Black Lagoon - Robertina krvavá stopa

Na tuhle 5-ti dílnou OVU jsem se těšil především kvůlivá svý oblíbený kolumbijský mordířce v oděvu roztomilý služky z první sezóny, chiquitě Rosaritě Cisneros aka Robertě (tahle postava si už tenkrát,po čistce v Yellow Flag baru,říkala o vlastní sérii). Anime úplně nesplnilo mý vlhký představy, z chladný profesionálky s temnou minulostí vytvořili psychopatický monstrum na prášcích, který trochu schází ze svý cesty bohyně pomsty, vytratila se lehkost předchozích 2 sérií a nahradila ji chvílema zbytečně patetická a dramatická vlna. Celkově dojem stejně rozporuplnej jako z příběhu s "upíříma" dvojčatama z Rumunska (příbeh 1.,série 2.). 3,5* (07.02.2015)

Robertu (ani "mladého pána") jsem neměl rád ani v její epizodní roli v hlavním seriálu, natož tady, kde jsou ústředními postavami. Roberta se navíc proměnila v polobožské stvoření, které až do posledního dílu v podstatě nejde zranit, tak nechápu, proč se pořád někdo snažil. Z Rocka byl udělán strategický génius a Révy byla, se zbytkem Laguny zcela upozaděna, jako by už autoři nevěděli, co s ní. Zároveň bylo asi třeba udělat prostor pro defilé všech vedlejších postav z předchozích dílů, které se potřebovaly v sérii všechny alespoň na chvíli mihnout. (29.01.2020)

Příběhově naprostý nesmysl, ale zde šlo čistě jen o fanservice pro fanoušky předchozích 2. sérií. Dostaly jsme tak nějak od všeho něco v rámci známých hlavních i vedlejších postav Roanapuru a chybějící minutáž místní iron maid-en Roberty byla dohnána. A upřímně, nic extra to nebylo. Ne, že bych se na Robertu netěšil, protože už z 1. série víme, že pokud někdo Revy umí zastavit, je to právě tato uklízečka z Kolumbie. Ale nemusely z ní udělat z řetezů utržené neprůstřelné monstrum bez jakéhokoliv směru, která skákalo mezi psychiatrií, děcákem a minovým polem. Rock nám sice vítaně "ztvrdnul" (ehm, míněno psychicky), ale dětičky byly už v tak mělkém ději víc než navíc. Neurvalé, nesourodé jednorázové akční potěšení s pořádnou dávkou prášků. (08.08.2020)

Som sa potešil, že sa Roberta, táto nezastaviteľná slúžka verná mladému pánovi Garciovi, vrátila, keďže ma zaujala už v pôvodnej sérií. Prekvapilo ma, že z nej spravili psychicky nevyrovnanú osobu, ale neberiem to v zlom. Robilo to z nej viac tragickú postavu a mňa naozaj zaujímalo, ako to s ňou nakoniec skončí. Taktiež Rock nám prešiel zmenou, stal sa viac vypočítavým. Škoda, že Doutch a Benny nedostali viac priestoru. Dobré body za to, že nešlo len o Robertinu pomstu americkým vojakom, ale že sa do hry zaplietlo viacej hráčov, každý s vlastným plánom (i keď niektorí by si zaslúžili viac priestoru). Don´t Look Behind v záverečných titulkoch nahradila When Johnny comes marching home (keďže ide o chytľavé tóny, tak mi to nevadí). A na záver, neviem kto tu vyčítal Robertinu nesmrteľnosť. Nie sú také všetky hlavné postavy Black Lagoonu? Že len s pištolkou vyradia celú armádu a vyjdú z 90% konfliktov bez škrabanca? A preto ten seriál tak milujeme? (05.06.2020)

Musím se přiznat že Black Lagoon mi přirostl k srdci a já jsem po skončení smutný, že to nemá dalších aspoň 50 dílů. Je to sice nastavované až hanba, Roberta je pro potřeby chabého scénáře až příliš nesmrtelná a její schopnosti jsou už fakt mimo rámec téhle planety. Jenže mě to prostě pořád moc baví. Jo jsem přesně ten exemplář, který popisuje Subjektiv ve svém výživném komentáři. Když se na scéně opět objevila Shenhua, tak jsem skákal radostí, to samé platí i o tý holčičce s motorovou pilou, prostě srdcová záležitost :D (31.07.2013)