Chytrák a dva společníci
Un Genio, due compari, un pollo
Un génie, deux associés, une cloche
Nobody ist der Größte
A Genius, Two Partners and a Dupe
A Genius, Two Friends, and an Idiot
Réžia:
Damiano DamianiKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Terence Hill, Miou-Miou, Patrick McGoohan, Raimund Harmstorf, Klaus Kinski, Jean Martin, Rik Battaglia, Renato Baldini, Mario Brega, Pietro Torrisi (viac)Obsahy(1)
Joe Thanks (Terence Hill) je pištoľník a tak trochu aj kúzelník, skrátka od všetkého trochu. Je známy svojimi geniálnymi plánmi, ako kohokoľvek dokonale napáliť. A práve teraz mu ide o 300-tisíc dolárov nenávideného prenasledovateľa Indiánov, majora Cabota (Patrick McGoohan), ktoré by veľmi rád získal pre seba a svojich spoločníkov, miešanca Billyho (Robert Charlebois) a naivnú krásku Lucy (Miou-Miou). V hlave sa mu už rodí plán, ako sa dá peňazí zmocniť... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (70)
Geniální western v komediálním provedení geniálních režisérů a herců neméně tak. S nádhernou místy až podmanivou hudbou(honička jezdce a dostavníku) od mistra "M", jsem rád, že čeští milovníci klasiky westernové školy mohli shlédnout. Vřele doporučuji všem, kdož žánr spaghetti western(s) vyhledávají. :-) ()
Tak bohužel Leoneho vliv v tomhle ani není skoro vidět. Je tam pár takovejch náznaků, třeba provokace Klause Kinskiho, nebo počáteční scéna, ale stejně je to takovy divny. Cely se to totiž nese v odlehčenym až komediálnim duchu a mě tam chybí to drsno a nasráno. Ani hudba není to nejlepší, co Morricone složil a zaujala mě snad jenom jedna skladba. Ale nejvíc tam asi pokulhává s berlou ten děj a samotnej Joe Dík. Terence Hill je totiž strašnej optimista, vysmátej modroočko, jak ho známe z jeho ostatních filmů a všechno se mu daří. Je hrozně dokonalej, všudypřítomnej, bezchybnej a jeho plán tak promyšlenej, že ho místama vubec nechápu a přijde mi to jak hrozná slátanina psaná až za běhu nebo domyšlená až po natočení. Cely je to hrozně zmateny a to sem se fakt snažil to pochopit a chytat se, ale prostě těch nelogickejch nebo nevysvětlenejch věcí je tam hrozně moc. Nakonec sice tušim, kdo je ten "chytrák", ale celou dobu jsem u filmu přemejšlel, kdo vlastně jsou ti dva společníci, protože to moh někdy bejt kdokoliv... Navíc z anglickýho názvu "A Genius, Two Partners and a Dupe" mi tam ještě chybí ten dupe, to už vubec nevim, kdo mohl bejt... ()
Tak jsem si rila ze Sergio Leone po Me jmeno je nikdo prijde na to jak tocit westernovou komedii. Bohuzel tohle jsem necekal, nemyslel jsem ze to nekdy reknu ale tohle je prozatim jednoznacne nejhorsi Sergiuv western. Pribeh s ukradenim penez armade je opravdu udesny a logiku by clovek tak nejak pohledal. Tohle neni uctyhodne dilo mistra ale opravdu slabota. Dokonce to nezachranil ani Terence Hill ktery se o vybornou atmosferu vetsinou stara. Tady to proste opravdu nefunguje a to tak od 20. minuty filmu. Skoda naslapl jsem si westernovou serii Sergial Leoneho ale tohle jsem jako posledni necekal. ()
UN GENIO, DUE COMPARI, UN POLLO neboli Génius, dva pomocníci a kuře - polozapomenutá relikvie italských westernů, často považovaná za pokračování legendárního snímku "Mé jméno je Nikdo" a vyjma "Podivného dědictví" taky nejlepší Hillův samostatný počin. O hudbu se postaral Ennio Morricone a produkci si vzal na starost Sergio Leone. A vzhledem k tomu, že skvěle vypointovaná úvodní scéna vůbec nekoresponduje s pojetím zbytku filmu, je dost možné, že minimálně tuhle část režíroval sám Mistr. Ačkoliv neznámý, má toho "Génius" hodně co nabídnout: nejen skvělé cameo Klause Kinskiho, velkorysou výpravu, výborné akční scény nebo nečekané zvraty, ale hlavně příjemný a nevtíravý, lehce ironický humor (skoro) od začátku do konce. Film se mi líbil. A moc. Můžu ho jenom doporučit. Ještě pár zajímavostí: 1) Část hotového filmového materiálu byla kýmsi odcizena a už nebyla nikdy nalezena. Damiani byl tedy nucen použít řadu nepovedených záběrů, což vysvětluje nestálou kvalitu obrazu a občas dobře viditelné střihačské nůžky. 2) I když byl snímek v době svého vzniku v některých zemích prezentován jako pokračování předchozího westernu Terence Hilla, "Mé jméno je Nikdo", nijak na něj nenavazuje. O sequel nejde už jen z toho důvodu, že Hillova postava tu jméno má, Joe Thanks. 3) Ve scéně, kde major Cabot ukazuje Lucy její pokoj, si můžete všimnout, že u stěny se mezi americkými vlajkami z nějakého důvodu povaluje i vlajka Evropské Unie a Východního Německa (???)... DOJMY Z 18.2.2011: Teď už uznávám, že jsem si kvality filmu tehdy trochu přibarvil, protože jsem měl radost, že ho znám. Dneska bych ho už tak velkohubě nedoporučoval. Je na něm totiž opravdu hodně znát, jak moc se scénáristé s režisérem a producentem tahali o pojetí filmu. Děj je jednoduchý, ale vyprávěný tím naprosto nejhorším možným způsobem: napřed střílet (obrazně), pak odpovídat a nakonec nechat diváka, ať se ptá, co to jako mělo znamenat. Některé momenty (Kinskiho role) a dialogy nedávají smysl vůbec nebo si člověk musí HODNĚ věcí domyslet. Dalo by se ale říct, že "Chytrák" u mě patří k filmům, které mám pořád rád i přes jeho chyby (nebo i kvůli nim) a můžu se na ně často dívat. Navíc mi právě tady přijde Hillovo herectví nejcivilnější. Občas se totiž stane, že jakoby vypadne z role šaška a najednou se usměje naprosto normálně, nebo i trochu ironicky, a já můžu jenom hádat, jestli to má ve scénáři, nebo schválně kazí scénu (on a Damiani spolu prý dvakrát dobře nevycházeli), nebo už na něj padá únava. Schválně si toho všimněte. ()
Galéria (22)
Fotka © Rafran Cinematografica
To nejlepší z Terence Hilla? To nejlepší z nového spaghetti duchu? To nej... To ne!?!!! Ne. Není to možné. Není možné, že muž, který stojí za takovou věcí, jako Pro pár dolarů, muž, který určil lidského sympatického a férového hrdinu, vše uzavřel takto. Ten muž si říká Sergio Leone. A ten muž u mne klesl pod bod mrazu. Toho muže neomlouvá, že propadl evidentní megalomanii, která zabila všechny jeho počiny po roce 1968. Není to způsobeno ničím takovým, jako snad pozdní výrobou. Ten muž snad ztratil veškerou morálku. Soucit. Všechno. Ten muž také vyhodil ze stoličky režiséra Damianiho a plně jej nahradil, ano, je to evidentní. V době, kdy se zjistilo, že tím pravým a jediným hrdinou je Terence Hill, skončila i éra spaghetti. A snadno zpracovatelní režiséři i scénáristé se modelu chopili, natáhli své sítě a pochytali libovolný počet lidí určených již navždy coby oběti. Oběti té nejmasovější šikany v dějinách kinematografie. Filmů dvojice Bud Spencer a Terence Hill. Terence Hill, hrdina, jenž většině z nás formoval celé dětství charakter. Bože, jak ti mám poděkovat, že ke mně se tyto výtvory dřív nedostaly?! Namachrovaný frajer a zajisté "alfa samec", s modrým pohledem ke zblití, charakterem podrazáckého úskočného masového vraha, odvahou své postavy obvykle někde v mínusu, přesto pravidelného vítěze. A teď se ptám: Proč jsme se celé ty roky snažili? Měli jsme evidentně sw rádi? Dělali jsme pro ně první poslední? Propůjčili jim nejen své obličeje a postavy, ale rovněž nesmírné snažení, nadšení, nejednu přeraženou kost a litry potu? A přece jsme to měli rádi. Kdo my? My, kaskadéři, my, kteří jsme tu byli od začátku a zasloužíme si úctu a obdiv. Ne, toho už se nám po roce 1970 téměř nedostane. Kulku mezi oči, naflusání do ksichtu a mravokárné poučení od hrdiny přitažlivého nacistického stylu. Toho jsme se dočkali!!! Přibere pár extra vtipných kamarádíčků, neodolatelné nápady, sebevědomí vyšší, než Mount Everest, připraví si něco, co by vám do toho ksichtu mohl naflusat a jde se na to, za doprovodu tak krásné hudby, která v kontextu tím víc bolí. Že tento model vymyslel duchovní otec sraček Barboni? Ano, jistě, ale byl to úspěšný nápad, proč se jej tedy nedržet? Protože jsem si Vás, mistře, vážila, a myslela jsem, že byste takhle nikdy neklesl. Kam zmizel smysl pro spravedlnost? Všichni ti stateční muži (i ženy), kteří kdy ve špagetách vystupovali a zasloužili si obdiv? Udupáni, rozmetáni, popliváni a před ponecháním napospas či usmrcení ujištěni, že Terence vítězí. On, a nikdo jiný. Ano, je to podobné jako Malý unavený Joe (samozřejmě s tím rozdílem, že tamto je hrozná legrace, takže lidi se nezabíjejí, pouze ztrapňují k smrti), je to jistě podobné, jako většina komedií Spencera a Hilla, které jsem v zájmu sebezáchovy dosud neviděla. Ale tohle bolí tím víc, že to Barboni netočil. Mám zmínit klady filmu, jako ubohého Klause Kinskiho? Benita Stefanelliho? Raimunda Harmstorfa? A mnoho dalších lidí, kteří sem zanáší důstojnost založenou na něčem jiném, než ponižování ostatních? Zmiňuji je. Za nikoho jiného nestojí to vydržet. A stejně to vydržet nelze. Ač oni a mnoho dalších hrdinů bez nároků na označení za herce či umělce by si zasloužili pět hvězdiček jen za to, že jsou schopni vedle takové kreatury vydržet, vůči filmu by to bylo nesmírně nespravedlivé, neb ten je ryzí hnůj. Ano, tak takhle to tedy dopadlo. Všechny ty roky SKUTEČNĚ VELICE A OPRAVDOVĚ MORÁLNÍHO žánru spaghetti westernu ukončili mávnutím proutku olezlí frajeři bez srdce, kterým nejde, než o prachy a šikanu ostatních, což falešně vydávají za morálku. A právě ti zůstali slavní dodnes. Proč?! Quien sabe... () (menej) (viac)