Opilí slávou

Jak bezdomáč ke štěstí přišel. Úvodní znělka na mě působila skvělou náladou (ochutnávání kelímků z Meka z odpaďáků musí být fakt slast ... ), ale tím to nejspíš všechno zkončilo. Momentů k zasmání je jak šafránu a člověk postupem času příchází na to, že děj je spíše pohádkou na dobrou noc. Naštěstí Michael Pitt a Steve Buscemi vše nakonec zachránili a na závěr filmu vznikl docela silný moment, odehrávající se na červeném koberci. (23.02.2008)

Že je showbussiness a všechno kolem něj povrchní, to ví asi všichni. Přesto se o tom dá mluvit pořád a pořád a někdy dokonce i trochu jinak a tedy zajímavě. Tohle tenhle případ bohužel nebyl, ale dost možná to byl i účel. Celý snímek a všechno, co se v něm odehrává, překypuje povrchností a banalitou, asi stejně jako Hollywood sám. I přes možný režisérský záměr se nemůžu zbavit pocitu, že být do hlavních rolí postaveni např. Mandy Moore či Lindsay Lohen a nějaký fešný mladík (s pouhou špetičkou hereckého talentu, jehož nedostatek je ale bohatě vynahrazen překypujícím šarmem a sex-appealem), posunul by se tenhle film do úplně jiné kategorie. To, co z tohohle filmu dělá nepitomou slátaninu jsou akorát „nezávisláci“ Buscemi a DiCillo, protože příběh na to vážně nemá (a že by film oplýval božskou hudbou, kamerou či střihem, to se taky říct nedá). (18.07.2010)

Taxi teda Donny Kerabatsos /hral tuto postavu Steve Buscemi z Big Lebowski/ zahral spolu s Blakeom /tuto postavu zase hral Michael Pitt vo filme Last days 2005/. A slo im to, ide tam o newyorskeho paparazziho, dalsi mladik sa zamiluje do akejsi holky, zavist, zradu kamarata a tak. Herci a herecky zo soubyznysu patria do vseobecneho rozhladu, ten je tu zobrazeny dost netradicne. Jo a za vyborny zaver dam : 85 % (31.08.2019)

Samotná postava Buscemiho, jakási zhmotněná esence všech špatných novinářských vlastností, by vydala na dva celovečeráky. Sem tam mediálně zprznit nějakou celebritu, pak se zajít nadlábnout na rautík a při odchodu nabrat co nejvíce dárkových tašek… jo, i to je cesta. Druhá, bohužel ta hlavní linie s Pittem do filmu beztrestně pašuje prvky toho, co DiCillo jinak znesvěcuje. K dobru filmu budiž přičteno, že jeho vyznění není jednoznačné a stejně jako smířlivé přimhouření oči nad blboučkými hvězdami jej lze vnímat obdobně jako hořký závěr Sladkého života (ty jseš tam, já jsem tady). Každý nakonec dostane svoje, i ti, kteří si kupují Instatní karmu do zásob. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, castor, mm13, ScarPoul (20.08.2009)

K zbláznění zábavná dvojka v podání Buscemiho a Pitta je natolik roztomilá, že jsem jen litoval, že "komplikace" přišly tak záhy. Bulvární novinář Less je ve své podstatě egoistický pošuk, ale jen stěží bych si ho mohl nezamilovat. Toby naopak ztělesňuje jeho pravý opak. Guru nezávislého filmu Tom DiCillo kope do světa celebrit a médií s takovým citem a pochopením, že nakonec celému tomu tyjátru nastavuje vcelku milé zrcadlo mamonu a lesku, ač by mohl být mnohem kousavější či zahořklejší. O to víc překvapí ten tvůrčí obrat v poslední třetině filmu, kdy se tvůrci pozbytek času tváří poněkud zachmuřeně a vážně. Ale i tak je na nich vidět, že se neberou až tak vážně. Jako laskavý políček bulvarnímu světu s příchutí komedie fungují Opilí slávou na výbornou, jen to závěrečné pomrkávání mohlo být o kapku údernější. (23.08.2009)