Studio 60

budu krutej, bez spetky milosti, tohle proste musite videt:-) velice velice inteligentni drama z prostredi VYROBNY LIVE SHOW! pokud se zajimate o serialy, tak tohle je proste studijni literatura numero uno! Sorkin (scenarista/autor) je mistr dialogu. tezce ruluje, kdyz ne v pointach a hlaskach, tak alespon v mohutnosti a intenzite palby:-) a ty postavy... a ty postavy... Studio60 je totiz o dokonale prokreslenych i zahranych postavach! nelze jim naprosto nic vytknout, tak perfektne hluboke, sympaticke, inteligentni postavy jsem uz nevidel ja nevim jak dlouho... vlastne nikdy. to jak se Matt a Danny doplnuji, jak je ale pritom kazdy z nich i samostatne totalne cool, to je uplne dechberouci. clovek si jen v hlave predstavi Dannyho a uz ho naplnuje coolisness:-) lituji lepe ten pocit popsat nemuzu. Danny je proste cool, je cool, je cool. krasna postava. Matt to same. Jestli si nekdo nekdy myslel, ze Matthew Perry uz nikdy neprekona svou roli Chandlera ve Friends, a skatulku blazniveho poskoka (The Whole Nine Yards), tak studena sprcha prave dorazila! jeho role Matta je dukazem, jak kvalitni herec to je. ted jak tady o nem pisu a vzpominam na jeho sceny, mi uplne staci k tomu, aby mne to hladilo dusi a ihned naplnilo takovym fantastickym pocitem, opet si nemuzu pomoct... coolisnessnesu... :-) lidi jako jsou Danny a Matt, takove bych chtel mit jako bratry, jako otce, jako strejdy, jako kolegy, jako sefy. a zenske postavy... ty jsou jak z jineho sveta. herecky si vzdycky stezuji na zenske role, ze jsou vetsinou nekvalitni, odflaknute, jednorozmerne. jsem si naprosto jisty, ze herecky ve Studiu60 si nestezuji :-) postava Jordan nebo Harriet, to jsou vysnivane role asi kazde herecky... moudre, hezke, odvazne, uprimne, zkusene ale porad i trosku romanticky naivni, ale hlavne pekne ostre, opet jsem naprosto uchvacen. urcite by vas nikdy nenapadlo (a mne stareho cynika uz tuplem ne), ze takova banalita, jako popisovani toho, jak se toci serial a vztahu kolem, vas muze dohnat az k slzam dojeti, smichu i stesti... ano serial ma i nudna mista, humor tam je ...hmmm... proste podivnej. treba zadny z forku, ktere tam v Live vysilani predvadeli mne nerozesmal. mistama, kdyz tempo zpomali, tak to muze i nudit, ale ty postavy... ty postavy... a konecne Major-General's song ! v hodne Sorkinovych dilech se objevuji reference na G&S opery, ale nejtezsi kalibr si Sorkin susil az na Studio. az tady se objevuje naprosto neodolatelna parodie nejznamejsiho Gilbertova dila: Major-General's song. DOPORUCUJI VSEMI DESETI, moment pujcuji si docasne i palce kolegu a pratel, DOPORUCUJI VSEMI SEDUMDESATI DVEMA (radsi se neptejte) !!! (15.07.2009)

Aaron Sorkin má velmi specifické dialogy a jeho styl psaní se léta skoro vůbec nemění. Jistě, občas jsou postavy až moc americké (tj. afektované, přeslazené a moc tlačí na pilu), ale pakliže se vám strefí do noty jednou, pravděpodobně si ho zamilujete už napořád. Já jsem viděla již většinu jeho počinů a musím říct, že i přes moji momentální seriálovou krizi je Sorkin jediný, který mě stále dokáže udržet u obrazovky. Studio 60 je výborná seriálová záležitost a mám pocit, že Matthew Perry se zde vyřádil více než v Přátelích. Na jednu stranu mě mrzí, že seriál není delší, ale možná díky bohu jen za jednu fantastickou sérii, protože kdo ví, jak by to potom dopadlo a jestli by měl vůbec Sorkin nutkání napsat ještě vyšperkovanější televizní podívanou typu Newsroom. (27.05.2019)

Dělat zábavu není žádná prdel... to je jasné každému, kdo Studio 60 on the Sunset Strip viděl. Do jaké míry se seriál shoduje se skutečností vážně netuším, ale myslím, že takhle nějak by to klidně mohlo probíhat. Začátek série je rozhodující... buď vás totálně nadchne a vy se budete třepat na další díl nebo se prostě nechytáte a můžete jít k šípku. Já byl velmi mile překvapen zdrcujícím nástupem všech účinkujícíh, ale bohužel toto tempo nevydrželo ani do třetího dílu. A konec série jsem dojel jenom setrvačností, abych se vůbec dozvěděl, jak to dopadlo... a kdo ten konec viděl, tak ví, že pokračování prostě vzniknout nemohlo. Průser, větší průser, totální průser... *čáry-máry*... všechno zázračně vyřešeno, můžeme zhasnout světlo a divit se, v jakém to pohádkovém světě vlastně žijeme... Verdikt? Pro mě slabší čtyři hvězdičky... za Matta Perryho a ostatní sympatické herce, kteří zde účinkují. (09.05.2009)

K tomuto seriálu nemám ani jednu pripomienku čo sa týka kvality, dynamickosti deja alebo nudných pasáži, po prípadne zlých hereckých výkonov. Studio 60 on the Sunset Strip sa totiž tvári ako obyčajný film o obyčajných ľuďoch, ktorý pracujú v neobyčajných podmienkach, a musia sa pritom okrem svojich vlastných problémov zaoberať aj problémami celého sveta, pretože ich prvoradou úlohou je zabávať ľudí a robiť si srandu z vážnych vecí, čo ako sa dozvieme pri sledovaní sa im pár krát stane osudným. Každá jedna postava v seriály dýcha, má svoje vyhradené miesto( Čo umocňuje aj fakt, že strih je tu minimálny a dakedy kamera len sleduje dianie hrdinov a presúva sa z miesta na miesto ako vševidiaci rozprávač). Najvýraznejšie je ústredné duo, Whitford ako Danny Tripp a Perry ako Matthew Albie, producenti a v Albieho prípade aj hlavný scénaristi tejto šou. Okrem trefných dialógov a podarených skečov, ktoré si uťahujú z Nicolasa Cagea, Julliete lewis a Toma Cruisa sa veľmi potešili niektorý hudobný hostia, napríklad Sting zo svojou Fields of Gold, krásne umocnil atmosféru a sadol do tohto seriálu ako riť na šerbeľ. 22 absolútne dokonalých dielov, ktorých jedinou nevýhodou je, že ich je LEN 22. Na tento seriál by som sa vedel pozerať totiž do nekonečna. Ako povedal Groucho Marx - time flies like an arrow, fruit flies like a banana. Rozhodne jedna z najlepších vecí aká sa objavila na TV obrazovkách. (08.04.2009)

Jsem příliš malým masochistou na to, abych dokázal vymyslet či vyprodukovat show, která musí být každý týden stále lepší a vtipnější, přičemž nesmí rýpat do amerických národních hodnot, náboženství ani zájmů inzerentů. Zvídavost mi však nedala možnost, abych tento tvůrčí proces ignoroval. A musím se přiznat, že dokud se tvořila show, politikařilo se a propukaly vztahy na pracovišti, tak to bylo skvělé. Jakmile však nastoupil na scénu americký patriotismus, a přes mé úpěnlivé prosby stále odmítal odejít, tak jsem se statečně rozhodl pomstít odebráním hvězdy. Snad kvůli tomu nebudu zapsán na seznam teroristů, ale kdy jindy si člověk může užít trochu toho vlastenecky-demokratického waterboardingu. (20.03.2015)