Bournovo ultimátum

Kdopak to nemluvi?... Muž, který nikdy nechodí pozdě, (poněvadž běhá jak Zátopek),zběsile hledá pod terminátorovskou hroší kůží sám sebe. Tam, kde průměrný Američan zalehne na gauč a podrobí regresní hypnóze, démon Damon hopsá z okna do okna, šrotuje luxusní přibližovadla a rozmazává protivníky po zdech. Žůžo, že, chlapci?:)) Greengrass si z tučného prasátka uspořádal mezikontintentální olympiádu-všudybyl Jason sprintuje, skáče, hází, vrhá, předvádí bojové chvaty, plavecké techniky i gymnaastické kejkle. Jen lov na bobříka mlčení si mohl odpustit. A nejen to. Epileptická kamera rozechvívá rvavé scény dosyrova, ale při té brilantní zabíjačce zapomněli na jednu maličkost. Nejen masem živ je člověk. Co naplat, že čas letí jak splašený mustang, že všichni herci hrají jak z partesu, že hudební podkres drtí bubínky, když hlavní postava kvůli své robotické konstrukci vzbuzuje jen vlažný zájem a takřka nulové emoce? Surreálný hrdina v reálném prostředí. Ale já dávám přednost buldočímu Bondovi z Casina Royale. Po akční stránce se svému opěšalému kolegovi vyrovná, díky suchému humoru a mokré scéně ve sprše ho předčí. Protože je to celý muž, Bourne je jen osvalené torzo, které to umí famózně roztočit... (09.09.2007)

"I remember... I remember everything." Kruh se uzavírá, Matt Damon opět zarytě mlčí a David Webb alias Jason Bourne se do třetice vrací na plátna kin. Třetí Bourne není o nic lepší než ten druhý. Nutno však dodat, že není ani o píď horší. Je trochu více akčnější, má narozdíl od svého staršího kolegy pořádný závěr, opět má tempo jako žádný jiný žánrový snímek, strhující akci, výtečné herce, výbornou technickou stránku, hafo scén kdy se kaskadéři zajisté řádně zapotili, nápadů na rozdávání a... a vůbec těžko popsatelné kvality snad v každém ohledu. Jedna takřka bezvýznamná muška by se však tentokrát našla. A to, že Greengrassovo pojetí Jasona Bourna v několika momentech přeci jen vykrádá sebe samo. Ovšem čert to vem, když vás to zcela pohltí a nepustí ani dlouho po projekci. Ethan Hunt i James Bond se sice ve svých nových nasazeních do akce vydali směrem, který nastolil druhý Bourne, ovšem i přes jejich nadstandartní kvality zůstali hluboko v jeho stínu. A na tom se nic nemění ani po tomto ultimátním zážitku. Naštěstí. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (24.08.2007)

Završení trilogie se mi líbilo asi nejvíc. Je ještě propracovanější, napínavější a akčnější. Sice tu už tu není takové to kouzelné tajemno z Agenta bez milosti, ale flashbacky osvětlující minulost diváka nutí být ještě více napjatým a toužícím se dozvědět, jak to teda vlastně bylo. K technické stránce (možná to nebylo vždycky úplně nejpřehlednější, ale celkově mi kamera nevadila) a samotnému příběhu nemám co vytknout. Sice to nebude úplně čistých 5*, protože některé akční scény znovu balancují na hraně stylovosti a uvěřitelnosti, ale Bourneovo ultimátum si je v mých očích přecejenom zaslouží. (20.03.2011)

Bourneovo ultimátum společně se Smrtonostnou pastí 4.0 považuji za jedny z nejprogresivnějšich akčních thrillerů vůbec, přičemž je zajímavé, že oba filmy vědomy si své seriality pracují se stejným konceptem: jak John, tak Jason prochází fikčním filmovým světem a svým jednáním upomínají na předchozí díly, variují je a vylepšují jednotlivé charakteristické prvky z nich a pracují tak velice důmyslně s diváckou pamětí. Jenže zatímco u Johna jde vzhledem k over-the-top akci o distanc, kdy plešatý taťka glosuje okolní dění na místo nás, u Jasona se stáváme aktivními účastníky děje, v němž každý sebemenši záběr má své opodstatnění vzhledem k vyprávění, zvuk je posílen na úkor tepající hudby nejlepšího současného akčního skladatele Johna Powella a zdánlivě jednoduché vyprávění s jasně definovaným dead-linem a inteligentně distribuovaným informacím se komplikuje, protože hodina a půl třetího dílu se odehrává před poslední scénou druhého. Jinými slovy: je to kurevsky geniální a já byl třikrát. (17.11.2007)