Réžia:
Sarah PolleyScenár:
Sarah PolleyKamera:
Luc MontpellierHudba:
Jonathan GoldsmithHrajú:
Julie Christie, Gordon Pinsent, Olympia Dukakis, Michael Murphy, Kristen Thomson, Wendy Crewson, Alberta Watson, Grace Lynn Kung, Nina Dobrev (viac)Obsahy(1)
Sarah Polleyová, kanadská herečka pozoruhodná nejen díky svému talentu, ale i pečlivému výběru rolí, si pro svůj celovečerní režijní debut zvolila povídku Alice Munroové The Bear Came Over the Mountain. Její příběh vypráví o manželském páru, jehož téměř čtyřicet let pečlivě budovanou intimitu naruší Alzheimerova choroba. Tiché soužití Fiony a Granta ve srubu uprostřed zasněžené krajiny se rozpadá v okamžiku, kdy stárnoucí, byť stále atraktivní žena, jež trpí množícími se poruchami paměti, dobrovolně odchází do domu s profesionální péčí. Zlomený Grant se ze dne na den stává pasivním pozorovatelem nové reality, jež obklopuje náhle odcizenou ženu jeho života. Teprve osmadvacetiletá režisérka natočila mimořádně zralý film bez sentimentální okázalosti a s pochopitelným důrazem na herecké výkony Gordona Pinsenta a dnes už legendární, v našich končinách bohužel nedostatečně známé Julie Christieové. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (54)
Hodně smutný film o zákeřnosti Alzheimerovy choroby. Citlivě napsaný, citlivě natočený (člověk by neřekl, že se jedná o debut...Sarah Polley - režisérka). Julie Christie je neskutečně krásná a podává jeden z nejlepších filmových výkonů vůbec. Když uvidíte její smutné modré oči, prostě vás to dostane. Není to film pro každého, patří do stejné kategorie jako Tajemství slov nebo Můj život beze mne (Sarah Polley - herečka!). ()
Zdánlivě banální, civilně pojaté drama, které sází spíše na chytrý scénář a herecké výkony než na lacině efektní slzopudný tlačák. Smutné, subtilní vyprávění o pomíjivosti, které zasáhne hořkým pocitem bezmoci, ale také o síle lásky, která této bezmoci čelí nesobeckou obětí. Velkým kladem je skvělý Gordon Pinsent, výborná Julie Christie, a ve vedlejší roli také Olympia Dukakis, kteří bez zbytečných efektů a cingrlátek vdechli svým postavám život. A tak jednou výtkou jinak výbornému filmu je zbytečné a navíc občas poněkud křečovité poskakování v časových rovinách. ()
Jak bude západní společnost stárnout, tak možná budou stárnout i hrdinové jejích filmů. Budou trpět Alzheimerem a pronikat stále více do šedého mainstreamu, jehož úkolem nebude poskytnutí uměleckého zážitku, ale osvěta a milé dojímání. Linout se z nich bude vyhezčená pravda, doprovázena tklivou hudbou, postříkana sladkými slzami. Budou volat, že stářím život nekončí a štěstí stále někde číhá, ale tak nějak opatrně, aby nebyli podezřelí. Mohou mít i pravdu, ale věřili byste jim, když jsou oblečeni jak reklamní agent? ...Houby, jsem špatný prorok, doba těchto filmů už je dáávno tu. Silné **. ()
Variace na alzheimerovské téma, kde se tentokrát nikdo neposral... tento průvodní jev by zvlášť zamrzel, kdyby jím utrpěla důstojnost té přenádherné ženy, která jí zůstala až do konce. Filmu, rozumí se. Citlivě předestřené důkazy lásky v období, kdy už je vlastně ani nečekáte, o to jsou krásnější... Umocněno tichem zimní krajiny i zvláštním smutkem Youngova Harvest Moonu. ()
75%. Smutné, hodně smutné. Celý film je trošku útok na city, není to ale natočeno prvoplánově. Herecky výborně zvládnuto, scénář je v pohodě, i když se na konci filmu může zdát, že se nic nestalo, tak tomu až tak není. Film o lásce až za hrob a co vše je pak člověk nucen snést. Nezabírá na tuhle nemoc hulení? Možna by to tomu dalo uplně jinou dimenzi :) ()
Reklama