Harry Potter a Polovičný princ

Příjemná masáž okoralého srdečního svalu, kdy jsem se teleportoval zpět do dětských let za zvuků starého dobrého Williamsova leitmotivu. Expresivně vyvřená deprese se protentokrát nekoná. Zato je cítit osudovost a celkový odlehčenenější nádech před finální temnou bitvou. Pokud bylo Quantum of Solace přívěskem Casina Royale, tak Princ dvojí krve je tímtéž pro Relikvie smrti. Možná zbytečným filmem, v němž se nic důležitého prakticky nestane, anebo významným přemostěním mezi pátým a sedmým dílem obsahující jen náznaky, které budou rozvinuty v závěrečném dvoj-filmu. Každopádně se na něj hezky kouká a vizuálně je po Vězni z Azkabanu nejvypiplanější podívanou hrající si s podobně malými detaily jakými se zabýval Cuaron. Ve všech směrech je zajímavější „temná strana“ síly, než muckající se kolouščí „světlá strana“. Po emocionální stránce je na tom HP6 lépe a strká svého mladšího bratříčka do kapsy. Při závěrečné desetiminutovce se udrží málokdo. (23.07.2009)

Pro mě určitě jeden z těch slabších dílů a nemůže za to tak úplně sám Yates jako obsah knihy samotné. Half-Blood Prince mě sice vyloženě nenudil a to ani přes úctyhodných 153 min, ale že bych byl ze šestého dílu této už skoro dospělé fantasy zrovna nadšen, to se říct opravdu nedá. Ono sledovat 2h romantickou komedii a pak si "vychutnat" těch posledních 30 minut nedramatického a vlastně i krátkého vyvrcholení, není žádná lahůdka. Možná tedy je, ale snad jen pro hardcore fans, kterým ke spokojenosti stačí jen pobíhající Daniel Radcliffe po chodbách Hogwarts School, ale tím já rozhodně nejsem a to i přesto, že se mi předchozí díly více méně líbily. Na jednu stranu sice chápu, že se to tak děje, na druhou stranu s tím prostě nesouhlasím a vůbec bych si nestěžoval, kdyby tento díl ani nepřišel na svět a výraznější část snímku v podobě epilogu se mohla v klidu přesunout do Deathly Hallows, kde by byl alespoň pro někoho pěkně "šokujícím" začátkem dvoudílného vyvrcholení této ságy. Potěšila mě však jedna věc, a tou je celkové již dospělejší ladění tohoto dílu, herci se už tolik nechovají jako malé děti a postavy si začínají uvědomovat svou podstatu a roli v této válce dobra se zlem. Na druhou stranu mě ale vůbec nezaujala Hooperova většinou nevýrazná hudba, v předchozích dílech jsem rozhodně slyšel lepší. Co mi v HP6 chybělo, bylo rozhodně napětí a více zajímavých scén. Když se totiž na plátně rolovaly poslední titulky, cítil jsem se kupodivu dost prázdně a to se mi při předešlých dílech ještě nikdy nestalo. Samozřejmě nemusím ani dodávat, že jsem film viděl v originálním znění za doprovodu spousty náctiletých lolitek v sále, dabovanou verzi bybych pravděpodobně nepřežil a její hodnocení by asi dopadlo ještě více negativně. (6/10) (16.07.2009)

Komentář jsem nakonec upravil a krapet zjednodušil. Film je naprosto o ničem, ale fanoušek bude spokojenej, a to ani nemusí číst knížku. Stačí, že tam uvidí Hermionu, Rona, Harryho a Bradavice plný jinejch lidí plus Lenku Láskorádovou, která je skutečně k zulíbání, ale jinak je ten film fakt o hovně, a to se upřít nemůže. Ale stejnak si budu stát za tím, že za to nemůže film nebo tvůrci, ale že si to Rowlingová udělala sama tím, že chtěla svojí ságu připravit na závěrečnou pouť za Lordem Voldemortem. (19.07.2009)

Večerní sova všem čarodějům a ostatním kouzelným tvorům: mudlovi Davidu Yatesovi byla znovu udělena cena za černou filmovou magii. Princ dvojí krve potvrzuje, že když se spojí opojné vizuální kejklířství plné novinových průletů, vertigoefektů a čarovných destrukcí- a působivé filmové vyprávění, není tak důležité, že scenáristicky jde v podstatě jen o předtakt k velkému dějství a že půdorys tvoří výlety do minulosti a romantické mnohoúhelníky. Verbální komika, nonverbální romantika a silný tah na branku zkrátka dají zapomenout, že tentokrát se přímý střet s Voldemortem nekoná. Je jen škoda, že k prostřihání hustých literárních madam JKR nebyl přizván někdo lepší než Kloves, protože například viteály a Voldemortovo dětství je upozaděno na úkor zbytečných scén jako je ta s monstrpavoukem a divácky nejvděčnější postavy jako Lenka Střelenka a Snape mají málo prostoru. Minimálně pro nás, fanoušky knižní verze, tím film oproti pětce ztrácí cenné body, ale Yates dokáže odfláknutou práci vyrovnat- brilantně si poradil s nováčky, mezi kterými exceluje Broadbent coby sběrač-profesor Křiklan a samozřejmě parádně slizký konkurent Rona v brance i v lásce, výborně zvládl přepínat kontrasty mezi shakespearovskou temnotou a osudovostí (postava Draca Malfoye je opravdu hamletovská) a komediálními cukrbliky. Komentář jest provizorní, protože vzhledem k výrazně slabšímu nadabování /zejména "zfetovaný" Kotek je jak kletba Cruciatus/ s konečným verdiktem počkám na titulky. (09.07.2009)

A zase o trochu temnější. David Yates potvrzuje, že jeho režie je pro tuhle sérii ta pravá a dokázal natočit pevnou rukou i tento díl, pro mě z knížek pomalu jeden z nejslabších. Je to totiž celé tak trochu o ničem, stejně jako scénář, který se sice snaží některé chyby knížky dobře zamaskovat a sem tam si i něco přidá pro dokreslení atmosféry. I tak to ale scénaristicky docela drhne. To si ale v Yatesovi režii nestačíte uvědomit, protože film má strhující tempo, střídá mrazivé okamžiky s vtipnými a celé to perfektně funguje. Závěrečná půlhodina je navíc asi zatím nejsilnější půlhodina celé série a scén v jeskyni se asi malý děti počůrají. Herecky si taky není na co stěžovat. Radcliffe, Grint i Watsonová už dřívě přesvědčili, že hrát umí a tady to jenom dokazují. O to víc mě překvapil Tom Felton v roli Draca, který byl opravdu výborný. A Alan Rickman dokáže i na malém prostoru udělat ze Snapea stejně výbornou postavu, jakou je v knížce. Za zmínku dále stojí také opravdu výborný soundtrack, ve kterém byste melodie z úvodních dílu už hledali těžko, a také čím dál lepší efekty (i když zde jich pravda mnoho není). Pro mě po Azkabanu asi nejlepší Potter a už se nemůžu dočkat na Yatesovo závěrečné kombo. (10.08.2009)