Opilí slávou

Tom DiCillo je podobně jako třeba Jim Jarmuschi symbolem americké nezávislé scény. Jeho filmy se dělí na dvě skupiny buď je žerete nebo vám jedno zkouknutí stačí. Já se řadím spíše do té druhé skupiny, neboť Opilí slávou už bych nejspíš podruhé vidět nemusel. Největším pozitivem celého filmu je Steve Buscemi, který opět předvádí skvělý charakterní výkon a role "profesionálního fotografa" mu padne jako ulitá. Největší dojem ve mne zanechala závěrečná scéna na červeném koberci, ani nevím proč, ale strašně moc se mi líbila. Jinak mi to přišlo spíše nudné, tudíž tři hvězdičky jsou odpovídající....... (26.10.2008)

8/10 - Tak tohle fakt můžu! Bez Steva Buscemiho by to sice bylo jen za slabé tři hvězdy, ale s ním je to silný nadprůměr. Mám prostě slabost pro nezávislé americké filmečky typu "Singles" i pro britské inteligentní komedie typu "Hudbu složil, slova napsal" a přijde mi, že Delirious jsou tak někde uprostřed. Mladý úleťák žijící na ulici se zamiluje do POPOVÉ (ne rockové, jak je uvedeno v oficiálním textu distributora) hvězdičky Kharmy, jeho cestu za štěstím mu však zkomplikuje kamarádství s egoistickým zneuznalým paparazzim Lesem Galantem. Konec už je sice přehnaný, ale stejně můžu říct, že film je inteligentní zábava třeba na nedělní podvečer. Doporučuji! (06.10.2008)

Mohlo to být takové převrácené Pretty woman, ale naštěstí to měl v pácu Tom DiCillo a je z toho bezvadný film o homelessáckém hezounovi a profesionálním paparazzi fotografovi. Kdybych to uměl a chtěl si rýpnout do soudobé "západní" komerční společnosti a do novodobého kastovního systému, udělám to takhle. (30.11.2008)

3,5* Čakala som trochu viac komediálnosti a menej drámy, ale nebolo to zlé. Také smutno-veselé zamyslenie nad životom v žiare reflektorov, mimo nej aj v úplnom tieni. Pre nás realistov nijako extra objavné dielko, skôr sumarizujúce či odhaľujúce to, čo hltači bulvárnych časákov a historiek nevidia alebo nechcú vidieť - že aj sélebrity sú iba ľudia so všelijakými vlastnosťami, a že aj obyčajní chudáci musia byť niekedy priebojní ako tie celebrity, aby prežili ďalší deň. Či je to obyčajný život alebo Hollywood - zákon džungle je nemilosrdný. Avšak je to dielko veľmi láskavo odhaľujúce (no i všeličo milosrdne skrývajúce), objektívom blahosklonnej melanchólie. Mám chuť pozrieť si film ešte raz, aby som si znova mohla vychutnať jeho psychologické momenty - a v tej súvislosti samozrejme výborný herecký prejav Steva Buscemiho. (30.08.2009)

Zajímavý příběh jednoho bezdomovce, paparazziho (vlastně ne, jen fotografa) a zpěvačky. Je krásné slyšet, že všichni jsme jenom lidi, nikdo nadřazený ani podřazený. Potěšilo mě množství Nikonů (Canon jsme všehovšudy zahlédla jen jednou a to v tlapách velmi nepříjemně vypadajícího člověka, takže je vše v pořádku...). Lehký nadprůměr. (24.01.2013)