Ja, legenda

Scénář: Akiva Goldsman, Mark Protosevich .. Please say hello to me. Will Smith je skutečně borec. Nejen, že má na to utáhnout film téměř sám se svým charismatickým kouzlem (i do kina dotáhl na předpremiéru mnohem více lidí, než je při těchto akcích obvyklé), ale také jako vědec zachraňuje celé lidstvo. Bohužel, to co vidíme jako diváci je pro velký zážitek zcela nedostačující. Rozjezd ještě parádní, vyprázdněný, mechem zarůstající New York je boží kulisa. Snímek má v těchto místech skvělou atmosféru, ale kolísá na tempu, které je příliš pozvolné a narušují ho pouze slušně vkládané prostřihy do hořké minulosti (lék na rakovinu = vyhubení lidstva). Tahle dějová vyprázdněnost zamrzí nejvíce - jelikož se film ve formě rozpracovaného scénáře potuloval mezi tvůrci řadu let, čekal jsem, že v něm bude NĚCO více děje, než jen tohle „kde nic tu nic.“ O všemožných okolnostech, mutantech apod. se takřka nic rozšířeného nedozvíme, ani Smith vlastně nemá moc co hrát (scény se psem výborné), spíše se jen toulá od ničeho k něčemu. Závěr 'I Am Legend' v žádném případě nijak víc nezkurvil, ale ještě párkrát by ten kostelní zvon zabimbal a slyšel bych pár dalších keců o Božím plánu (které Will statečně fuckoval), zřejmě bych nevydržel to do výsledku projevit. Ale je to pobožná Amerika, která je primárním publikem, tak co chceme, že? (06.01.2008)

Tak první polovina byla vynikající. Vylidněný New York se podařilo vykreslit víc než zdařile, Will Smith hraje výborně, nakažení nejsou ještě moc vidět. Ale od půlky se začnou objevovat častěji v celé své kráse, snímek upadá, protože jejich digi vzhled je fakt nepovedenej. A za to zakončení by scénárista zasluhoval facku z obou stran. Hodnocení na pomezí 3 až 4 hvězdiček. (02.01.2008)

Já, legenda je padným argumentem utišující všechny ty, kteři tvrdí, že americké filmy neimplantují své vidění světa a politiku jiným lidem a ve filmu klasického amerického žánru jde vždy o to, nakolik se s tím ta která podívaná vypořádá. Will Smith si čím dál tím pečlivěji vybírá role, kde mi jeho machističnost vadí čím dál tím míň a kde i jeho exhibicí ubývá (Já, legena má akorát strávitelné pasäže cvičení). Francis Lawrence umí skvěle vylíčit atmosféru vylidněného (?) New Yorku a ve flashbacích se neopájí zbytečně atrakcemi, ale stejně jako u Constantina se nevyhne klišé a hlavně, což zde působí nepatřičně, křesťanské ideologii, která je křečovitě nasazená na konec a násilná víc než celá protivojenská linie v 28 dní poté. Digitální kreatury mi ale nakonec nevadily, v tomto ohledu souhlasím s Adrianem. Mírný nadprůměr a první polovinu opravdu chytré postapokalyptické sci-fi s několika skvostně konstruovanými scénami, ale ve výsledku hloupější a horší než nejslabší Shyalaman - Znamení. (08.02.2008)

Na jednej strane zručná réžia, ktorá dokáže výdatne dávkovať napätie i atmosféru. Rovnako Will Smith hrá presne to, čo od neho scenár požaduje. Bohužiaľ, scenár už patrí k tomu "na druhej strane". Takže: na druhej strane nedonosený scenár, zlyhávajúci hlavne v závere, kde mal byť najsilnejší. A na digitálnej trápnosti upírov nenachádzam žiadny dramaturgický zámer, nech sa snažím akokoľvek. 7/10 - zaokrúhľujem nadol, pretože pretrvává pocit sklamania a premárnených naozaj veľkých šancí... UPDATE: Po tom, ako som videl vynikajúci pôvodný koniec filmu, ktorý štúdio Fox prinútilo Lawrenca vyhodiť a dotočiť tam ten nezmysel, ktorý sme videli v kinoverzii, dvíham o celú hviezdičku. S týmto záverom je to totiž úplne iný, lepší film. (27.02.2008)

Rok 2009: První část jako od Shyamalana (tajemno pro lidi, kteří nechtějí přemýšlet, proč ty obludy ten tenoučký paprsek světla nepřeskočí, sem tam vypjatý moment, slzy, pot, krev, ztráta blízkých, strach, funění), ale potom se na výplatní pásce záhadně objevil Michael Bay, přehlédl plac a řekl si: "Jejda, tady je ale objektů, proč je ještě nikdo nezničil výbuchem?" Do původního materiálu nastrkal pár sjednocujících prvků (golf, Shrek, drahá auta, volné silnice) a potom si udělal svůj konec. Aby se nemusel příliš namáhat dořešením nastolených témat, udělal škrt škrt bouch prásk vžů. Vznikl nám pěkný kočkopes, po kterém jsem spíš rozčarovaná než cokoliv jiného. Nicméně lehký moment děsu přece zůstává, protože, a to bych odpřísáhla i před pánem bohem motýlů, Fred se pohnul. Fred se pohnul. Jojo. Rok 2014: Tak jsem se podívala na "alternativní konec", který byl původně původní konec, ale na naléhání studia vznikl nový konec, který je známý pod názvem oficiální konec. A najednou ty moje původní výtky k nesmyslnému konci dávají úplně nový smysl, protože ono to je tak, že na jistý příběh naroubovali něco více snesitelného pro větší počet diváků, tedy megavýbuch místo vzkazu, že lidé jsou schopni citu. Pořád je to ale ovšem o několik úrovní výš než tradiční akční blockbustery, takže alespoň za to dík. Co mi ale přijde ještě zajímavější, je porovnat práci režiséra Francise Lawrence tady a v Constantinovi. Jasně, film je kolektivní dílo a stojí za ním mnohem víc autorů než jenom režisér, nemluvě o tlacích produkce a tak. Ale stejně mi přijde zajímavé, že Constantine je hotový film, který se mi ani mnohonásobným promítáním nestačil omrzet a nemám potřebu vymýšlet, co bych tam udělala jinak, zatímco Já, legenda na mě působí mnohem více jako tápající debut se slibným nápadem a kvalitním provedením (což pramení z roky prověřené knižní předlohy a dostatku peněz), ale logicky (a nemyslím tím úplně logicky logicky v tom logickém slova smyslu, ale spíš právě smyslově, vnitřně) tam do sebe úplně všechno nezapadá. (08.04.2009)