Harry Potter a Polovičný princ

Harry Potter je jeden z těch hrdinů, který mě nikdy neodbourá, ale nikdy nezklame.. dlouho se mi nestalo, že by film, který má stopáž 153 minut (a k tomu byla ještě 15minutová přestávka) utekl tak svižně.. bohužel malé zklamání v podání nebo spíše nepodání dostatečné akce, na kterou jsme zvyklí. Ale i přestento nedostatek, nemám důvod Harryho Pottera a Prince dvojí krve nějak hanit.. viziální stánka úchvatná, humor mi rozerval bránice :) romantická zápletka, smutný konec a výtečná hudba.. oblíbená série pokračuje,.. a těším se na další :) (17.07.2009)

Vizuálně doposud nejvypiplanější nic. Prázdný scénář, ve kterém Emma Watson přehrává své smutné/žárlivé grimasy, Potter nahání všechny jen ne tu správnou holku a ten třetí do party je pro změnu úplně mimo realitu dění. Té středoškolské romance je tam úmorně velké množství a akce, nebo jakékoliv dramatizace příběhu zatraceně málo a když uz, tak trvá sotva pár minut a nebo je úplně na konci. Zoufale neakční a nezáživný díl, který posloužil leda tak jako předskokan k velkému finále. (26.06.2023)

Komentář jsem nakonec upravil a krapet zjednodušil. Film je naprosto o ničem, ale fanoušek bude spokojenej, a to ani nemusí číst knížku. Stačí, že tam uvidí Hermionu, Rona, Harryho a Bradavice plný jinejch lidí plus Lenku Láskorádovou, která je skutečně k zulíbání, ale jinak je ten film fakt o hovně, a to se upřít nemůže. Ale stejnak si budu stát za tím, že za to nemůže film nebo tvůrci, ale že si to Rowlingová udělala sama tím, že chtěla svojí ságu připravit na závěrečnou pouť za Lordem Voldemortem. (19.07.2009)

Ozajstná vata v Yatesově rozjeté trilogii... Epizoda, které nic nikam neposouvá. Odrostlí teenageři, kteří se vyjadřují pořád stejně jako když to byli malí prvňáci, jen s tím rozdílem, že kolem nich všichni umírají. Občas se objeví nějaký ten zlý mrak, což má být hlavní záporák. Jak mě pětka nadchla, tak nyní jsem zase tvrdě vrátil na zem. ... Alespoň ten Jim Broadbent za něco stál... (16.07.2009)

Výtečné i přes Klovesův kostrbatý scénář, jenž s sebou ochotně táhne všechno zlé i dobré z předlohy, jejímž největším problémem je dějová prázdnota a snaha o provázání předchozí části s velkým finále, kde do sobě vše konečně zaklapne. Jenže Yates není Mike Newell a stejně jako minule spoléhá především na postavy a jejich pocity. Minule si užil do sytosti pouze Harry, tentokrát se ocitají ve středu dění i jeho kamarádi, do nichž se systematicky zabodávají Amorovy šípy. Yatesovi se s nebývalou lehkostí daří pracovat s atmosférou, scény, které mají vyděsit, vyděsí, ty, jež si berou na paškál romantiku a emoce, vyvolávají záplavu v slzných kanálcích i jistý pocit nostalgického zadostiučinění, a ani absence velkolepého finálního střetu vlastně v té hromadě dobrých nápadů nevadí (byť si logika bere v závěru hodně dlouhou dovolenou). Závěrečná kapitola je v dobrých rukách... P.S.: Vojta Kotek sucks. P.P.S: Po prvních Relikviích smrti přihazuju pátou hvězdu. Ne proto, že by první část "velkého finále" svého předchůdce zpětně vylepšovala, ale zkrátka kvůli tomu, že vedle uzívaného výletování v přírodě je temný rok v Bradavicích o několik tříd jinde. (09.07.2009)