysli pérem, scéna na wc,..).Chvílemi je to dost nuda a zabaví spíše hudební čísla, i když co si budeme nalhávat, jejich písničky jsou o ničem. Nejlepší byl jednoznačně konec se Satanem, který je naprosto bez chybičky a jeho song byl na celém filmu nejlepší. Prostě film, od kterého nelze čekat víc, než že se trochu zasmějete. A pokud jste fanoušci metalu/rocku jako já, tak je to příjemný bonus navíc. Ale musím říct, že jsem čekala něco originálnějšího, tohle není zase tak odlišné od filmů jako Dude,where's my car? nebo Harold & Kumar Go to White Castle..Škoda. (24.08.2012)

„Beat the Devil!“ Rockový nářez roku! Roku 1994 dal Jack Black své šoumenství dohromady s kytarovými rify kolegy Kylea Gasse, z čehož se zrodila rocková kapela s nepřeslechnutelnými texty - Tenacious D. Tohle je příběh jejich cesty na vrchol. V reálu pošahaná mystifikace, střídající hodně sprosté písničky a hodně nevkusný humor. Film hodně hlasitý, hodně vtipný, ale skutečně ne pro každého. Již prolog s mladší verzi JB, jeho rebelující pubescencí a fotříkem v podání Meat Loafa, dává tušit, jakou cestu tvůrci zvolili. Řečeno stručně a výstižně: s ničím se neserou. Přesto mě překvapilo, jak daleko si dovolili v mainstreamové americké komedii zajít. Když pominu momenty vrcholně nevkusné („použij ptáka“), nezbytná camea Bena Stillera (na první pohled ho tutově nepoznáte) a Tima Robbinse, zůstává zde několik neskutečných okamžiků, jež podnítili mou zvědavost ohledně lesíku, v němž režisér našel a pozřel hříbky prazvláštních účinků (totálně zhulená pasáž s yettim). Vtipy do nás hustí s kadencí bubnování Johna Bonhama, některé kolem prošumí bez většího efektu, jiné vám budou v uších doznívat jako zvuk Gilmourovy kytary. Hudba Tenacious D není geniální, texty nejsou geniální, nejsou ani geniálně hloupé, ale hoši do toho jdou na plné koule, i když nehrají hlavou, ale srdcem, a finální duel… that was rock’n roll! Mám rád komedie od členů frat packu, přesněji: mám pro ně slabost a rád jim odpouštím jejich přílišnou slaboduchost. U Králů jsem musel odpouštět více než obvykle, ale bohatě mi to kompenzovala nářezová hudební čísla. Krom toho, Jack Black je ďábel a parodie na Mechanický pomeranč fungovala. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, B!shop, Beky, Red Meat, arkie (18.06.2008)

Stylová rocková hudební komedie, která předvede pár perfektních scének, vystřihne několik nezapomenutelných hlášek, ale slabší části a dvě tři opravdu trapné situace ho stahují do vod průměru. The Pick of Destiny je ale neotřepané a toho si cenním, navíc hudební části jsou textově geniální a hudebně chytlavé - sám si nedokážu vysvětlit, proč dávám nakonec jen mírně nadprůměrné 3* (6/10). Možná právě proto, že kdyby film byl spíš rockovým muzíkálem, než průměrnou komedií se záblesky geniality v několika málo hudebních číslech - byl by to nářez! Škoda... (03.04.2007)