Strange Circus: Kimjó na circus

Tak to byl vážně CIRKUS !! Japani mě každým jejím dílem dohání k tomu, abych je začal nesnášet ještě více,než filmy s prvky DRAMA! Ten film neměl ani Hlavu ani Patu.. Byl tam vůbec nějaký Scénář? Jako by to celé bylo založené na nějaké hnusné Japonské Inspiraci! Vůbec nevím, jaká byla Pointa toho Filmu a už vůbec nevím, z jakého důvodu tohle bylo natočeno! Absolutní nezájem a z Japany jsem Zkončil !! (05.12.2012)

Podobná koncepcia ako pri Noriko. Prvých 20 minút je vysvetlená zápletka a zároveň je aj ukončená. Potom sa začínajú na seba vrstviť významy a ako to už pri Sonovi býva, je koniec silno kritickým zhodnotením súčasnej spoločnosti. Ako pri ostatných filmoch aj tu je hľadanie identity kľúčové. Narozdiel od svojich predchádzajúcich filmov, je ale tento viacej Lynchovský. Tým mám namysli pohrávajúci sa zo skutočnosťou a zo snami. Niekoľko krát je celá pointa zmenená a o finálnom výsledku si nikdy nemôžeme byť istý. Sono sa s nami totiž hrá. Robí to sofistikované. Dakedy prekvapuje. Inokedy znechucuje. Nikdy ale nenechá nič stabilné. Všetko sa to utápa v nejednoznačnosti. Nevieme čo je príbeh, sen, skutočnosť, predstavenie. Všetko ale má pri pointe svoje miesto. Pre mňa ďalší z netradičných filmov, ktorý si vyžaduje diváka otvoreného všetkému a ktorý sa nebojí pri filme rozmýšľať a polemizovať. (26.01.2014)

Nemám moc s čím srovnávat, protože tenhle žánr (velmi těžko definovatelný) se mi doposud úspěšně vyhýbal, což se ale po výživné inhalaci tvorby Siona Sona nejspíše změní;) Suicide Club mi asi sednul trochu více, hlavně měl (v podstatě) ujasněný koncept a VCELKU jednoznačnou pointu. Strange Circus je bizardní, alegorická, vypsychovaná podívaná, která zaujme nejvíce asi nápaditou stylizací (prostředí cirkusu a ústřední interiér jsou zpracovány velmi působivě). Rozvětvený příběh, který v závěru graduje ostošest, mě zaujal jen v jednotlivostech. Třeba je to tím, že jsem ho úplně nepobral;) (05.05.2011)

Další "divný" japonský film o jedné takové (ne)normální japonské rodince. Otci nestačí, že nutí svou nezletilou dcerušku, aby se dívala, jak klátí její maminku, ale začne ji klátit taky. Matka namísto toho, aby toho odporného úchyla v noci podřízla, nebo ho aspoň nabonzovala policajtům, začne na dcerku hystericky žárlit a mlátit ji hlava nehlava. No a tak dceruška matku srazí ze schodů, to dá rozum. Ovšem část duše mrtvé matky se vtělí do těla dcerky, takže ta má do budoucna zaděláno na celkem slušnou schízu. Tak, teď jsem to asi kapánek zjednodušil (i zamotal), ale kostra příběhu sedí. Ale tohle všechno je prosím teprve začátek filmu, následuje další přehlídka roztodivných bizarností, decentních i nechutných obscénností a šílených fantasmagorií. A závěr je hodně zajímavý a trochu i psychologizující. A k tomu všemu zní jako pěst na oko krásná hudba, kromě několika známých klavírních skladeb i něco málo z tvorby samotného režiséra. Vrcholně deviantní a estetický zážitek. (19.04.2014)

Režisér SION SONO je naprosto šílený génius a dokazuje mi to každým svým dílem, které chtě nechtě musím ohodnotit vždy plným počtem a ještě týden nad ním přemýšlet... Takových režisérů je skutečně málo, tohle je fakt Pan režisér. Tenhle film se tváří nejdřív jako těžce exploitační drama a od začátku dává divákovi nekompromisně pěkně na prdel ... pak zvolní v mírně, ale skutečně jen mírně bizardní drama, aby vyvrchol v absolutně grandiozním finále!!! Tohle není horor, thriler ani drama, tohle je PSYCHICKÝ TEROR!! Myslím tím na diváka ... skutečně nemám slov, absolutně geniální dílo!!! (05.12.2010)