Ja, legenda

Start legendy je strhující. Mírně přehnaná adrenalinová jízda plynule pokračuje jako zábavné přežívání jednoho trosečníka, který, ač nemusí, v rámci zachování vlastního duševního zdraví respektuje určitá pravidla a sociální interakci si krom povídání s věrnou fenou („Drž mi packy“) vynahrazuje pravidelnými návštěvami videopůjčovny, kde každý den potkává ty samé němé tváře. Jediná živá osoba v hodně širokém okolí… Člověka skoro napadá, jaká by to byla pohodička. Jenom si nesmíte začít klást otázky typu „odkud ještě po třech letech bere potraviny, vodu a elektřinu?“. Nemluvě o nepředstavitelné psychické zátěži, zde reprezentované všehovšudy jedním dvěmi záchvaty vzteku. Cirka po třiceti minutách přichází na řadu první náznak žánru, k němuž se tvůrci hodlají přiklonit, což s plným nasazením (bohudík) učiní teprve v poslední dvacetiminutovce. Tak jako tak, film po vyložení hororových karet ztrácí část svého kouzla. Najednou absentuje nadsázka a větší prostor dostávají rádoby psychologické momentky, příliš povrchní, aby nezačaly i při tak skromné délce působit jako vata. Neobviňoval bych Willa Smithe (ač mi do role vědátora ani trochu neseděl), Francis Lawrence mixuje dohromady příliš mnoho žánrů a žádnému nevěnuje náležitou péči. Když z toho nakonec vykvete další stoprocentně korektní rodinné drama, překvapen bude asi málokdo. 75% Zajímavé komentáře: anais, Tomco, Blackberry, Desperado, Triple H, Alojs (15.01.2008)

Je to hodně ambiciózní projekt, bohužel ale skončil dost bezživotně. Vzhledem k tématu to je možná plus, ale mě nestačí hodinu koukat na Willa Smithe jak chodí po městě. Když posiluje nebo střílí je dobrej, ale neříkejte mi, že jste mu někdo věřil toho vědce. Scénář je dost klišoidní a ta ženská s klukem mi tam moc neseděli. Navíc Smithova postava chvíli mluví jako magor (hrabe mu z tý samoty) a pak z ničeho nic je zas schopen naprosto normální konverzace. Nic proti tomu ale ten motiv magorství bych tak trochu víc rozvedl, byla to jediná zajímavá věc ve filmu (scény se Shrekem či slaninou rulez). Bob Marley potěšil. (15.01.2008)

Kniznu predlohu som necital, ale I am Legend je prinajmensom "entertainment" vydarenou transformaciou filmovej verzie The Last Man on Earth s V. Priceom z 1964. Akykolvek myslienkovy presah je zredukovany takmer na nulu, ovsem osobne mi to vobec nevadilo, kedze "nahrada" v podobe presvecivej postapokalyptickej atmosfery vyludneneho velkomesta bola dokonala. Navyse, ta okata trikovost kreatur mi skvelo podtrhovala ich de-evolucnu animalnost a zaroven zintenzifikovala survival mod hlavnej postavy v akcnych pasazach. (24.12.2007)

Rok 2009: První část jako od Shyamalana (tajemno pro lidi, kteří nechtějí přemýšlet, proč ty obludy ten tenoučký paprsek světla nepřeskočí, sem tam vypjatý moment, slzy, pot, krev, ztráta blízkých, strach, funění), ale potom se na výplatní pásce záhadně objevil Michael Bay, přehlédl plac a řekl si: "Jejda, tady je ale objektů, proč je ještě nikdo nezničil výbuchem?" Do původního materiálu nastrkal pár sjednocujících prvků (golf, Shrek, drahá auta, volné silnice) a potom si udělal svůj konec. Aby se nemusel příliš namáhat dořešením nastolených témat, udělal škrt škrt bouch prásk vžů. Vznikl nám pěkný kočkopes, po kterém jsem spíš rozčarovaná než cokoliv jiného. Nicméně lehký moment děsu přece zůstává, protože, a to bych odpřísáhla i před pánem bohem motýlů, Fred se pohnul. Fred se pohnul. Jojo. Rok 2014: Tak jsem se podívala na "alternativní konec", který byl původně původní konec, ale na naléhání studia vznikl nový konec, který je známý pod názvem oficiální konec. A najednou ty moje původní výtky k nesmyslnému konci dávají úplně nový smysl, protože ono to je tak, že na jistý příběh naroubovali něco více snesitelného pro větší počet diváků, tedy megavýbuch místo vzkazu, že lidé jsou schopni citu. Pořád je to ale ovšem o několik úrovní výš než tradiční akční blockbustery, takže alespoň za to dík. Co mi ale přijde ještě zajímavější, je porovnat práci režiséra Francise Lawrence tady a v Constantinovi. Jasně, film je kolektivní dílo a stojí za ním mnohem víc autorů než jenom režisér, nemluvě o tlacích produkce a tak. Ale stejně mi přijde zajímavé, že Constantine je hotový film, který se mi ani mnohonásobným promítáním nestačil omrzet a nemám potřebu vymýšlet, co bych tam udělala jinak, zatímco Já, legenda na mě působí mnohem více jako tápající debut se slibným nápadem a kvalitním provedením (což pramení z roky prověřené knižní předlohy a dostatku peněz), ale logicky (a nemyslím tím úplně logicky logicky v tom logickém slova smyslu, ale spíš právě smyslově, vnitřně) tam do sebe úplně všechno nezapadá. (08.04.2009)

Zvládnout to od neskutečně atmosférického úvodu k poněkud rozpačitému konci, který mimo jiné tím, že to tak měl pámbu vlastně od začátku vykoumané, nehorázně drze omluví několik scénáristických botiček a berliček, bratru za ani ne hodinu čtyřicet, tomu se říká výkon. Bohužel nijak zvlášť dobrý výkon:P Ten je naopak potřeba ocenit u Willa Smithe, který si to tu dává jako hodně zkušený mazák, a jehož one man show vlastně celý film je. Škoda digitálních příšerek, které ze všeho nejvíc připomínají Hulkovy dětičky, a mají největší podíl na tom, jak film utrpěl po vzhledové i dějové stránce. Je to vážně škoda, protože tady bylo našlápnuto k překonání hodně vysoké laťky, ale tenhle film s tím, jak nevyváženě a nedomyšleně je ve svém celku poskládaný, nikdy nebude legendou. Ode mě 70%, i když to necítím jako úplně férové hodnocení. PS se spoilerem: Alternativní DVD konec (zombáci si jdou pro svoji ženu, a když ji dostanou, odcházejí) mě donutil k smíchu, protože sice vyhodil boha ze stroje, ale zase přetočil všechno až do té doby logické a realistické naruby tak, že se to nedá přijmout jinak než jako násilné otevírání dveří k sequelu se Smithem - a takhle teda už opravdu ne, přimlouvám se, aby producenty navštívila hromada reducentů:P (07.09.2009)